HARINGER Karel František Josef 30.1.1687-12.3.1734: Porovnání verzí
m (Makariusová přesunul stránku HARINGER Karel Josef Františe 1686-12.3.1734 na HARINGER Karel Josef František 30.1.1687-12.3.1734 bez založení přesměrování) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Karel Josef | | jméno = Karel František Josef HARINGER | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 30.1.1687 ( | | datum narození = 30.1.1687 (datum křtu) | ||
| místo narození = Vídeň | | místo narození = Vídeň (Rakousko) | ||
| datum úmrtí = 12.3.1734 | | datum úmrtí = 12.3.1734 | ||
| místo úmrtí = Olomouc | | místo úmrtí = Olomouc | ||
| povolání = 74- Architekt | | povolání = 74- Architekt<br />76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
|citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 240-241 | |||
}} | }} | ||
'''HARINGER, Karel František Josef''' ''(též HARRINGER), * 30. 1. 1687 (datum křtu) Vídeň (Rakousko), † 12. 3. 1734 Olomouc, malíř, architekt'' | |||
Syn Jakuba a Terezy H., byl pokřtěn ve farním kostele sv. Leopolda na tehdejším předměstí Leopoldstadt. K 1710 lze doložit studium na Accademii di San Luca v Římě, jemuž | |||
pravděpodobně předcházelo školení ve Vídni. 1716–17 pracoval v Olomouci, kde mu byla svěřena výmalba presbytáře | |||
a lodi nově postaveného jezuitského kostela P. Marie Sněžné | |||
(''Zázrak P. Marie Sněžné'' a ''Apoteóza P. Marie Královny nebes''). | |||
Nadsazené měřítko figurální složky vyvolalo kritiku, proto se | |||
vydal na studia do Říma podruhé a do Olomouce se vrátil | |||
v červnu 1718. Poté byl činný jako umělec ovlivněný římským | |||
a benátským vrcholně barokním malířstvím (výrazový rejstřík | |||
zahrnoval fresky, olejomalby oltářních a závěsných obrazů | |||
a návrhy na dekorace pro triumfální architekturu k církevním | |||
slavnostem nebo rozměrné grafické listy) střídavě v Olomouci a v Rakousku, ve druhé polovině dvacátých let 18. století se | |||
v Olomouci usadil a dožil. | |||
H. byl označován jako architekt. Už 1711 vytvořil signovaný a datovaný návrh Božího hrobu (uložen v Germanisches | |||
Nationalmuseum, Nürnberg). Ke stému výročí nalezení zázračného obrazu P. Marie s Ježíškem a jeho korunovaci navrhl | |||
před chrámem Navštívení P. Marie na Sv. Kopečku slavnostní | |||
architektonickou výzdobu (1732), dále 1733 vytvořil kresebné | |||
předlohy pro grafické listy v albu Enthronisticum Parthenium, | |||
které tuto slavnost dokumentovalo. | |||
S manželkou Marií Barborou měl čtyři děti: Karla († 1726), | |||
Leopolda († 1734), Josefu a Františku, dospělosti se dožily | |||
dcery. H. nebyl olomouckým měšťanem, a proto se nestal cechovním mistrem a nemohl mít učně (mylně se uvádí, že jeho | |||
žáky byli Juda Tadeáš Supper či Jan Kryštof Handke), nevlastnil dům, žil s rodinou pravděpodobně v nájmu farnosti kostela | |||
sv. Mořice, kde se uskutečnily křty i pohřby členů rodiny, sám | |||
tam byl pohřben do kostelní krypty. | |||
'''D:''' předlohová kresba v univerzitní tezi Josefa Xavera Höniga (Smrt sv. Františka Xaverského), 1721; malba Nanebevzetí P. Marie, oltářní obrazy a výmalba empor a oblouků v bývalém klášterním kostele augustiniánů Nanebevzetí | |||
P. Marie, Dürnstein (Rakousko), 1722–23; oltářní obraz sv. Jana Nepomuckého pro bratrstvo sv. Jana Nepomuckého, farní kostel sv. Mikuláše, Stein an | |||
der Donau (Krems, Rakousko), 1726; předlohová kresba pro univerzitní tezi | |||
Michaela Baihla (Apoštol Pavel), 1728; oltářní obrazy Stětí sv. Barbory, Sv. Anděl strážce, Sen sv. Josefa a asi i Sv. Alois Gonzaga, Sv. Stanislav Kostka, bývalý jezuitský kostel sv. P. Marie Sněžné, Olomouc, 1728; boční kaple sv. Jana | |||
