FUKA Zdeněk 11.4.1927- 18.2.2008: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| popisek obrázku = | | popisek obrázku = | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 11. 4. 1927 | | datum narození = 11.4.1927 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 18. 2. 2008 | | datum úmrtí = 18.2.2008 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| příčina úmrtí = | | příčina úmrtí = | ||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
| alma mater = | | alma mater = | ||
| zaměstnavatel = | | zaměstnavatel = | ||
| povolání = žurnalista | | povolání = 63- Spisovatel<br />68- Redaktor nebo žurnalista<br /> | ||
| titul = | | titul = | ||
| ocenění = | | ocenění = | ||
Řádek 35: | Řádek 35: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 496 | |||
}} | }} | ||
'''FUKA, Zdeněk,''' ''* 11. 4. 1927 Praha, † 18. 2. 2008 Praha, žurnalista, básník'' | |||
Absolvoval dvouletou obchodní školu v rodišti (1944) | |||
a do konce války byl nuceně nasazen u stavební firmy a na zákopových | |||
pracích na Moravě. Literární činnost zahájil v době | |||
studia jako kulturní referent Svazu absolventů veřejných obchodních | |||
škol. 1945–48 pracoval v administrativě ''Zemědělských novin'', v únoru 1948 se stal členem akčního výboru NF | |||
v redakci a do konce roku byl redaktorem tiskového oddělení | |||
Jednotného svazu českých zemědělců, 1949 redaktorem ''Zemědělských novin'', 1949–52 redigoval tzv. list pracujících hraničářů | |||
''Jednota'' (od 1950 ''Stráž míru'') v Karlových Varech, 1952–59 | |||
noviny vedl. 1959–66 řídil zemědělský referát v ''Rudém právu'', | |||
1966–69 byl šéfredaktorem tiskového orgánu pražského magistrátu | |||
''Nová Praha''. Za činnost v době pražského jara 1968 | |||
byl následujícího roku propuštěn ze zaměstnání, měl zákaz | |||
veřejného působení a ztratil členství v KSČ. Do odchodu | |||
do důchodu (1987) pracoval ve výrobním družstvu Propagační | |||
tvorba. 1990 byl rehabilitován. 1963 se oženil s '''Boženou''', roz. | |||
Pilchovou (* 15. 1. 1935 Bystričany, Slovensko), 1964 se jim | |||
narodila dcera Dana. Manželka hlasovala jako poslankyně Národního | |||
shromáždění v říjnu 1968 s F. Krieglem, F. Vodsloněm | |||
a G. Sekaninovou-Čakrtovou proti dohodě o podmínkách dočasného | |||
pobytu sovětských vojsk v ČSSR. V říjnu 1969 byla | |||
zbavena poslaneckého mandátu. | |||
F. debutoval jako reportér i občansky angažovaný osmnáctiletý | |||
básník už po válce v ''Zemědělských novinách'', ''Lidové kultuře'' | |||
a ''Rudém právu''. V šedesátých letech psal milostné a rodinné | |||
verše, knižně však nepublikoval. V období normalizace konvertoval | |||
ke katolicismu a jako aktivní jogín začal studovat východní | |||
náboženství, zejména buddhismus, zen-buddhismus | |||
a taoismus, zabýval se meditací a rozvinul svůj básnický talent | |||
v řadě samizdatově rozmnožovaných svazečků hluboké duchovní | |||
poezie, distribuované na jogínských cvičeních. Výbor | |||
z nich ''Cesta k pramenům'' vydal 1991. V kontextu doby i celé | |||
vývojové linie české poezie mají výsadní postavení závěrečné | |||
F. sbírky ''Cesta domů'' (2002) a ''Podzimní rovnodennost'' (2005). | |||
Těžce nemocný, tělesně paralyzovaný básník v nich bilancoval | |||
život formou lakonických meditativních úvah, plných zámlk | |||
a nápovědí, vysoké jazykové úrovně a filozofické hloubky. | |||
V zdánlivé jednoduchosti F. dosáhl mistrovství některých | |||
čínských a indických básníků. Mnohé básně a úvahy o poezii | |||
zůstaly v rukopise. | |||
'''L:''' V. Skalský, Za básnikom Z. F., in: Slovenské dotyky 12, 2008, č. 4 | |||
