FÜRST Ladislav 1.9.1898-9.8.1987: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | datum narození = | mís…“) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| popisek obrázku = | | popisek obrázku = | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = | | datum narození = 1.9.1898 | ||
| místo narození = | | místo narození = Opava | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 9.8.1987 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| příčina úmrtí = | | příčina úmrtí = | ||
| místo odpočinku = | | místo odpočinku = | ||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
| alma mater = | | alma mater = | ||
| zaměstnavatel = | | zaměstnavatel = | ||
| povolání = | | povolání = 45- Voják nebo partyzán<br />72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury<br /> | ||
| titul = | | titul = | ||
| ocenění = | | ocenění = | ||
| Řádek 38: | Řádek 38: | ||
| citace = | | citace = | ||
}} | }} | ||
'''FÜRST, Ladislav,''' ''* 1. 9. 1898 Opava, † 9. 8. 1987 Praha, voják, | |||
manažer, sportovní funkcionář'' | |||
Syn učitele a ředitele českého gymnázia v Opavě Josefa F. | |||
Po absolvování opavského gymnázia vstoupil do československé | |||
armády, kde postupně dosáhl hodnosti majora generálního | |||
štábu. 1928 se v Hrabyni oženil s Věrou, dcerou ministra | |||
financí K. Engliše. Manželství zůstalo bezdětné. Ve třicátých | |||
letech F. z armády odešel a stal se prokuristou a později ředitelem Báňské hutní společnosti. Zároveň získal docenturu | |||
na Vysoké škole báňské v Příbrami. | |||
V meziválečném období se jako funkcionář angažoval v organizačních | |||
strukturách československého krasobruslení. 1926 byl | |||
zvolen předsedou Bruslařského svazu RČS. Stanul také v čele | |||
1934 vytvořené Bruslařské unie ČSR, sdružující Bruslařský | |||
svaz RČS a Eislaufverband in der Tschechoslowakischen Republik | |||
v Opavě. Po vytvoření Československého bruslařského | |||
svazu 1946 byl jeho předsedou. Jako první Čechoslovák se stal | |||
1935 členem výboru International Skating Union, 1946–49 | |||
byl jejím viceprezidentem. | |||
Po druhé světové válce působil v Československých závodech | |||
pro výrobu papíru a celulózy jako náměstek generálního ředitele. | |||
Po převzetí moci komunisty čelil šikaně úřadů, skrýval se | |||
a posléze se s manželkou pokusil opustit Československo. Při | |||
přechodu státní hranice byl zatčen a odsouzen na třináct let | |||
těžkého žaláře. Zpočátku byl vězněn v Plzni na Borech, následně | |||
pracoval v hnědouhelných a uranových dolech. Později ho | |||
přesunuli do vítkovických hutí, kde onemocněl tuberkulózou. | |||
1954 byl ze zdravotních důvodů propuštěn. Po zbytek života | |||
pořádal a propagoval dílo svého tchána doma i v zahraničí. | |||
Věnoval se také vlastní vědecké práci v oblasti národohospodářství | |||
a právní filozofie, kde navazoval na Englišovy názory. | |||
Jeho poválečné texty se zachovaly v rukopisech nebo strojopisech | |||
dnes uložených v archivu Národního muzea. | |||
'''D:''' Vliv politiky a politických systémů na vedení války, in: Vojenské | |||
rozhledy 11, 1930, č. 4, s. 289–292; Cenová politika vlády a uhlí, in: | |||
Hospodářská politika 7, 1933, č. 22; Krasobruslení (s V. Koudelkou | |||
a J. Heinzem), 1936; Karel Engliš. Kantův apriorism a myšlenkový řád, in: | |||
Filosofický časopis 15, 1967, č. 4, s. 531–543. | |||
'''L:''' M. Hlaváč, Osobnost Karla Engliše očima současníků, s. 7, 26, 95, | |||
99–101 (magisterská práce, FF UK, Praha 2007); J. R. Hines, Historical | |||
Dictionary of Figure Skating, Plymouth 2011, 260–261; L. Swierczeková, | |||
Průvodce po fondech a sbírkách Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu | |||
Národního muzea, 2007, s. 12; B. Novotná-Březovská, Filosofie a ekonomie. | |||
K dílu Karla Engliše, in: E – Logos. Electronical Journal for Philosophy, | |||
2012, č. 1, dostupné z: http://nb.vse.cz/kfil/elogos/science/brezovska12.pdf | |||
