ADLA Zdeněk 1.6.1910-29.8.1990: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Zdeněk ADLA | | jméno = Zdeněk ADLA | ||
| obrázek = | | obrázek = Adla Zdenek portret.jpg | ||
| datum narození = 1.6.1910 | | datum narození = 1.6.1910 | ||
| místo narození = Záryby u Brandýsa nad Labem | | místo narození = Záryby u Brandýsa nad Labem | ||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 38 | |||
}} | }} | ||
| Řádek 16: | Řádek 17: | ||
Pocházel z rodiny košíkáře. Po ukončení měšťanské školy se | Pocházel z rodiny košíkáře. Po ukončení měšťanské školy se | ||
krátce učil malířem porcelánu v Teplicích a písmomalířem | krátce učil malířem porcelánu v Teplicích a písmomalířem | ||
v Praze. V průběhu 1927 studoval na střední | v Praze. V průběhu 1927 studoval na střední grafické škole, | ||
od 1928 pracoval jako kreslíř a | od 1928 pracoval jako kreslíř a grafik pro periodika KSČ | ||
(Rudé právo, Rozsévačka) a nakladatelství Karla Boreckého. | (''Rudé'' ''právo'', ''Rozsévačka'') a nakladatelství Karla Boreckého. | ||
1929 vstoupil do KSČ a působil nejprve jako funkcionář | 1929 vstoupil do KSČ a působil nejprve jako funkcionář | ||
pražského kraje, posléze v ústředí Komunistického svazu | pražského kraje, posléze v ústředí Komunistického svazu | ||
mládeže. Od 1930 začal přispívat do komunistického tisku | mládeže. Od 1930 začal přispívat do komunistického tisku | ||
a do časopisu Tramp. 1932–35 vydával vlastním nákladem | a do časopisu ''Tramp''. 1932–35 vydával vlastním nákladem | ||
knihy mladých levicových autorů (I. Bart, J. Dolina). Od | knihy mladých levicových autorů (I. Bart, J. Dolina). Od | ||
1934 byl reklamním malířem v obchodním domě Teta, kde | 1934 byl reklamním malířem v obchodním domě Teta, kde | ||
| Řádek 29: | Řádek 30: | ||
kde 1942 založil komunistickou mládežnickou skupinu Bohema. | kde 1942 založil komunistickou mládežnickou skupinu Bohema. | ||
1945 působil v sekretariátu ÚV KSČ s úkolem založit | 1945 působil v sekretariátu ÚV KSČ s úkolem založit | ||
Svaz politických vězňů a redigovat časopis Hlas osvobozených. | Svaz politických vězňů a redigovat časopis ''Hlas'' ''osvobozených''. | ||
V témže roce se stal členem Svazu československých novinářů, | V témže roce se stal členem Svazu československých novinářů, | ||
spolupracoval na obnově časopisu Svět sovětů, 1948–52 | spolupracoval na obnově časopisu ''Svět'' ''sovětů'', 1948–52 | ||
byl jeho šéfredaktorem. Tehdy vydal fotoalba věnovaná Stalinovi, | byl jeho šéfredaktorem. Tehdy vydal fotoalba věnovaná Stalinovi, | ||
Leninovi a sovětské karikatuře. 1952–56 byl dopisovatelem | Leninovi a sovětské karikatuře. 1952–56 byl dopisovatelem | ||
ČTK v Moskvě a přispíval články do Rudého práva, | ČTK v Moskvě a přispíval články do ''Rudého'' ''práva'', | ||
Obrany lidu, Literárních novin, Vlasty a dalších časopisů. 1956 | ''Obrany'' ''lidu'', ''Literárních'' ''novin'', ''Vlasty'' a dalších časopisů. 1956 | ||
se stal zástupcem šéfredaktora týdeníku Květy, 1959 byl pověřen | se stal zástupcem šéfredaktora týdeníku ''Květy'', 1959 byl pověřen | ||
funkcí propagačního a tiskového vedoucího výstavy Československé sklo v Moskvě. Po návratu nastoupil od 1960 | funkcí propagačního a tiskového vedoucího výstavy Československé sklo v Moskvě. Po návratu nastoupil od 1960 | ||
tvůrčí dovolenou a věnoval se společně s manželkou Věrou A. | tvůrčí dovolenou a věnoval se společně s manželkou Věrou A. | ||
