AUGUSTA Jan Maria 16.8.1897-3.10.1939: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(AUGUSTA_Jan_Maria_16.8.1897-3.10.1939)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 16.8.1897
| datum narození = 16.8.1897
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 3.10.1939
| datum úmrtí = 3.10.1939
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
| povolání = 63- Spisovatel
64- Překladatel
64- Překladatel
Řádek 11: Řádek 11:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan Maria AUGUSTA
}}
 
'''AUGUSTA, Jan Maria (vl. jm. Augusta, Václav),''' ''* 16. 8. 1897 Praha, † 3. 10. 1939 Praha, redaktor, básník, překladatel, sběratel''
 
Studoval gymnázium a Filozofickou fakultu UK v Praze.
Ještě za vysokoškolských studií psal kritické referáty z oblasti
hudby a literatury a pracoval jako redaktor časopisu ''Dalibor''
a referent ''Hudební'' ''revue''. V této činnosti pokračoval i po
skončení studia (1921). Postupně redigoval další časopisy ''Dílo'', ''Knihomol'', ''Naše'' ''doba'' a ''Bibliotéka'' ''knihomola''. Soustavně
se zabýval knižní kulturou a věnoval se sběratelství. Napsal ve
své době ceněnou ''Rukověť'' ''sběratelovu'', obsahující rady a instrukce
pro sběratele amatéry. Na počátku 20. let byl činný
v tzv. Lize svobodných, volající po obrodě veřejného života na
monarchistickém principu. A. všestrannost se projevila
v množství kritických referátů a odborných studií z oblasti
hudby, výtvarného umění a literatury publikovaných v ''Díle'',
''Lumíru'' a příležitostně i dalších časopisech. Z nich podnětné
jsou studie o J. V. Myslbekovi a J. Zeyerovi. Vlastní literární
tvorbu A. ovlivnily Nietzscheovy názory na umění, které se
odrazily v meditativní lyrice (''Hovory'' ''poutníkovy'') a také v knize
''Kterési'' ''květnové'' ''noci'', románu ze soudobé pražské společnosti,
v němž autor zatížil děj rozsáhlými filozofickými a estetickými
dialogy. Překládal též z francouzštiny díla F. R.
Chateaubrianda a Bernandina de Saint-Pierre. Užíval pseudonym
Rixor.
 
'''D:''' Hovory poutníkovy, 1921; Rukověť sběratelova, 1927; Západ, 1928;
Kterési květnové noci, 1932; LČL 1, s. 91.
 
'''L:''' OSND 1/1, s. 327; LČL 1, s. 90n. (kde další literatura).
 
'''P:''' LA PNP Praha.
 
Vlastislav Lacina
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]
[[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]]
[[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]]
[[Kategorie:1897]]
[[Kategorie:1897]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1939]]
[[Kategorie:1939]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 26. 2. 2016, 11:06

Jan Maria AUGUSTA
Narození 16.8.1897
Místo narození Praha
Úmrtí 3.10.1939
Místo úmrtí Praha
Povolání

63- Spisovatel 64- Překladatel

73- Uměnovědec nebo historik umění
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39722

AUGUSTA, Jan Maria (vl. jm. Augusta, Václav), * 16. 8. 1897 Praha, † 3. 10. 1939 Praha, redaktor, básník, překladatel, sběratel

Studoval gymnázium a Filozofickou fakultu UK v Praze. Ještě za vysokoškolských studií psal kritické referáty z oblasti hudby a literatury a pracoval jako redaktor časopisu Dalibor a referent Hudební revue. V této činnosti pokračoval i po skončení studia (1921). Postupně redigoval další časopisy Dílo, Knihomol, Naše doba a Bibliotéka knihomola. Soustavně se zabýval knižní kulturou a věnoval se sběratelství. Napsal ve své době ceněnou Rukověť sběratelovu, obsahující rady a instrukce pro sběratele amatéry. Na počátku 20. let byl činný v tzv. Lize svobodných, volající po obrodě veřejného života na monarchistickém principu. A. všestrannost se projevila v množství kritických referátů a odborných studií z oblasti hudby, výtvarného umění a literatury publikovaných v Díle, Lumíru a příležitostně i dalších časopisech. Z nich podnětné jsou studie o J. V. Myslbekovi a J. Zeyerovi. Vlastní literární tvorbu A. ovlivnily Nietzscheovy názory na umění, které se odrazily v meditativní lyrice (Hovory poutníkovy) a také v knize Kterési květnové noci, románu ze soudobé pražské společnosti, v němž autor zatížil děj rozsáhlými filozofickými a estetickými dialogy. Překládal též z francouzštiny díla F. R. Chateaubrianda a Bernandina de Saint-Pierre. Užíval pseudonym Rixor.

D: Hovory poutníkovy, 1921; Rukověť sběratelova, 1927; Západ, 1928; Kterési květnové noci, 1932; LČL 1, s. 91.

L: OSND 1/1, s. 327; LČL 1, s. 90n. (kde další literatura).

P: LA PNP Praha.

Vlastislav Lacina