ALBÍN Vrchbělský Jan Akron ?1525-?1551: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 6: Řádek 6:
| datum úmrtí = asi 1551
| datum úmrtí = asi 1551
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 64- Překladatel
| povolání = 64- Překladatel<br />92- Umění - ostatní<br />63- Spisovatel<br />
92- Umění - ostatní
63- Spisovatel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 54-55
}}
}}


Řádek 38: Řádek 37:
'''L:''' LČL 1, s. 49; SDLČ, s. 78; DLČ, s. 600n.; M. Kopecký, Český humanismus,
'''L:''' LČL 1, s. 49; SDLČ, s. 78; DLČ, s. 600n.; M. Kopecký, Český humanismus,
1988, s. 127n.
1988, s. 127n.
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/391934 Bibliografie dějin Českých zemí]


Jaroslav Richter
Jaroslav Richter

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 07:03

Jan Akron ALBÍN Vrchbělský
Narození kolem 1525
Místo narození asi Vrchbělá u Bělé pod Bezdězem
Úmrtí asi 1551
Místo úmrtí Praha
Povolání 64- Překladatel
92- Umění - ostatní
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 54-55
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39002

ALBÍN Vrchbělský, Jan Akron, * kolem 1525 asi Vrchbělá u Bělé pod Bezdězem, † asi 1551 Praha, humanista, překladatel

1548 se stal bakalářem pražské univerzity a správcem školy u sv. Štěpána na Novém Městě pražském. Stýkal se s Janem st. Hodějovským z Hodějova a Vítem Traianem z Chotěřiny. Přeložil větší část textů souboru Ezopa mudrce život… Překládal z řeckého originálu, ale i z bajek Das Leben Esopi mit desselben etlichen Fabeln, vydaných H. Steinhöwelem a S. Brantem asi 1480. Dílo A. obsahovalo vedle ezopských i bajky Avianovy, bajky ze středověké Adelfonsovy sbírky Disciplina clericalis, rozprávky Brantovy a facetie (směšná vyprávění se smyslným obsahem) z Poggiova spisu Liber facetiarum. Jednoznačně lze A. přisoudit pouze překlady bajek. K materiálu přistupoval kriticky, látku upravoval. Soubor byl nejrozsáhlejším dílem české zábavné prózy 16. století, navázal na starší českou ezopovskou tradici. Pro další vývoj recepce ezopských bajek v českém prostředí měl nezanedbatelný význam. Podle místa vydání bývá také zván Prostějovským sborníkem, vytištěn byl v tamní Güntherově tiskárně 1557 – po smrti A. totiž získal rukopis od vykonavatele závěti, Víta Traiana z Chotěřiny, korektor prostějovské tiskárny Pavel Aquilinas Vorličný.

D: Ezopa mudrce život s fabulemi aneb básněmi jeho, 1557.

L: LČL 1, s. 49; SDLČ, s. 78; DLČ, s. 600n.; M. Kopecký, Český humanismus, 1988, s. 127n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jaroslav Richter