HELCELET Mojmír 16.2.1879-17.4.1959: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| datum úmrtí = 17.4.1959 | | datum úmrtí = 17.4.1959 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
| povolání = 70- Knihovník nebo pracovník informatiky | | povolání = 70- Knihovník nebo pracovník informatiky<br />16- Farmakolog nebo farmaceut | ||
16- Farmakolog nebo farmaceut | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 442-443 | |||
}} | }} | ||
'''HELCELET, Mojmír''', ''* 16. 2. 1879 Vyškov, † 17. 4. 1959 Brno, lékárník, sokolský pracovník, bibliofil'' | |||
Syn Ctibora H. (1844–1904). Vystudoval gymnázium v Kroměříži a po tříleté lékárnické praxi také farmacii na univerzitě | |||
v Štýrském Hradci. Po promoci působil v lékárnách v Tovačově, Kroměříži, Šternberku a Bregenzi, poté v brněnských lékárnách – Lusarově a v zemské nemocnici, 1914 se stal zemským lékárníkem. Po vypuknutí první světové války byl přidělen do | |||
pevnostní nemocnice v haličském Přemyšlu, po jejím dobytí | |||
upadl do ruského zajetí a byl umístěn do táborů v Carycinu | |||
(nyní Volgograd), Astrachani a Petrohradu. Na konci 1917 se | |||
v rámci výměny zajatců vrátil do Brna. Nejprve pracoval ve | |||
vojenské nemocnici, po válce se vrátil do zemské lékárny, v níž | |||
působil až do 1938, kdy odešel do penze. | |||
H. celý život sbíral české knihy a grafické listy. Udržoval kontakty s předními výtvarníky, např. s Josefem Čapkem, Václavem Špálou, Antonínem Procházkou a Eduardem Milénem. Redigoval přílohu ''Grafického obzoru Bibliofil'', do níž psal četné články, též publikoval v ''Grafickém obzoru'', | |||
''Sborníku pro ex libris'' ad. Části H. sbírek získala Moravská galerie v Brně | |||
a Národní galerie v Praze či soukromí sběratelé. Před první | |||
světovou válkou se H. úspěšně zabýval sportovním šermem | |||
a působil v brněnském Sokole. | |||
Oženil se 1905 v Olomouci s Arnoštkou (1883–1976), dcerou | |||
lékárníka Arnošta Schwaba z Tovačova. Spolu měli dceru Evu | |||
(1907–1978), provd. Weinbergerovou, v druhém manželství | |||
Novákovou, která se rovněž živila farmacií. Byl pohřben na | |||
židenickém hřbitově, náhrobek je dílem Františka Bílka. | |||
'''L:''' Dopisy otce synovi, J. Helcelet (ed.), 1932; OSND 2/2, s. 1069; MSN 3, | |||
s. 123; R. Fukal, M. H. osmdesátníkem, in: VVM 13, 1958, s. 258–260; | |||
E. J. Pavelka, Lékárník PhMr. M. H. (1879–1959), bibliofil a sběratel, | |||
in: Zprávy spolku sběratelů a přátel ex libris 1974, č. 1, s. 1–2; J. Glivický, Sté | |||
výročí narození M. H., in: tamtéž 1979, č. 2/3, s. 10–11; J. L. Bílý, Heraldika | |||
Brunensis 1. Znaky výrazných brněnských osobností 11. PhMr. M. H. (1879–1959), in: Genealogické a heraldické informace 3, 1985, s. 255–267; J. Glivický, Listy Josefa Čapka M. H., in: Strahovská knihovna 20–21, 1985–86 | |||
[vyd. 1990], s. 301–307; https://encyklopedie.brna.cz (stav k 12. 12. 2019). | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/261def8b-4eb0-4b68-9603-a55de90ce38d Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Pavel Cibulka | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:70- Knihovník nebo pracovník informatiky]] | [[Kategorie:70- Knihovník nebo pracovník informatiky]] |
Aktuální verze z 20. 3. 2022, 15:38
Mojmír HELCELET | |
Narození | 16.2.1879 |
---|---|
Místo narození | Vyškov |
Úmrtí | 17.4.1959 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání |
70- Knihovník nebo pracovník informatiky 16- Farmakolog nebo farmaceut |
Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 442-443 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47136 |
HELCELET, Mojmír, * 16. 2. 1879 Vyškov, † 17. 4. 1959 Brno, lékárník, sokolský pracovník, bibliofil
Syn Ctibora H. (1844–1904). Vystudoval gymnázium v Kroměříži a po tříleté lékárnické praxi také farmacii na univerzitě v Štýrském Hradci. Po promoci působil v lékárnách v Tovačově, Kroměříži, Šternberku a Bregenzi, poté v brněnských lékárnách – Lusarově a v zemské nemocnici, 1914 se stal zemským lékárníkem. Po vypuknutí první světové války byl přidělen do pevnostní nemocnice v haličském Přemyšlu, po jejím dobytí upadl do ruského zajetí a byl umístěn do táborů v Carycinu (nyní Volgograd), Astrachani a Petrohradu. Na konci 1917 se v rámci výměny zajatců vrátil do Brna. Nejprve pracoval ve vojenské nemocnici, po válce se vrátil do zemské lékárny, v níž působil až do 1938, kdy odešel do penze.
H. celý život sbíral české knihy a grafické listy. Udržoval kontakty s předními výtvarníky, např. s Josefem Čapkem, Václavem Špálou, Antonínem Procházkou a Eduardem Milénem. Redigoval přílohu Grafického obzoru Bibliofil, do níž psal četné články, též publikoval v Grafickém obzoru, Sborníku pro ex libris ad. Části H. sbírek získala Moravská galerie v Brně a Národní galerie v Praze či soukromí sběratelé. Před první světovou válkou se H. úspěšně zabýval sportovním šermem a působil v brněnském Sokole.
Oženil se 1905 v Olomouci s Arnoštkou (1883–1976), dcerou lékárníka Arnošta Schwaba z Tovačova. Spolu měli dceru Evu (1907–1978), provd. Weinbergerovou, v druhém manželství Novákovou, která se rovněž živila farmacií. Byl pohřben na židenickém hřbitově, náhrobek je dílem Františka Bílka.
L: Dopisy otce synovi, J. Helcelet (ed.), 1932; OSND 2/2, s. 1069; MSN 3, s. 123; R. Fukal, M. H. osmdesátníkem, in: VVM 13, 1958, s. 258–260; E. J. Pavelka, Lékárník PhMr. M. H. (1879–1959), bibliofil a sběratel, in: Zprávy spolku sběratelů a přátel ex libris 1974, č. 1, s. 1–2; J. Glivický, Sté výročí narození M. H., in: tamtéž 1979, č. 2/3, s. 10–11; J. L. Bílý, Heraldika Brunensis 1. Znaky výrazných brněnských osobností 11. PhMr. M. H. (1879–1959), in: Genealogické a heraldické informace 3, 1985, s. 255–267; J. Glivický, Listy Josefa Čapka M. H., in: Strahovská knihovna 20–21, 1985–86 [vyd. 1990], s. 301–307; https://encyklopedie.brna.cz (stav k 12. 12. 2019).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavel Cibulka <gallery> Exlibris.jpg <gallery>