BARVITIUS Viktor 28.3.1834-9.6.1902: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BARVITIUS_Viktor_Anton_28.3.1834-9.6.1902)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 28.3.1834
| datum narození = 28.3.1834
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 9.6.1902
| datum úmrtí = 9.6.1902
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Viktor Anton BARVITIUS
}}
 
'''BARVITIUS, Viktor,''' ''* 28. 3. 1834 Praha, † 9. 6. 1902 Praha, malíř a teoretik umění''
 
Syn Ondřeje B., mladší bratr architekta Antonína Viktora
B. (1823–1901). 1849–55 studoval na AVU v Praze u profesorů
Christiana Rubena a Eduarda Engertha. 1855 odjel na
studijní cestu do Vídně, 1856 do Drážďan a Lipska, 1857–62
několikrát navštívil Mnichov, Augsburg, Řezno, Norimberk,
Bamberk a znovu Drážďany. 1862–65 působil jako korektor na pražské AVU. 1865 získal roční stipendium v Paříži, kde
byl žákem T. Couturea a stýkal se se Soběslavem Hypolitem
Pinkasem. Věnoval se zejména námětům ze života velkoměsta,
které zpracovával dokumentárně věrným způsobem
a se zájmem o světlo a jeho působení v plenéru. Na četných
cestách získal, v Čechách tehdy výjimečný, přehled o soudobém
evropském umění i uměleckých sbírkách. Po návratu do
Prahy ilustroval časopisy, zabýval se malířskou výzdobou vil
a reprezentačních budov, stavěných bratrem Antonínem Viktorem
(Lannova vila, 1870; Schebkova vila, 1874; Gröbeho
vila, 1879–81). Od 70. let se B. stále více věnoval organizační,
odborné a literární práci, až posléze dráhu výtvarného
umělce opustil. 1870 inicioval vznik Výpomocného a penzijního
spolku sv. Lukáše pro malíře, sochaře a architekty, jich
vdovy a sirotky, který v sociálním ohledu navazoval na tradici
pražského malířského cechu, založeného 1348. 1877–93 působil
B. jako inspektor Obrazárny Společnosti Vlasteneckých
přátel umění, připravil instalaci jejích sbírek v novostavbě
Rudolfina a 1889 vydal její první odborně zpracovaný katalog.
1896 vydal první přehled vývoje výtvarného umění
v 19. století v Čechách.
 
'''D:''' Pouť ve Hvězdě, olej, plátno, 1861 (Sbírky Pražského hradu); Čtvrtek ve
Stromovce, olej, plátno, 1865 (NG); Rumaři, olej, plátno, asi 1866–1867
(NG); Zkouška koní v Paříži, olej, plátno, asi 1867 (NG); Katalog obrazárny
v Domě umělců Rudolfinum v Praze, 1889; Malerei und Plastik der Neuzeit,
in: Die österreichisch-ungarische Monarchie in Wort und Bild. Böhmen,
2. Abtheilung, Wien 1896; samostatná výstava – Krasoumná jednota, 1915.
 
'''L:''' H. Volavková, Malíř V. B., 1938; táž, V. B., 1959; Toman 1, s. 42n.;
NEČVU 1, s. 85.
 
Tomáš Sekyrka
 
[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:1834]]
[[Kategorie:1834]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1902]]
[[Kategorie:1902]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 22. 4. 2016, 10:13

Viktor Anton BARVITIUS
Narození 28.3.1834
Místo narození Praha
Úmrtí 9.6.1902
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40359

BARVITIUS, Viktor, * 28. 3. 1834 Praha, † 9. 6. 1902 Praha, malíř a teoretik umění

Syn Ondřeje B., mladší bratr architekta Antonína Viktora B. (1823–1901). 1849–55 studoval na AVU v Praze u profesorů Christiana Rubena a Eduarda Engertha. 1855 odjel na studijní cestu do Vídně, 1856 do Drážďan a Lipska, 1857–62 několikrát navštívil Mnichov, Augsburg, Řezno, Norimberk, Bamberk a znovu Drážďany. 1862–65 působil jako korektor na pražské AVU. 1865 získal roční stipendium v Paříži, kde byl žákem T. Couturea a stýkal se se Soběslavem Hypolitem Pinkasem. Věnoval se zejména námětům ze života velkoměsta, které zpracovával dokumentárně věrným způsobem a se zájmem o světlo a jeho působení v plenéru. Na četných cestách získal, v Čechách tehdy výjimečný, přehled o soudobém evropském umění i uměleckých sbírkách. Po návratu do Prahy ilustroval časopisy, zabýval se malířskou výzdobou vil a reprezentačních budov, stavěných bratrem Antonínem Viktorem (Lannova vila, 1870; Schebkova vila, 1874; Gröbeho vila, 1879–81). Od 70. let se B. stále více věnoval organizační, odborné a literární práci, až posléze dráhu výtvarného umělce opustil. 1870 inicioval vznik Výpomocného a penzijního spolku sv. Lukáše pro malíře, sochaře a architekty, jich vdovy a sirotky, který v sociálním ohledu navazoval na tradici pražského malířského cechu, založeného 1348. 1877–93 působil B. jako inspektor Obrazárny Společnosti Vlasteneckých přátel umění, připravil instalaci jejích sbírek v novostavbě Rudolfina a 1889 vydal její první odborně zpracovaný katalog. 1896 vydal první přehled vývoje výtvarného umění v 19. století v Čechách.

D: Pouť ve Hvězdě, olej, plátno, 1861 (Sbírky Pražského hradu); Čtvrtek ve Stromovce, olej, plátno, 1865 (NG); Rumaři, olej, plátno, asi 1866–1867 (NG); Zkouška koní v Paříži, olej, plátno, asi 1867 (NG); Katalog obrazárny v Domě umělců Rudolfinum v Praze, 1889; Malerei und Plastik der Neuzeit, in: Die österreichisch-ungarische Monarchie in Wort und Bild. Böhmen, 2. Abtheilung, Wien 1896; samostatná výstava – Krasoumná jednota, 1915.

L: H. Volavková, Malíř V. B., 1938; táž, V. B., 1959; Toman 1, s. 42n.; NEČVU 1, s. 85.

Tomáš Sekyrka