ELIÁŠ Oldřich 23.9.1895-8.11.1941: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| datum úmrtí = 8.11.1941 | | datum úmrtí = 8.11.1941 | ||
| místo úmrtí = Osvětim (Polsko) | | místo úmrtí = Osvětim (Polsko) | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel<br />55- Jazykovědec<br />44- Právník<br /> | ||
55- Jazykovědec | |||
44- Právník | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 575 | |||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 31. 10. 2019, 12:34
Oldřich ELIÁŠ | |
Narození | 23.9.1895 |
---|---|
Místo narození | Tábor |
Úmrtí | 8.11.1941 |
Místo úmrtí | Osvětim (Polsko) |
Povolání |
63- Spisovatel 55- Jazykovědec 44- Právník |
Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 575 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53372 |
ELIÁŠ, Oldřich, * 23. 9. 1895 Tábor, † 8. 11. 1941 Osvětim (Polsko), spisovatel, hermetik, orientalista, právník, publicista
E. byl pokřtěn jako Oldřich Petr Václav. Datum jeho narození uvádí sekundární literatura vesměs chybně. Pocházel z rodiny účetního asistenta finančního ředitelství v Táboře Tobiáše E. (1863–1939) a Rosalie, roz. Janovské (* 1868). Otec věnující se intenzivně literatuře psal pod pseud. T. E. Tisovský. V humanitních oborech se uplatnili i E. další sourozenci: Miloslava (též Miroslava, * 1891), profesorka romanistiky a překladatelka z francouzštiny, Jaromíra, provd. Hüttlová (1893–1964), spisovatelka pro mládež, i bratr Mojmír.
E. vyrůstal v Táboře, od 1897 v Praze, kam rodina přesídlila. Absolvoval práva a získal titul JUDr. Současně studoval orientální jazyky, zejména starou hebrejštinu a aramejštinu, navštěvoval přednášky o egyptologii a o sumerské a babylonské kultuře. Stal se znalcem dějin pražských Židů. Působil jako vrchní odborný rada Nejvyššího kontrolního úřadu. S manželkou Olgou žil v Praze. Psal práce z oboru okultismu a magie, sbíral starou čarodějnickou literaturu a věnoval se spiritismu a chiromantii. Spoluzaložil hermetickou lóži Universalia, kde pak často přednášel, docházel do Společnosti pro psychická studia, do pražské martinistické lóže a byl členem servisního Rotary klubu a řádu iluminátů. Později vstoupil do Lasenicova Horev-klubu. Byl lektorem Svobodné školy věd hermetických, přednášel v pražské kavárně Louvre. Jako dokonalý znalec hebrejštiny patřil k nemnohým, kteří mohli číst kabalistické spisy v originále. Tématu magie se nejobsáhleji věnoval v díle Magie a démonologie ve staré Babylonii (1923), jež zároveň bylo nejreprezentativnější příručkou svého druhu v češtině. Učebnicí pro kursy magie se stala 1935 v Universalii vydaná kniha Úvod do magie. Pod různými pseudonymy a šifrou J. O. Eliáš přispíval do Listů filologických a jiných časopisů zejména četnými pojednáními o hermetismu. Zabýval se výkladem a problematikou golemů Golem – historická studie na podkladě okultním (1924) a v jednom ze svých posledních velkých děl se pokusil vybudovat systém české kabaly Kabbala – pojem, dějiny a prameny, 1938. Přiřazení číselných hodnot písmenům české abecedy věnoval značnou část další knihy o magii, která zůstala již nedokončena. Rukopis obsáhlé učebnice kabaly byl za války zničen. Své zatčení gestapem i smrt v koncentračním táboře sám předpověděl.
D: Mrtví se mstí – na okraj záhadné smrti objevitele hrobky Tutanchámonovy, 1923.
L: Kulturní adresář ČR 2, 1936, A. Dolenský (ed.), s. 99; ČBS, s. 132; KSN 4, s. 78; Tomeš 1, s. 290; www.univerzalia.mysteria.cz; M. a J. Jůna, Encyklopedie okultismu, 2010, passim.
P: Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha; SOA Třeboň, řkt. f. ú. Tábor, matrika narozených, sv. 1893–1898, fol. 171, č. zápisu 391.
Marcella Husová