BEDNÁŘ Karel 9.4.1933-5.4.1989: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BEDNÁŘ_Karel_9.4.1933-5.4.1989)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 11: Řádek 11:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel BEDNÁŘ
}}


== Literatura ==
'''BEDNÁŘ, Karel,''' ''* 9. 4. 1933 Praha, † 5. 4. 1989 Praha, tanečník, pohybový poradce, choreograf, pedagog''
 
Vystudoval tělesnou výchovu a zeměpis na Pedagogické
fakultě UK a taneční pedagogiku na katedře tance pražské
AMU. Profesní dráhu začínal jako amatérský tanečník ve
Vycpálkově souboru, dále prošel Uměleckým vojenským souborem
a nastoupil do profesionálního angažmá Armádního
uměleckého souboru Víta Nejedlého (AUS VN). Tam byl
1954–69 obsazován, vedle řady programových tanců, především
do charakterních rolí kratších baletů, které měl AUS
VN ve své dramaturgii. Již ke konci taneční kariéry (1969)
začal vyučovat jevištní pohyb na DAMU (1966–89, 1983
docent, 1985 proděkan) a zaměřil se na práci choreografa.
Nevytvářel samostatné choreografi e či taneční inscenace,
ale specializoval se na pohybovou spolupráci s činoherními
soubory. Do divadelního povědomí vstoupil především jako
pohybový poradce a choreograf tanečních scén v činohrách
a loutkových inscenacích. Během dvaceti let se ve většině
divadel v Čechách podílel jako host na přípravě více než
dvou set inscenací. Spolupracoval např. s režiséry Stanislavem
Remundou, Ivanem Rajmontem, Ivanem Zmatlíkem, Jiřím
Fréhárem, Lubošem Pistoriem aj. Prosazoval nenásilný a přirozený
jevištní projev, pohyb a mimiku herců. Jeho aranžmá
sborů, davových scén a tanců působilo dynamicky a živě.
 
'''D:''' choreografie ND v Praze pro M. Macháčka: W. Shakespeare, Jindřich
V., 1971; M. Stieber, Poslední prázdniny, 1977; C. Goldoni, Náměstíčko,
1978; pro V. Hudečka: F. Langer, Periferie, 1976; pro I. Rajmonta: V. Nezval,
Milenci z kiosku, 1975; pro J. Pleskota: J. Vrchlický, Soud lásky, 1976; B.
Hecht, Ch. Arthur, První stránka, 1977; pro L. Vajdičku: F. Schiller, Úklady
a láska, 1982; Divadlo Jaroslava Průchy Kladno; pro K. Brožka: J. Voskovec,
J. Werich, J. Ježek, Těžká Barbora, 1989.
 
'''L:''' J. Císař, S docentem K. B., in: Scéna 1989, č. 14; nekrolog: B. Čumpelíková
– K. Pavlištík, K. B., in: Taneční listy, 1990, č. l, s. 7; Český taneční
slovník, 2001, s. 16.
 
Jana Holeňová
    
    
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
Řádek 19: Řádek 56:
[[Kategorie:82- Dramaturg, režisér nebo choreograf]]
[[Kategorie:82- Dramaturg, režisér nebo choreograf]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:1933]]
[[Kategorie:1933]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1989]]
[[Kategorie:1989]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 2. 6. 2016, 10:04

Karel BEDNÁŘ
Narození 9.4.1933
Místo narození Praha
Úmrtí 5.4.1989
Místo úmrtí Praha
Povolání

83- Divadelní interpret nebo herec 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf

61- Pedagog
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40675

BEDNÁŘ, Karel, * 9. 4. 1933 Praha, † 5. 4. 1989 Praha, tanečník, pohybový poradce, choreograf, pedagog

Vystudoval tělesnou výchovu a zeměpis na Pedagogické fakultě UK a taneční pedagogiku na katedře tance pražské AMU. Profesní dráhu začínal jako amatérský tanečník ve Vycpálkově souboru, dále prošel Uměleckým vojenským souborem a nastoupil do profesionálního angažmá Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého (AUS VN). Tam byl 1954–69 obsazován, vedle řady programových tanců, především do charakterních rolí kratších baletů, které měl AUS VN ve své dramaturgii. Již ke konci taneční kariéry (1969) začal vyučovat jevištní pohyb na DAMU (1966–89, 1983 docent, 1985 proděkan) a zaměřil se na práci choreografa. Nevytvářel samostatné choreografi e či taneční inscenace, ale specializoval se na pohybovou spolupráci s činoherními soubory. Do divadelního povědomí vstoupil především jako pohybový poradce a choreograf tanečních scén v činohrách a loutkových inscenacích. Během dvaceti let se ve většině divadel v Čechách podílel jako host na přípravě více než dvou set inscenací. Spolupracoval např. s režiséry Stanislavem Remundou, Ivanem Rajmontem, Ivanem Zmatlíkem, Jiřím Fréhárem, Lubošem Pistoriem aj. Prosazoval nenásilný a přirozený jevištní projev, pohyb a mimiku herců. Jeho aranžmá sborů, davových scén a tanců působilo dynamicky a živě.

D: choreografie ND v Praze pro M. Macháčka: W. Shakespeare, Jindřich V., 1971; M. Stieber, Poslední prázdniny, 1977; C. Goldoni, Náměstíčko, 1978; pro V. Hudečka: F. Langer, Periferie, 1976; pro I. Rajmonta: V. Nezval, Milenci z kiosku, 1975; pro J. Pleskota: J. Vrchlický, Soud lásky, 1976; B. Hecht, Ch. Arthur, První stránka, 1977; pro L. Vajdičku: F. Schiller, Úklady a láska, 1982; Divadlo Jaroslava Průchy Kladno; pro K. Brožka: J. Voskovec, J. Werich, J. Ježek, Těžká Barbora, 1989.

L: J. Císař, S docentem K. B., in: Scéna 1989, č. 14; nekrolog: B. Čumpelíková – K. Pavlištík, K. B., in: Taneční listy, 1990, č. l, s. 7; Český taneční slovník, 2001, s. 16.

Jana Holeňová