BENÍŠEK Hilarion 14.11.1863-19.9.1919: Porovnání verzí

	Hilarion BENÍŠEK
Narození	14.11.1863
Místo narození	Velké Prosenice u Přerova
Úmrtí	19.9.1919
Místo úmrtí	Bělehrad (Srbsko)
Povolání	78- Hudební interpret
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41009

VizuálníWikitext

Verze z 4. 7. 2016, 06:42

BENÍŠEK, Hilarion (též Hilarius, Hilarij), * 14. 11. 1863 Velké Prosenice u Přerova, † 19. 9. 1919 Bělehrad (Srbsko), dirigent

Pocházel z rodiny řídícího učitele a hudebníka, který mu dal základní hudební vzdělání. Absolvoval gymnázium a filozofickou fakultu pražské univerzity, ale nadále se věnoval jen hudbě. 1889 vstoupil do nové divadelní společnosti Františka Trnky, kde se seznámil se základním operním a operetním repertoárem (B. Smetana: Prodaná nevěsta, Dalibor, A. Dvořák: Šelma sedlák). Od 1890 byl členem společnosti Jana Pištěka, která hrála v Plzni, neměla však operní soubor a B. patrně pomáhal připravit jen jeden balet a tři malé operety. Významnější úkoly dostal ve společnosti Ladislava Chmelenského (od 1892), s níž 1893 odjel na delší zájezd do Vídně, 1894 na zájezd po Dalmácii. Společnost opustil a usadil se jako šéf opery zemského divadla v Lublani (1894–1910). Odtud odešel do Bělehradu, kde vyučoval a řídil salonní orchestr. 1914–16 byl internován, poté se vrátil do Bělehradu a žil jako soukromník. V Lublani dirigoval velmi široký repertoár srovnatelný s jinými zemskými divadly v monarchii, včetně oper Wagnerových (Lohengrin, 1899, Bludný Holanďan, 1900, Tannhäuser, 1900) a řady operet. Napsal scénickou hudbu k populárním výpravným hrám (E. Pohl: Sedm havranů, 1900; A. d’Ennery – J. Verne: Cesta kolem světa za 80 dní, 1903) a k několika původním činohrám. V divadle měl řadu českých spolupracovníků a český repertoár byl poměrně často uváděn (B. nechal např. nastudovat hry Čech a Němec od Jana Nepomuka Štěpánka, Tylova Strakonického dudáka s vlastní hudbou ad.). Uvedl i české opery, z nichž některé tam byly hrány již dříve (B. Smetana: Prodaná nevěsta, 1899, 1901–08; Dalibor, 1899, 1902; 1906, Hubička, 1905; V. Blodek: V studni, 1900; K. Kovařovic: Psohlavci, 1902, Karel Weis: Polský žid, 1906; A. Dvořák: Rusalka, 1908). Na závěr kariéry se jeho spolupracovníkem a krátkodobým nástupcem stal V. Talich. B. v Lublani významně přispěl k rozvoji slovinského divadla.

L: V. Burian, Český repertoir v novodobé slovinské dramatice, in: Sborník prací Janu Máchalovi k 70. narozeninám, 1925, 184n.; Repertoar slovenskih gledališč 1867–1967, Ljubljana 1967, rejstřík na s. 610; M. Kuna, Václav Talich a Lublaň, in: Hudební věda 20, 1983, s. 344n.; HS 1, s. 82; Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, 2000, heslo Chmelenského společnost, s. 185.

Jitka Ludvová

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 | jméno = Hilarion BENÍŠEK
 | obrázek = No male portrait.png
-| datum narození = 1850
+| datum narození = 14.11.1863
-| místo narození =
+| místo narození = Velké Prosenice u Přerova
 | datum úmrtí = 19.9.1919
-| místo úmrtí =
+| místo úmrtí = Bělehrad (Srbsko)
 | povolání = 78- Hudební interpret
 | jiná jména =
-}}<br/><br/>Hilarion BENÍŠEK
+}}
+'''BENÍŠEK, Hilarion''' ''(též Hilarius, Hilarij), * 14. 11. 1863 Velké Prosenice u Přerova, † 19. 9. 1919 Bělehrad (Srbsko), dirigent''
+Pocházel z rodiny řídícího učitele a hudebníka, který mu dal
+základní hudební vzdělání. Absolvoval gymnázium a filozofickou
+fakultu pražské univerzity, ale nadále se věnoval jen
+hudbě. 1889 vstoupil do nové divadelní společnosti Františka
+Trnky, kde se seznámil se základním operním a operetním
+repertoárem (B. Smetana: ''Prodaná'' ''nevěsta'', ''Dalibor'', A. Dvořák:
+''Šelma'' ''sedlák''). Od 1890 byl členem společnosti Jana
+Pištěka, která hrála v Plzni, neměla však operní soubor a B.
+patrně pomáhal připravit jen jeden balet a tři malé operety.
+Významnější úkoly dostal ve společnosti Ladislava Chmelenského
+(od 1892), s níž 1893 odjel na delší zájezd do Vídně,
+na zájezd po Dalmácii. Společnost opustil a usadil se
+jako šéf opery zemského divadla v Lublani (1894–1910).
+Odtud odešel do Bělehradu, kde vyučoval a řídil salonní orchestr.
+–16 byl internován, poté se vrátil do Bělehradu
+a žil jako soukromník. V Lublani dirigoval velmi široký repertoár
+srovnatelný s jinými zemskými divadly v monarchii,
+včetně oper Wagnerových (''Lohengrin'', 1899, ''Bludný'' ''Holanďan'',
+, ''Tannhäuser'', 1900) a řady operet. Napsal scénickou
+hudbu k populárním výpravným hrám (E. Pohl: ''Sedm''
+''havranů'', 1900; A. d’Ennery – J. Verne: ''Cesta'' ''kolem'' ''světa'' ''za''
+''80 dní'', 1903) a k několika původním činohrám. V divadle
+měl řadu českých spolupracovníků a český repertoár byl poměrně často uváděn (B. nechal např. nastudovat hry ''Čech''
+''a Němec'' od Jana Nepomuka Štěpánka, Tylova ''Strakonického''
+''dudáka'' s vlastní hudbou ad.). Uvedl i české opery, z nichž
+některé tam byly hrány již dříve (B. Smetana: ''Prodaná'' ''nevěsta'',
+, 1901–08; ''Dalibor'', 1899, 1902; 1906, ''Hubička'',
+; V. Blodek: ''V studni'', 1900; K. Kovařovic: ''Psohlavci'',
+, Karel Weis: ''Polský'' ''žid'', 1906; A. Dvořák: ''Rusalka'',
+). Na závěr kariéry se jeho spolupracovníkem a krátkodobým
+nástupcem stal V. Talich. B. v Lublani významně
+přispěl k rozvoji slovinského divadla.
+'''L:''' V. Burian, Český repertoir v novodobé slovinské dramatice, in: Sborník
+prací Janu Máchalovi k 70. narozeninám, 1925, 184n.; Repertoar slovenskih
+gledališč 1867–1967, Ljubljana 1967, rejstřík na s. 610; M. Kuna, Václav
+Talich a Lublaň, in: Hudební věda 20, 1983, s. 344n.; HS 1, s. 82; Česká
+divadla. Encyklopedie divadelních souborů, 2000, heslo Chmelenského společnost,
+s. 185.
+Jitka Ludvová
 [[Kategorie:D]]
 [[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 [[Kategorie:1850]]
+[[Kategorie:Velké Prosenice]]
 [[Kategorie:1919]]
+[[Kategorie:Bělehrad]]