BERDYCH Kamil 18.11.1885-3.5.1914: Porovnání verzí
(BERDYCH_Kamil_18.11.1885-3.5.1914) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 18.11.1885 | | datum narození = 18.11.1885 | ||
| místo narození = | | místo narození = Nýřany | ||
| datum úmrtí = 3.5.1914 | | datum úmrtí = 3.5.1914 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Královské Vinohrady (Praha) | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BERDYCH, Kamil''' ''(Václav), * 18. 11. 1885 Nýřany, † 3. 5. 1914 Královské Vinohrady (Praha), básník'' | |||
Narodil se v čp. 89 (22. 11. 1885 pokřtěn jako Wenzel). Byl | |||
nemanželským synem Anny Berdichové, dcery námezdního | |||
dělníka Franze Berdicha z Tění na Hořovicku. B. vyrůstal | |||
v chudé a početné rodině své matky. Obecnou školu vychodil | |||
v rodišti, pak pracoval jako knihařský pomocník v Plzni, | |||
poté v nýřanských dolech, kde byl horníkem i jeho kmotr | |||
Václav Jelínek. Od 1905 přispíval B. do anarchistických | |||
a socialistických časopisů ''Bezvládí'', ''Chuďas'', ''Komuna'', ''Mladé'' | |||
''proudy'' redigovaných K. Půlpánem, od 1906 do ''Nové'' ''Omladiny'', | |||
''Práce'', ''Šibeniček'', později do ''Tribuny'' a ''Zádruhy'' (1913). | |||
Stýkal se s básnickým okruhem F. Šrámka, K. Tomana, S. K. | |||
Neumanna, F. Gellnera, V. Dyka, M. Káchy aj. a pod jejich | |||
vlivem rozvíjel jako básník samouk vlastní tvorbu. Při svém | |||
nevšedním básnickém talentu navázal hudebností verše zprvu | |||
na Březinovu poezii. Psal hořce melodickou, velmi kultivovanou | |||
poezii smutné revolty a protestu. V lyrických obrazech | |||
se vyznával z pocitů trpkého života poznamenaného nemanželským | |||
původem a zákeřnou chorobou. V listopadu 1906, | |||
kdy již bydlel v Praze a pracoval jako posunovač dekorací | |||
v Městském divadle na Královských Vinohradech, vystoupil | |||
na hlavním farním úřadě u sv. Štěpána z katolické církve | |||
a zůstal bez vyznání. Seznámil se s Jindřichem Veselým, do | |||
jehož almanachu ''Kniha'' ''mladých'' přispěl šesti svými básněmi. | |||
1909 vydal Veselý první a poslední básnickou sbírku B. | |||
''Z melodií'' ''bastarda'' jako sedmý svazek Knihovny Mladých autorů. | |||
Připravovanou druhou sbírku ''Bludička'' B. již nevydal. | |||
Zemřel na tuberkulózu ve vinohradské nemocnici. | |||
'''L:''' Česká lyra (uspoř. F. S. Procházka), 1918, passim; R. Illový, Československá | |||
poezie sociální 4, 1925, s. 287; Literární rozhledy, 1926, s. 34; K. Ressler, | |||
Osud díla dělnického básníka, in: Kritický měsíčník 3, 30. 10. 1940, seš. 8.; | |||
M. Hýsek, Ztrhané struny zvuk, 1940, s. 393; F. Urban, Úvodím Radbuzy, | |||
1941, s. 25 (kde chybné datum narození a místa – Tlučná); M. Mareš, K. B., | |||
in: Literární noviny 15, 1946, č. 7–8, s. 104n.; K. Ressler, K článku „K. B.“ | |||
z minulého čísla, in: tamtéž 15, 1946, s. 155; J. Maur, Seznam spisovatelů | |||
plzeňského kraje, 1959, s. 2; OSND 1/1, s. 558; J. Vopravil, Slovník pseudonymů | |||
v české a slovenské literatuře, 1973, s. 396; LČL 1, s. 206. | |||
Marcella Husová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1885]] | [[Kategorie:1885]] | ||
[[Kategorie:Nýřany]] | |||
[[Kategorie:1914]] | [[Kategorie:1914]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 4. 7. 2016, 10:08
Kamil BERDYCH | |
Narození | 18.11.1885 |
---|---|
Místo narození | Nýřany |
Úmrtí | 3.5.1914 |
Místo úmrtí | Královské Vinohrady (Praha) |
Povolání | 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41090 |
BERDYCH, Kamil (Václav), * 18. 11. 1885 Nýřany, † 3. 5. 1914 Královské Vinohrady (Praha), básník
Narodil se v čp. 89 (22. 11. 1885 pokřtěn jako Wenzel). Byl nemanželským synem Anny Berdichové, dcery námezdního dělníka Franze Berdicha z Tění na Hořovicku. B. vyrůstal v chudé a početné rodině své matky. Obecnou školu vychodil v rodišti, pak pracoval jako knihařský pomocník v Plzni, poté v nýřanských dolech, kde byl horníkem i jeho kmotr Václav Jelínek. Od 1905 přispíval B. do anarchistických a socialistických časopisů Bezvládí, Chuďas, Komuna, Mladé proudy redigovaných K. Půlpánem, od 1906 do Nové Omladiny, Práce, Šibeniček, později do Tribuny a Zádruhy (1913). Stýkal se s básnickým okruhem F. Šrámka, K. Tomana, S. K. Neumanna, F. Gellnera, V. Dyka, M. Káchy aj. a pod jejich vlivem rozvíjel jako básník samouk vlastní tvorbu. Při svém nevšedním básnickém talentu navázal hudebností verše zprvu na Březinovu poezii. Psal hořce melodickou, velmi kultivovanou poezii smutné revolty a protestu. V lyrických obrazech se vyznával z pocitů trpkého života poznamenaného nemanželským původem a zákeřnou chorobou. V listopadu 1906, kdy již bydlel v Praze a pracoval jako posunovač dekorací v Městském divadle na Královských Vinohradech, vystoupil na hlavním farním úřadě u sv. Štěpána z katolické církve a zůstal bez vyznání. Seznámil se s Jindřichem Veselým, do jehož almanachu Kniha mladých přispěl šesti svými básněmi. 1909 vydal Veselý první a poslední básnickou sbírku B. Z melodií bastarda jako sedmý svazek Knihovny Mladých autorů. Připravovanou druhou sbírku Bludička B. již nevydal. Zemřel na tuberkulózu ve vinohradské nemocnici.
L: Česká lyra (uspoř. F. S. Procházka), 1918, passim; R. Illový, Československá poezie sociální 4, 1925, s. 287; Literární rozhledy, 1926, s. 34; K. Ressler, Osud díla dělnického básníka, in: Kritický měsíčník 3, 30. 10. 1940, seš. 8.; M. Hýsek, Ztrhané struny zvuk, 1940, s. 393; F. Urban, Úvodím Radbuzy, 1941, s. 25 (kde chybné datum narození a místa – Tlučná); M. Mareš, K. B., in: Literární noviny 15, 1946, č. 7–8, s. 104n.; K. Ressler, K článku „K. B.“ z minulého čísla, in: tamtéž 15, 1946, s. 155; J. Maur, Seznam spisovatelů plzeňského kraje, 1959, s. 2; OSND 1/1, s. 558; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 396; LČL 1, s. 206.
Marcella Husová