(literární příloha, s. 1); A. Lhotáková, Časopis Nová Praha v letech 1968–69, | |||
2013 (bakalářská práce, FSV UK, Praha); V. Čelko, Nielen o jednej hviezdnej | |||
chvíli, in: Slovenské dotyky 19, 2015, č. 1, s. 8–9. | |||
'''P:''' NA, Praha, složka Z. F. ve fondu Svazu českých novinářů. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie: D]] | [[Kategorie: D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] |
Aktuální verze z 15. 12. 2019, 18:31
FUKA Zdeněk | |
![]() | |
Narození | 11.4.1927 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 18.2.2008 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
63- Spisovatel 68- Redaktor nebo žurnalista |
Manžel(ka) | Božena, roz. Pilchová |
Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 496 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137422 |
FUKA, Zdeněk, * 11. 4. 1927 Praha, † 18. 2. 2008 Praha, žurnalista, básník
Absolvoval dvouletou obchodní školu v rodišti (1944) a do konce války byl nuceně nasazen u stavební firmy a na zákopových pracích na Moravě. Literární činnost zahájil v době studia jako kulturní referent Svazu absolventů veřejných obchodních škol. 1945–48 pracoval v administrativě Zemědělských novin, v únoru 1948 se stal členem akčního výboru NF v redakci a do konce roku byl redaktorem tiskového oddělení Jednotného svazu českých zemědělců, 1949 redaktorem Zemědělských novin, 1949–52 redigoval tzv. list pracujících hraničářů Jednota (od 1950 Stráž míru) v Karlových Varech, 1952–59 noviny vedl. 1959–66 řídil zemědělský referát v Rudém právu, 1966–69 byl šéfredaktorem tiskového orgánu pražského magistrátu Nová Praha. Za činnost v době pražského jara 1968 byl následujícího roku propuštěn ze zaměstnání, měl zákaz veřejného působení a ztratil členství v KSČ. Do odchodu do důchodu (1987) pracoval ve výrobním družstvu Propagační tvorba. 1990 byl rehabilitován. 1963 se oženil s Boženou, roz. Pilchovou (* 15. 1. 1935 Bystričany, Slovensko), 1964 se jim narodila dcera Dana. Manželka hlasovala jako poslankyně Národního shromáždění v říjnu 1968 s F. Krieglem, F. Vodsloněm a G. Sekaninovou-Čakrtovou proti dohodě o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk v ČSSR. V říjnu 1969 byla zbavena poslaneckého mandátu.
F. debutoval jako reportér i občansky angažovaný osmnáctiletý básník už po válce v Zemědělských novinách, Lidové kultuře a Rudém právu. V šedesátých letech psal milostné a rodinné verše, knižně však nepublikoval. V období normalizace konvertoval ke katolicismu a jako aktivní jogín začal studovat východní náboženství, zejména buddhismus, zen-buddhismus a taoismus, zabýval se meditací a rozvinul svůj básnický talent v řadě samizdatově rozmnožovaných svazečků hluboké duchovní poezie, distribuované na jogínských cvičeních. Výbor z nich Cesta k pramenům vydal 1991. V kontextu doby i celé vývojové linie české poezie mají výsadní postavení závěrečné F. sbírky Cesta domů (2002) a Podzimní rovnodennost (2005). Těžce nemocný, tělesně paralyzovaný básník v nich bilancoval život formou lakonických meditativních úvah, plných zámlk a nápovědí, vysoké jazykové úrovně a filozofické hloubky. V zdánlivé jednoduchosti F. dosáhl mistrovství některých čínských a indických básníků. Mnohé básně a úvahy o poezii zůstaly v rukopise.
L: V. Skalský, Za básnikom Z. F., in: Slovenské dotyky 12, 2008, č. 4 (literární příloha, s. 1); A. Lhotáková, Časopis Nová Praha v letech 1968–69, 2013 (bakalářská práce, FSV UK, Praha); V. Čelko, Nielen o jednej hviezdnej chvíli, in: Slovenské dotyky 19, 2015, č. 1, s. 8–9.
P: NA, Praha, složka Z. F. ve fondu Svazu českých novinářů.
Martin Kučera