BARTOŠ Břetislav 7.5.1893-28.6.1926: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BARTOŠ_Břetislav_7.5.1893-28.6.1926)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 7.5.1893
| datum narození = 7.5.1893
| místo narození =  
| místo narození = Frenštát pod Radhoštěm
| datum úmrtí = 28.6.1926
| datum úmrtí = 28.6.1926
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Dolní Mokropsy (č. o. Černošice u Prahy)
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
45- Voják nebo partyzán
45- Voják nebo partyzán


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Břetislav BARTOŠ
}}
 
'''BARTOŠ, Břetislav,''' ''* 7. 5. 1893 Frenštát pod Radhoštěm, † 28. 6. 1926 Dolní Mokropsy (č. o. Černošice u Prahy), malíř, grafik, legionář''
 
V Praze studoval 1909–14 na AVU u profesorů Hanuše
Schwaigra, Vlaho Bukovace, a Maxmiliána Pirnera. Už tehdy
se věnoval tématům z rodného Valašska (''Ondráš a'' ''Juráš'',
''Orání'', ''Zadní'' ''horečky''), které zpracovával v duchu akademické
malby 19. století. 1914 narukoval, bojoval na italské frontě
a 1915 zběhl. V zajateckém táboře mohl malovat, většinou
si vybíral motivy národních písní a dělal skici k budoucím obrazům (''Za svobodu'', ''Serbie'', ''Český'' ''člověk'' ''krvácející'' ''za cizí''
''zájmy''). 1917 se přihlásil do československých legií v Itálii
a 1918 byl povolán na velitelství divize, aby maloval výjevy
z fronty. 1919 byl jmenován podporučíkem a přidělen do
Kanceláře československých legií při MNO. Také instaloval
výstavu Památníku odboje v pražském Obecním domě. 1920
odešel do výslužby a v rodném městě se věnoval malířství.
Kromě národně propagačních témat (cyklus dřevorytů ''Těšínsko'')
se věnoval i sociální tematice (''Moje'' ''země'', ''Bača'' ''a jeho''
''milá'', ''Návrat s pole'', ''Východ'' ''slunce''). Po přechodné etapě, kdy
jeho malířský výraz ovlivnil impresionismus a expresionismus,
se vrátil k realistickému vyjádření.
 
'''D:''' zastoupen mj. v galeriích výtvarného umění Ostrava a Olomouc, NG
Praha a ve Vojenském historickém ústavu Praha; samostatné výstavy: Frenštát
pod Radhoštěm (1924), SVU Mánes, Praha (1925); posmrtné výstavy:
Jednota umělců výtvarných, Praha (1931), Brno (1933), Frenštát pod Radhoštěm
(1934).
 
'''L:''' OSND 1/1, s. 463; P. Dějev, Výtvarníci legionáři, 1937, s. 2n.; Toman 1,
s. 39n.; Slezsko 10, s. 14n. (kde další literatura).
 
Tomáš Sekyrka
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:1893]]
[[Kategorie:1893]]
[[Kategorie:Frenštát pod Radhoštěm]]
[[Kategorie:1926]]
[[Kategorie:1926]]
[[Kategorie:Dolní Mokropsy]]

Verze z 12. 4. 2016, 08:09

Břetislav BARTOŠ
Narození 7.5.1893
Místo narození Frenštát pod Radhoštěm
Úmrtí 28.6.1926
Místo úmrtí Dolní Mokropsy (č. o. Černošice u Prahy)
Povolání

76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

45- Voják nebo partyzán
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40273

BARTOŠ, Břetislav, * 7. 5. 1893 Frenštát pod Radhoštěm, † 28. 6. 1926 Dolní Mokropsy (č. o. Černošice u Prahy), malíř, grafik, legionář

V Praze studoval 1909–14 na AVU u profesorů Hanuše Schwaigra, Vlaho Bukovace, a Maxmiliána Pirnera. Už tehdy se věnoval tématům z rodného Valašska (Ondráš a Juráš, Orání, Zadní horečky), které zpracovával v duchu akademické malby 19. století. 1914 narukoval, bojoval na italské frontě a 1915 zběhl. V zajateckém táboře mohl malovat, většinou si vybíral motivy národních písní a dělal skici k budoucím obrazům (Za svobodu, Serbie, Český člověk krvácející za cizí zájmy). 1917 se přihlásil do československých legií v Itálii a 1918 byl povolán na velitelství divize, aby maloval výjevy z fronty. 1919 byl jmenován podporučíkem a přidělen do Kanceláře československých legií při MNO. Také instaloval výstavu Památníku odboje v pražském Obecním domě. 1920 odešel do výslužby a v rodném městě se věnoval malířství. Kromě národně propagačních témat (cyklus dřevorytů Těšínsko) se věnoval i sociální tematice (Moje země, Bača a jeho milá, Návrat s pole, Východ slunce). Po přechodné etapě, kdy jeho malířský výraz ovlivnil impresionismus a expresionismus, se vrátil k realistickému vyjádření.

D: zastoupen mj. v galeriích výtvarného umění Ostrava a Olomouc, NG Praha a ve Vojenském historickém ústavu Praha; samostatné výstavy: Frenštát pod Radhoštěm (1924), SVU Mánes, Praha (1925); posmrtné výstavy: Jednota umělců výtvarných, Praha (1931), Brno (1933), Frenštát pod Radhoštěm (1934).

L: OSND 1/1, s. 463; P. Dějev, Výtvarníci legionáři, 1937, s. 2n.; Toman 1, s. 39n.; Slezsko 10, s. 14n. (kde další literatura).

Tomáš Sekyrka