ADLER Paul 3.(4.)4.1878-8.6.1946: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Paul ADLER | | jméno = Paul ADLER | ||
| obrázek = | | obrázek = ADLERP.jpg | ||
| datum narození = 3.(4.)4.1878 | | datum narození = 3.(4.)4.1878 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 8.6.1946 | | datum úmrtí = 8.6.1946 | ||
| místo úmrtí = Zbraslav (dnes Praha) | | místo úmrtí = Zbraslav (dnes Praha) | ||
| povolání = 44- Právník | | povolání = 44- Právník<br />63- Spisovatel<br />64- Překladatel<br /> | ||
63- Spisovatel | |||
64- Překladatel | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 41 | |||
}} | }} | ||
| Řádek 16: | Řádek 14: | ||
Pocházel z rodiny zámožného pražského židovského obchodníka. | Pocházel z rodiny zámožného pražského židovského obchodníka. | ||
1896–1900 studoval práva, | 1896–1900 studoval práva, filozofii a logiku na pražské | ||
německé univerzitě. 1901 přesídlil do Vídně, kde začal pracovat | německé univerzitě. 1901 přesídlil do Vídně, kde začal pracovat | ||
pro Creditanstalt, poté byl soudním praktikantem. 1902 | pro Creditanstalt, poté byl soudním praktikantem. 1902 | ||
| Řádek 24: | Řádek 22: | ||
Jakob Hegner založil uměleckou kolonii s vlastním nakladatelským | Jakob Hegner založil uměleckou kolonii s vlastním nakladatelským | ||
a uměleckým centrem. Zde začal publikovat prózu | a uměleckým centrem. Zde začal publikovat prózu | ||
a poezii. Během 1. světové války se stal stoupencem | a poezii. Během 1. světové války se stal stoupencem pacifismu. | ||
Od 1917 byl členem Nezávislé sociálně demokratické | Od 1917 byl členem Nezávislé sociálně demokratické | ||
strany Německa (Unabhängige Sozialdemokratische Partei | strany Německa (Unabhängige Sozialdemokratische Partei | ||
Deutschlands). V listopadu 1918 založil tzv. socialistickou | Deutschlands). V listopadu 1918 založil tzv. socialistickou | ||
skupinu duševně pracujících. Ve 20. letech přispíval jako | skupinu duševně pracujících. Ve 20. letech přispíval jako | ||
umělecký a divadelní kritik do pražského listu Die Prager | umělecký a divadelní kritik do pražského listu ''Die'' ''Prager'' | ||
Presse, 1933 opustil Hellerau a uchýlil se do Prahy, kde začal | ''Presse'', 1933 opustil Hellerau a uchýlil se do Prahy, kde začal | ||
publikovat pod pseudonymy. Vedle žurnalistiky se zabýval | publikovat pod pseudonymy. Vedle žurnalistiky se zabýval | ||
japonskou literaturou a překládal hlavně francouzskou | japonskou literaturou a překládal hlavně francouzskou | ||
(P. Claudel, J. Cocteau, G. Flaubert, P. Valéry, E. Zola), ale | (P. Claudel, J. Cocteau, G. Flaubert, P. Valéry, E. Zola), ale | ||
i italskou, španělskou, anglickou a ruskou literaturu, psal | i italskou, španělskou, anglickou a ruskou literaturu, psal | ||
eseje a recenze pro časopisy Literarische Welt, Querschnitt a vídeňskou | eseje a recenze pro časopisy ''Literarische'' ''Welt'', ''Querschnitt'' a vídeňskou | ||
Bühne. Rok 1938 přečkal v Týnci nad Sázavou, od | ''Bühne''. Rok 1938 přečkal v Týnci nad Sázavou, od | ||
1939 žil opět ve Zbraslavi, během války se skrýval u přátel. | 1939 žil opět ve Zbraslavi, během války se skrýval u přátel. | ||
V Praze byl 1939 stižen mozkovou mrtvicí a ochrnul na polovinu | V Praze byl 1939 stižen mozkovou mrtvicí a ochrnul na polovinu | ||
| Řádek 42: | Řádek 40: | ||
literárního expresionismu a předchůdce surrealismu. | literárního expresionismu a předchůdce surrealismu. | ||
'''D:''' Elohim, Dresden 1914; Nämlich, Hellerau 1915; | '''D:''' Elohim, Dresden 1914; Nämlich, Hellerau 1915; Zauberflöte, Hellerau | ||
