ASCHENBRENNER Eduard 14.3.1857-2.11.1921: Porovnání verzí
(ASCHENBRENNER_Eduard_14.3.1857-2.11.1921) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 14.3.1857 | | datum narození = 14.3.1857 | ||
| místo narození = | | místo narození = Jičín | ||
| datum úmrtí = 2.11.1921 | | datum úmrtí = 2.11.1921 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ASCHENBRENNER, Eduard,''' ''* 14. 3. 1857 Jičín, † 2. 11. 1921 Praha, pěvec, režisér'' | |||
Jeho otec Emil A. byl činný v ochotnickém divadelním | |||
kroužku v Jičíně, dcera Blažena byla zpěvačkou. A. studoval | |||
zpěv ve škole Jana Lukeše. 1879 hostoval v Prozatímním divadle | |||
v Praze v basovém oboru jako Sarastro (W. A. Mozart: | |||
''Kouzelná'' ''flétna'') a byl angažován. Po jedné sezoně se však | |||
ukázalo, že nemá ještě dostatek zkušeností. Poté sedm let | |||
působil v italských a švýcarských divadlech. Na sezonu 1887 | |||
až 1888 se stal členem Městského německého divadla v Opavě. | |||
Od 1889 opět hostoval v Národním divadle v Praze, ale | |||
protože nebyl obsazován, odešel k cestující společnosti Jana | |||
Pištěka, s níž působil v českém divadle v Brně 1893–96 a na | |||
jejích zájezdových štacích (mj. v Aréně na Vinohradech). | |||
1896 přijal angažmá v Chorvatském národním divadle v Záhřebu, | |||
odkud se 1902 vrátil jako režisér ke společnosti Václava | |||
Budila do Městského divadla v Plzni. 1905–07 působil | |||
opět jako režisér v Brně; od 1907 jako režisér a zástupce ředitele | |||
Divadla sdružených východočeských měst v Pardubicích | |||
(Lacinova společnost). Po finančním zhroucení operního | |||
provozu společnosti (1909) odjel k dceři do chorvatského | |||
Osijeku, kde 1911–13 příležitostně vystupoval. | |||
Disponoval spíše vysokým než hlubokým basem, takže mohl | |||
zpívat i barytonové party. Byl dobrým hercem a pečlivě vypracovával | |||
své role. Pěvecky se nejlépe uplatnil po 1893 | |||
v Brně, kde získal i velké sympatie publika nejen v českých | |||
operách (Paloucký, B. Smetana: ''Hubička''; Kecal, B. Smetana: | |||
''Prodaná'' ''nevěsta''), ale i v postavách světového repertoáru (Bertram, G. Meyerbeer: ''Robert'' ''ďábel''; Kašpar, C. M. Weber: | |||
''Čarostřelec''). K režijní práci ho přivedla zkušenost i postupná | |||
ztráta hlasu. V Plzni inscenoval 16 oper (G. Verdi, G. Puccini, | |||
P. I. Čajkovskij, G. A. Lortzing ad.), z domácí tvorby | |||
Smetanovy ''Dvě'' ''vdovy'' (1903), Dvořákovu ''Rusalku'' (1904), | |||
Fibichovu ''Šárku'' (1905) a Hřímalého ''Švandu'' ''dudáka'' (1907). | |||
V Brně nastudoval 20 premiér, mezi nimi premiéru domácího | |||
skladatele Otakara Bradáče ''Kostnice'' ''sedlecká'' (1905) | |||
a zvláště novou verzi Janáčkovy ''Její'' ''pastorkyně'' (1906). | |||
'''L:''' Almanach Divadla sdružených měst východočeského a českého severu, | |||
1928, s. 13; Bartoš: PD opera, s. 348, 373; Sto let českého divadla v Plzni | |||
1865–1965, 1965; Almanach 90 let stálého českého divadla v Brně, 2 sv., | |||
1974 (soupis repertoáru); Postavy brněnského jeviště 1, 1979–1984, s. | |||
453n.; ODS, s. 101; HS 1, s. 34; Česká divadla. Encyklopedie divadelních | |||