Křtitele a oltářní obraz Křest Krista, farní kostel sv. Mořice, tamtéž, 1729; | |||
návrhy na triumfální architektonickou výzdobu při příležitosti intronizačních | |||
mariánských oslav, bazilika Navštívení P. Marie, Olomouc-Sv. Kopeček, 1732; | |||
oltářní obraz Umučení sv. Vavřince pro radniční kapli, Olomouc (dnes Arcidiecézní muzeum), 1733; oltářní obrazy Sv. Jan Sarkander a Sv. Jan Nepomucký, Sv. Augustin a Sv. Norbert v kapli sv. Štěpána, bývalý premonstrátský | |||
konventní kostel Nanebevzetí P. Marie, Olomouc-Klášterní Hradisko, 1733; | |||
výmalba jídelny prelátů, bývalý premonstrátský klášter, tamtéž. | |||
'''L:''' výběr: Dlabač 1, s. 564; Wurzbach 7, s. 365; OSN 10, s. 890; Toman 1, s. 296; | |||
NEČVU 1, s. 245; I. Krsek, Náčrt dějin moravského malířství 18. století, in: | |||
SPFFBU F 18, 1969, s. 81–96; týž, Malířství 1. poloviny 18. století na Moravě, in: tamtéž F 28–29, 1979–80, s. 61–81; M. Remešová, K. J. H. (?–1734), | |||
1980, passim (diplomová práce, FF UJEP, Brno); L. Mlčák, Příspěvky k dějinám olomouckého malířství 17. a 18. století, in: VVM 35, 1983, s. 59–67; | |||
I. Krsek – Z. Kudělka – M. Stehlík – J. Válka, Umění baroka na Moravě a ve | |||
Slezsku, 1996, s. 120n.; M. Pliska, Barokní malíř K. J. H. (1687–1734), | |||
1998 (magisterská diplomová práce, FF UP, Olomouc); L. Mlčák, Barokní | |||
fresky Karla Josefa H. (1687–1734) v olomouckém kostele Panny Marie | |||
Sněžné, in: VVM 53, 2001, s. 48–54; J. Oppeltová, Slavnosti a efemerní architektura, in: V zrcadle stínů. Morava v době baroka 1670–1790, | |||
J. Kroupa (ed.), 2003, s. 145–159; M. Togner, Malíři první poloviny | |||
18. století v Olomouci, in: tamtéž, s. 185–199; J. Macháčková, Jezuitská | |||
malířská kultura na Moravě. Obraz ve vizuální kultuře olomouckých jezuitů, | |||
2013, passim (magisterská diplomová práce, FF UP, Olomouc); M. Hlavatá, | |||
Malíř K. F. J. H. a olomoučtí jezuité, 2014, passim; táž, Malíř K. F. J. H. | |||
(1687–1734). Umělcova tvorba na Moravě v širším kontextu barokního | |||
malířství, 2017, passim (magisterská diplomová práce, FF UP, Olomouc). | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/aa938a0b-d9df-4205-9a65-6616d63a2caa Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Lenka Kudělková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] |
Verze z 1. 3. 2021, 17:50
Karel František Josef HARINGER | |
Narození | 30.1.1687 (datum křtu) |
---|---|
Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
Úmrtí | 12.3.1734 |
Místo úmrtí | Olomouc |
Povolání |
74- Architekt 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 240-241 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46902 |
HARINGER, Karel František Josef (též HARRINGER), * 30. 1. 1687 (datum křtu) Vídeň (Rakousko), † 12. 3. 1734 Olomouc, malíř, architekt
Syn Jakuba a Terezy H., byl pokřtěn ve farním kostele sv. Leopolda na tehdejším předměstí Leopoldstadt. K 1710 lze doložit studium na Accademii di San Luca v Římě, jemuž pravděpodobně předcházelo školení ve Vídni. 1716–17 pracoval v Olomouci, kde mu byla svěřena výmalba presbytáře a lodi nově postaveného jezuitského kostela P. Marie Sněžné (Zázrak P. Marie Sněžné a Apoteóza P. Marie Královny nebes). Nadsazené měřítko figurální složky vyvolalo kritiku, proto se vydal na studia do Říma podruhé a do Olomouce se vrátil v červnu 1718. Poté byl činný jako umělec ovlivněný římským a benátským vrcholně barokním malířstvím (výrazový rejstřík zahrnoval fresky, olejomalby oltářních a závěsných obrazů a návrhy na dekorace pro triumfální architekturu k církevním slavnostem nebo rozměrné grafické listy) střídavě v Olomouci a v Rakousku, ve druhé polovině dvacátých let 18. století se v Olomouci usadil a dožil.
