GODYN Izák ?1650-?1729: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Izák GODYN | | jméno = Izák GODYN | ||
| obrázek = | | obrázek = Godyn Izak autoportret.jpg | ||
| datum narození = kolem 1650 | | datum narození = kolem 1650 | ||
| místo narození = Antverpy (Belgie) | | místo narození = Antverpy (Belgie) | ||
Řádek 27: | Řádek 27: | ||
[[Kategorie:1729]] | [[Kategorie:1729]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
<gallery> | |||
Godyn Izak freska.jpg|Chrám boha Januse, freska v Trojském zámku v Praze | |||
Godyn Izak zatisi.jpg|Zátiší s drůbeží, zajíci, ovocem a zeleninou (Zámek Rychnov nad Kněžnou, Kolowratská obrazárna) | |||
</gallery> |
Aktuální verze z 24. 3. 2021, 12:05
Izák GODYN | |
Narození | kolem 1650 |
---|---|
Místo narození | Antverpy (Belgie) |
Úmrtí | asi 1729 |
Místo úmrtí | Praha |
Jiná jména | Izaak GODIN |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 663 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58324 |
GODYN, Izák (též GODIN, GODUN, Izaak), * kolem 1650 Antverpy (Belgie), † asi 1729 Praha, malíř
Patrně starší bratr malíře Abrahama G. (? 1655 – po 1724). Do Prahy přišel nejspíše společně s ním 1687 na pozvání Václava Vojtěcha ze Šternberka a podílel se na malířské výzdobě zámku v Troji; v jeho službách zůstal až do 1708, kdy hrabě zemřel. 1700 se v kostele sv. Václava na Malé Straně G. oženil s Konstancií, vdovou po měšťanu Václavovi Hranickém. Svědky jim byl dvorní malíř a inspektor galerie na Pražském hradě Kristián Schröder s manželkou Doroteou a další šternberský malíř Petr Keck. Manželům se narodilo šest dětí. G. se opakovaně dostával do sporů s malostranským malířským cechem, protože do něho odmítal vstoupit. Záštitu nad ním držel jeho zaměstnavatel, který 1704 žádal malostranskou radu, aby byl G. dalšího obtěžování zdejšími malíři ušetřen. Po 1708 spory s cechem utichly, snad se G. přesunul jinam nebo si našel jiného zastánce. Jeho jméno se dále objevilo v inventářích kolovratské sbírky, které ho uvádějí jako autora několika zátiší s úlovky a loveckými trofejemi, žádný z obrazů však nepodepsal (sbírka se dnes nachází na zámku v Rychnově nad Kněžnou). Malby mají vysokou úroveň vlámských mistrů působících v Čechách, ovšem úrovně Abrahama G. nedosáhly.
L: Dlabač 1, s. 476–477; Thieme-Becker 14, s. 299–300; KSN 4, s. 508; Toman 1, s. 263; H. Smetáčková-Čižinská, Der Kaisersaal im Schloss Troja v Praze, in: Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege 28, 1974, s. 145–161; NEČVU 1, s. 212–213; Saur 56 (2007), s. 466; V. Vašátková, Z historie mysliveckých obrazů 1. Lovecké motivy v umění baroka, in: Myslivost 58, 2010, č. 9, s. 77–79; P. Preiss – M. Horyna – P. Zahradník, Zámek Trója u Prahy, 2000, passim.
Kateřina Dufková
-
Chrám boha Januse, freska v Trojském zámku v Praze
-
Zátiší s drůbeží, zajíci, ovocem a zeleninou (Zámek Rychnov nad Kněžnou, Kolowratská obrazárna)