souborů, 2000, Lacinova společnost, Východočeská společnost (kde další literatura). | |||
Jitka Ludvová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:1857]] | [[Kategorie:1857]] | ||
[[Kategorie:Jičín]] | |||
[[Kategorie:1921]] | [[Kategorie:1921]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 26. 2. 2016, 08:17
| Eduard ASCHENBRENNER | |
 | |
| Narození | 14.3.1857 |
|---|---|
| Místo narození | Jičín |
| Úmrtí | 2.11.1921 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 78- Hudební interpret |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39648 |
ASCHENBRENNER, Eduard, * 14. 3. 1857 Jičín, † 2. 11. 1921 Praha, pěvec, režisér
Jeho otec Emil A. byl činný v ochotnickém divadelním kroužku v Jičíně, dcera Blažena byla zpěvačkou. A. studoval zpěv ve škole Jana Lukeše. 1879 hostoval v Prozatímním divadle v Praze v basovém oboru jako Sarastro (W. A. Mozart: Kouzelná flétna) a byl angažován. Po jedné sezoně se však ukázalo, že nemá ještě dostatek zkušeností. Poté sedm let působil v italských a švýcarských divadlech. Na sezonu 1887 až 1888 se stal členem Městského německého divadla v Opavě. Od 1889 opět hostoval v Národním divadle v Praze, ale protože nebyl obsazován, odešel k cestující společnosti Jana Pištěka, s níž působil v českém divadle v Brně 1893–96 a na jejích zájezdových štacích (mj. v Aréně na Vinohradech). 1896 přijal angažmá v Chorvatském národním divadle v Záhřebu, odkud se 1902 vrátil jako režisér ke společnosti Václava Budila do Městského divadla v Plzni. 1905–07 působil opět jako režisér v Brně; od 1907 jako režisér a zástupce ředitele Divadla sdružených východočeských měst v Pardubicích (Lacinova společnost). Po finančním zhroucení operního provozu společnosti (1909) odjel k dceři do chorvatského Osijeku, kde 1911–13 příležitostně vystupoval.
Disponoval spíše vysokým než hlubokým basem, takže mohl zpívat i barytonové party. Byl dobrým hercem a pečlivě vypracovával své role. Pěvecky se nejlépe uplatnil po 1893 v Brně, kde získal i velké sympatie publika nejen v českých operách (Paloucký, B. Smetana: Hubička; Kecal, B. Smetana: Prodaná nevěsta), ale i v postavách světového repertoáru (Bertram, G. Meyerbeer: Robert ďábel; Kašpar, C. M. Weber: Čarostřelec). K režijní práci ho přivedla zkušenost i postupná ztráta hlasu. V Plzni inscenoval 16 oper (G. Verdi, G. Puccini, P. I. Čajkovskij, G. A. Lortzing ad.), z domácí tvorby Smetanovy Dvě vdovy (1903), Dvořákovu Rusalku (1904), Fibichovu Šárku (1905) a Hřímalého Švandu dudáka (1907). V Brně nastudoval 20 premiér, mezi nimi premiéru domácího skladatele Otakara Bradáče Kostnice sedlecká (1905) a zvláště novou verzi Janáčkovy Její pastorkyně (1906).
L: Almanach Divadla sdružených měst východočeského a českého severu, 1928, s. 13; Bartoš: PD opera, s. 348, 373; Sto let českého divadla v Plzni 1865–1965, 1965; Almanach 90 let stálého českého divadla v Brně, 2 sv., 1974 (soupis repertoáru); Postavy brněnského jeviště 1, 1979–1984, s. 453n.; ODS, s. 101; HS 1, s. 34; Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, 2000, Lacinova společnost, Východočeská společnost (kde další literatura).
Jitka Ludvová