H. byl označován jako architekt. Už 1711 vytvořil signovaný a datovaný návrh Božího hrobu (uložen v Germanisches Nationalmuseum, Nürnberg). Ke stému výročí nalezení zázračného obrazu P. Marie s Ježíškem a jeho korunovaci navrhl před chrámem Navštívení P. Marie na Sv. Kopečku slavnostní architektonickou výzdobu (1732), dále 1733 vytvořil kresebné předlohy pro grafické listy v albu Enthronisticum Parthenium, které tuto slavnost dokumentovalo.
S manželkou Marií Barborou měl čtyři děti: Karla († 1726), Leopolda († 1734), Josefu a Františku, dospělosti se dožily dcery. H. nebyl olomouckým měšťanem, a proto se nestal cechovním mistrem a nemohl mít učně (mylně se uvádí, že jeho žáky byli Juda Tadeáš Supper či Jan Kryštof Handke), nevlastnil dům, žil s rodinou pravděpodobně v nájmu farnosti kostela sv. Mořice, kde se uskutečnily křty i pohřby členů rodiny, sám tam byl pohřben do kostelní krypty.
D: předlohová kresba v univerzitní tezi Josefa Xavera Höniga (Smrt sv. Františka Xaverského), 1721; malba Nanebevzetí P. Marie, oltářní obrazy a výmalba empor a oblouků v bývalém klášterním kostele augustiniánů Nanebevzetí P. Marie, Dürnstein (Rakousko), 1722–23; oltářní obraz sv. Jana Nepomuckého pro bratrstvo sv. Jana Nepomuckého, farní kostel sv. Mikuláše, Stein an der Donau (Krems, Rakousko), 1726; předlohová kresba pro univerzitní tezi Michaela Baihla (Apoštol Pavel), 1728; oltářní obrazy Stětí sv. Barbory, Sv. Anděl strážce, Sen sv. Josefa a asi i Sv. Alois Gonzaga, Sv. Stanislav Kostka, bývalý jezuitský kostel sv. P. Marie Sněžné, Olomouc, 1728; boční kaple sv. Jana Křtitele a oltářní obraz Křest Krista, farní kostel sv. Mořice, tamtéž, 1729; návrhy na triumfální architektonickou výzdobu při příležitosti intronizačních mariánských oslav, bazilika Navštívení P. Marie, Olomouc-Sv. Kopeček, 1732; oltářní obraz Umučení sv. Vavřince pro radniční kapli, Olomouc (dnes Arcidiecézní muzeum), 1733; oltářní obrazy Sv. Jan Sarkander a Sv. Jan Nepomucký, Sv. Augustin a Sv. Norbert v kapli sv. Štěpána, bývalý premonstrátský konventní kostel Nanebevzetí P. Marie, Olomouc-Klášterní Hradisko, 1733; výmalba jídelny prelátů, bývalý premonstrátský klášter, tamtéž.
L: výběr: Dlabač 1, s. 564; Wurzbach 7, s. 365; OSN 10, s. 890; Toman 1, s. 296; NEČVU 1, s. 245; I. Krsek, Náčrt dějin moravského malířství 18. století, in: SPFFBU F 18, 1969, s. 81–96; týž, Malířství 1. poloviny 18. století na Moravě, in: tamtéž F 28–29, 1979–80, s. 61–81; M. Remešová, K. J. H. (?–1734), 1980, passim (diplomová práce, FF UJEP, Brno); L. Mlčák, Příspěvky k dějinám olomouckého malířství 17. a 18. století, in: VVM 35, 1983, s. 59–67; I. Krsek – Z. Kudělka – M. Stehlík – J. Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, 1996, s. 120n.; M. Pliska, Barokní malíř K. J. H. (1687–1734), 1998 (magisterská diplomová práce, FF UP, Olomouc); L. Mlčák, Barokní fresky Karla Josefa H. (1687–1734) v olomouckém kostele Panny Marie Sněžné, in: VVM 53, 2001, s. 48–54; J. Oppeltová, Slavnosti a efemerní architektura, in: V zrcadle stínů. Morava v době baroka 1670–1790, J. Kroupa (ed.), 2003, s. 145–159; M. Togner, Malíři první poloviny 18. století v Olomouci, in: tamtéž, s. 185–199; J. Macháčková, Jezuitská malířská kultura na Moravě. Obraz ve vizuální kultuře olomouckých jezuitů, 2013, passim (magisterská diplomová práce, FF UP, Olomouc); M. Hlavatá, Malíř K. F. J. H. a olomoučtí jezuité, 2014, passim; táž, Malíř K. F. J. H. (1687–1734). Umělcova tvorba na Moravě v širším kontextu barokního malířství, 2017, passim (magisterská diplomová práce, FF UP, Olomouc).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Lenka Kudělková