(stav k 25. 6. 2015). | |||
'''P:''' ANM, Praha, K. Engliš, osobní fond, NM Praha, Archiv Muzea tělesné | |||
výchovy a sportu, Praha, fond L. F. (1 karton); Archiv Kanceláře prezidenta | |||
republiky, Praha, f. Kancelář prezidenta republiky, Sekretariát prezidenta | |||
republiky (Klement Gottwald), karton 2, sign. Os 299/50. | |||
Martin Hlaváč, Zdeněk Doskočil | |||
[[Kategorie:D]] | |||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | |||
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | |||
[[Kategorie:1898]] | |||
[[Kategorie:Opava]] | |||
[[Kategorie:1987]] | |||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 10. 3. 2018, 14:34
 | |
| Narození | 1.9.1898 |
|---|---|
| Místo narození | Opava |
| Úmrtí | 9.8.1987 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
45- Voják nebo partyzán 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=138556 |
FÜRST, Ladislav, * 1. 9. 1898 Opava, † 9. 8. 1987 Praha, voják, manažer, sportovní funkcionář
Syn učitele a ředitele českého gymnázia v Opavě Josefa F. Po absolvování opavského gymnázia vstoupil do československé armády, kde postupně dosáhl hodnosti majora generálního štábu. 1928 se v Hrabyni oženil s Věrou, dcerou ministra financí K. Engliše. Manželství zůstalo bezdětné. Ve třicátých letech F. z armády odešel a stal se prokuristou a později ředitelem Báňské hutní společnosti. Zároveň získal docenturu na Vysoké škole báňské v Příbrami.
V meziválečném období se jako funkcionář angažoval v organizačních strukturách československého krasobruslení. 1926 byl zvolen předsedou Bruslařského svazu RČS. Stanul také v čele 1934 vytvořené Bruslařské unie ČSR, sdružující Bruslařský svaz RČS a Eislaufverband in der Tschechoslowakischen Republik v Opavě. Po vytvoření Československého bruslařského svazu 1946 byl jeho předsedou. Jako první Čechoslovák se stal 1935 členem výboru International Skating Union, 1946–49 byl jejím viceprezidentem.
Po druhé světové válce působil v Československých závodech pro výrobu papíru a celulózy jako náměstek generálního ředitele. Po převzetí moci komunisty čelil šikaně úřadů, skrýval se a posléze se s manželkou pokusil opustit Československo. Při přechodu státní hranice byl zatčen a odsouzen na třináct let těžkého žaláře. Zpočátku byl vězněn v Plzni na Borech, následně pracoval v hnědouhelných a uranových dolech. Později ho přesunuli do vítkovických hutí, kde onemocněl tuberkulózou. 1954 byl ze zdravotních důvodů propuštěn. Po zbytek života pořádal a propagoval dílo svého tchána doma i v zahraničí. Věnoval se také vlastní vědecké práci v oblasti národohospodářství a právní filozofie, kde navazoval na Englišovy názory. Jeho poválečné texty se zachovaly v rukopisech nebo strojopisech dnes uložených v archivu Národního muzea.
D: Vliv politiky a politických systémů na vedení války, in: Vojenské rozhledy 11, 1930, č. 4, s. 289–292; Cenová politika vlády a uhlí, in: Hospodářská politika 7, 1933, č. 22; Krasobruslení (s V. Koudelkou a J. Heinzem), 1936; Karel Engliš. Kantův apriorism a myšlenkový řád, in: Filosofický časopis 15, 1967, č. 4, s. 531–543.
L: M. Hlaváč, Osobnost Karla Engliše očima současníků, s. 7, 26, 95, 99–101 (magisterská práce, FF UK, Praha 2007); J. R. Hines, Historical Dictionary of Figure Skating, Plymouth 2011, 260–261; L. Swierczeková, Průvodce po fondech a sbírkách Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea, 2007, s. 12; B. Novotná-Březovská, Filosofie a ekonomie. K dílu Karla Engliše, in: E – Logos. Electronical Journal for Philosophy, 2012, č. 1, dostupné z: http://nb.vse.cz/kfil/elogos/science/brezovska12.pdf (stav k 25. 6. 2015).
P: ANM, Praha, K. Engliš, osobní fond, NM Praha, Archiv Muzea tělesné výchovy a sportu, Praha, fond L. F. (1 karton); Archiv Kanceláře prezidenta republiky, Praha, f. Kancelář prezidenta republiky, Sekretariát prezidenta republiky (Klement Gottwald), karton 2, sign. Os 299/50.
Martin Hlaváč, Zdeněk Doskočil