BEDNÁŘ Blahoslav 18.6.1916-20.10.1998: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Blahoslav BEDNÁŘ
| jméno = Blahoslav BEDNÁŘ
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Bednar Blahoslav portret.jpg
| datum narození = 18.6.1916
| datum narození = 18.6.1916
| místo narození = Klobouky u Brna
| místo narození = Klobouky u Brna
| datum úmrtí = 20.10.1998
| datum úmrtí = 20.10.1998
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 15- Lékaři
| povolání = 15- Lékaři<br />61- Pedagog
61- Pedagog


| jiná jména =  
| jiná jména =  
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 323
}}
}}



Aktuální verze z 29. 9. 2019, 15:40

Blahoslav BEDNÁŘ
Narození 18.6.1916
Místo narození Klobouky u Brna
Úmrtí 20.10.1998
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 323
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43565

BEDNÁŘ, Blahoslav, * 18. 6. 1916 Klobouky u Brna, † 20. 10. 1998 Praha, lékař, pedagog

Lékařská studia zahájil v Praze 1936, v době uzavření vysokých škol za protektorátu pracoval na patologii ve vinohradské nemocnici. Po promoci v roce 1945 nastoupil do nemocnice v Plzni. 1947 se stal asistentem na 1. patologicko-anatomickém ústavu lékařské fakulty v Praze u prof. Heřmana Šikla, 1955–83 byl jeho nástupcem ve vedení ústavu. 1956 se habilitoval, 1960 byl jmenován profesorem. 1966–69 a 1970–73 vykonával funkci proděkana Fakulty všeobecného lékařství UK. Velmi se zasloužil o modernizaci patologických pracovišť, řídil Společnost patologů, založil a léta redigoval časopis Česko-slovenská patologie. Nejprve se vědecky zaměřil na opomíjené oblasti patologie – neuropatologii a dermatopatologii –, později byl pokládán za vynikajícího univerzálního patologa, který jako první popsal některé jevy (např. Bednar tumor), a vynikajícího pedagoga, který vychoval několik generací lékařů. Napsal více než 400 původních prací, 12 monografií, 25 učebnic.

D: hlavní díla: Histopatologie kožních chorob, 1957; Patologická anatomie, 1963; Patologie 1–3, 1982, 1983, 1984.

L: ČLČ 105, 1966, s. 1408; Československá patologie 17, 1981, s. 220; tamtéž 19, 1983, s. 190n.; Univerzitní zprávy 1986/87, s. 16n.; Československá patologie 33, 1997, s. 3; B. B., Více než půl století na 1. LF UK, 1–3, in: tamtéž 34, 1998, s. 72n., 116n., 154n.; tamtéž 35, 1999, s. 3n.

Ludmila Hlaváčková