1916; Gedichte, Dresden 1915/1919; Vom Geiste der Volkswirtschaft, Leipzig | 1916; Gedichte, Dresden 1915/1919; Vom Geiste der Volkswirtschaft, Leipzig | ||
1917; Sachwörterbuch zur japanischen Literatur, Frankfurt/M. 1925; | 1917; Sachwörterbuch zur japanischen Literatur, Frankfurt/M. 1925; | ||
| Řádek 54: | Řádek 52: | ||
J. Serke, Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou, 2001, | J. Serke, Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou, 2001, | ||
s. 426n. | s. 426n. | ||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/389128 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Marie Makariusová, Jiří-Joseph Veselý | Marie Makariusová, Jiří-Joseph Veselý | ||
Aktuální verze z 5. 1. 2021, 08:16
| Paul ADLER | |
 | |
| Narození | 3.(4.)4.1878 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 8.6.1946 |
| Místo úmrtí | Zbraslav (dnes Praha) |
| Povolání |
44- Právník 63- Spisovatel 64- Překladatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 41 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38861 |
ADLER, Paul, * 3.(4.) 4. 1878 Praha, † 8. 6. 1946 Zbraslav (dnes Praha), právník, básník, překladatel
Pocházel z rodiny zámožného pražského židovského obchodníka. 1896–1900 studoval práva, filozofii a logiku na pražské německé univerzitě. 1901 přesídlil do Vídně, kde začal pracovat pro Creditanstalt, poté byl soudním praktikantem. 1902 odešel do Paříže. 1903–10 žil v Itálii. Ve Florencii se seznámil se svou budoucí ženou Annou Kühnovou a 1925 se s ní v Praze oženil. Od 1912 žil v Hellerau u Drážďan, kde jeho přítel Jakob Hegner založil uměleckou kolonii s vlastním nakladatelským a uměleckým centrem. Zde začal publikovat prózu a poezii. Během 1. světové války se stal stoupencem pacifismu. Od 1917 byl členem Nezávislé sociálně demokratické strany Německa (Unabhängige Sozialdemokratische Partei Deutschlands). V listopadu 1918 založil tzv. socialistickou skupinu duševně pracujících. Ve 20. letech přispíval jako umělecký a divadelní kritik do pražského listu Die Prager Presse, 1933 opustil Hellerau a uchýlil se do Prahy, kde začal publikovat pod pseudonymy. Vedle žurnalistiky se zabýval japonskou literaturou a překládal hlavně francouzskou (P. Claudel, J. Cocteau, G. Flaubert, P. Valéry, E. Zola), ale i italskou, španělskou, anglickou a ruskou literaturu, psal eseje a recenze pro časopisy Literarische Welt, Querschnitt a vídeňskou Bühne. Rok 1938 přečkal v Týnci nad Sázavou, od 1939 žil opět ve Zbraslavi, během války se skrýval u přátel. V Praze byl 1939 stižen mozkovou mrtvicí a ochrnul na polovinu těla. Na následky dalšího záchvatu zemřel. Byl představitelem literárního expresionismu a předchůdce surrealismu.
D: Elohim, Dresden 1914; Nämlich, Hellerau 1915; Zauberflöte, Hellerau 1916; Gedichte, Dresden 1915/1919; Vom Geiste der Volkswirtschaft, Leipzig 1917; Sachwörterbuch zur japanischen Literatur, Frankfurt/M. 1925; Japanische Literatur, Frankfurt/M. 1925.
L: BJB, s. 4; BL 1, s. 6; BHDE 2, s. 12 (soupis díla a literatury); L. Abicht, P. A., ein Dichter aus Prag, Wiesbaden, Frankfurt/M. 1972; W. Tetzlaff , Zweitausend Kurzbiographien bedeutender deutscher Juden des 20. Jhs., Lindhorst 1982, s. 4; Kosch Lit, s. 28n.; Prager Profi le. Vergessene Autoren im Schatten Kafkas, Berlin 1991, s. 97n., 179n.; MSA 111, 1993, s. 1; J. Serke, Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou, 2001, s. 426n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marie Makariusová, Jiří-Joseph Veselý