tvorbě pro děti. 1962–70 pracoval jako šéfredaktor dětského | tvorbě pro děti. 1962–70 pracoval jako šéfredaktor dětského | ||
časopisu Mateřídouška a s D. Slabou řídil Knihovničku Mateřídoušky. | časopisu ''Mateřídouška'' a s D. Slabou řídil Knihovničku Mateřídoušky. | ||
1966 založil dětský časopis Sluníčko a do 1969 | 1966 založil dětský časopis ''Sluníčko'' a do 1969 | ||
stál v čele jeho redakce. Po 1971 se věnoval pouze literární | stál v čele jeho redakce. Po 1971 se věnoval pouze literární | ||
tvorbě. Od 1972 byl členem Svazu československých spisovatelů. | tvorbě. Od 1972 byl členem Svazu československých spisovatelů. | ||
Aktuální verze z 17. 9. 2019, 13:39
| Zdeněk ADLA | |
 | |
| Narození | 1.6.1910 |
|---|---|
| Místo narození | Záryby u Brandýsa nad Labem |
| Úmrtí | 29.8.1990 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 38 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38837 |
ADLA, Zdeněk, * 1. 6. 1910 Záryby u Brandýsa nad Labem, † 29. 8. 1990 Praha, publicista, spisovatel, politik
Pocházel z rodiny košíkáře. Po ukončení měšťanské školy se krátce učil malířem porcelánu v Teplicích a písmomalířem v Praze. V průběhu 1927 studoval na střední grafické škole, od 1928 pracoval jako kreslíř a grafik pro periodika KSČ (Rudé právo, Rozsévačka) a nakladatelství Karla Boreckého. 1929 vstoupil do KSČ a působil nejprve jako funkcionář pražského kraje, posléze v ústředí Komunistického svazu mládeže. Od 1930 začal přispívat do komunistického tisku a do časopisu Tramp. 1932–35 vydával vlastním nákladem knihy mladých levicových autorů (I. Bart, J. Dolina). Od 1934 byl reklamním malířem v obchodním domě Teta, kde vedle odborové činnosti vedl kulturně-politický T-klub. 1939 byl zatčen a vězněn na Pankráci, v Dachau a Buchenwaldu, kde 1942 založil komunistickou mládežnickou skupinu Bohema. 1945 působil v sekretariátu ÚV KSČ s úkolem založit Svaz politických vězňů a redigovat časopis Hlas osvobozených. V témže roce se stal členem Svazu československých novinářů, spolupracoval na obnově časopisu Svět sovětů, 1948–52 byl jeho šéfredaktorem. Tehdy vydal fotoalba věnovaná Stalinovi, Leninovi a sovětské karikatuře. 1952–56 byl dopisovatelem ČTK v Moskvě a přispíval články do Rudého práva, Obrany lidu, Literárních novin, Vlasty a dalších časopisů. 1956 se stal zástupcem šéfredaktora týdeníku Květy, 1959 byl pověřen funkcí propagačního a tiskového vedoucího výstavy Československé sklo v Moskvě. Po návratu nastoupil od 1960 tvůrčí dovolenou a věnoval se společně s manželkou Věrou A. tvorbě pro děti. 1962–70 pracoval jako šéfredaktor dětského časopisu Mateřídouška a s D. Slabou řídil Knihovničku Mateřídoušky. 1966 založil dětský časopis Sluníčko a do 1969 stál v čele jeho redakce. Po 1971 se věnoval pouze literární tvorbě. Od 1972 byl členem Svazu československých spisovatelů. Užíval pseudonymů Zdeněk Dlouhý, Zdeněk.
D: Kouzelná skříňka, 1960 (s Věrou A.); Krásná a slavná, 1961 (s Věrou A.); To neznáte Jiřinu, 1962; Kleopatra v kytaře, 1967; Pejskovy pohádky, 1969; Vyprávění o veliké zemi, 1977 (s Věrou A.); Kouzelníkova zahrada, 1976; Je to světový, táto!, 1980; V mrazech jabloně nekvetou, 1982; Můj prolhaný kůň, 1985.
L: J. Šnobr, Z. A, 1975; N. Sieglová, K 70. narozeninám Z. A., in: Literární měsíčník 1980, č. 6; LČL 1, s. 37; SČS 1, s. 13n.
P: LA PNP Praha.
Věra Brožová