BOROVÝ František 1844-1907: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
VizuálníWikitext
(BOROVÝ_František_st._1844-1908)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = František st. BOROVÝ
| jméno = František BOROVÝ
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1844
| datum narození = 1844
| místo narození =  
| místo narození = asi Jílové u Prahy
| datum úmrtí = 1908
| datum úmrtí = 1907
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = asi Praha
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František st. BOROVÝ
}}
 
'''BOROVÝ, František,''' ''* 1844 asi Jílové u Prahy, † 1907 asi Praha, statkář a nakladatel''
 
Pocházel ze selského rodu a hospodařil na rodinném statku
v Jílovém u Prahy. Současně vlastnil dům v Praze v Myslíkově
ulici. 1877 založil spolu s Alfrédem Slavíkem nakladatelství
Slavík a Borový. Prvním sídlem firmy byl B. pražský
dům. Ediční program nakladatelství byl zaměřen zpočátku
zejména na přírodovědecké a technické publikace, což nepochybně
souviselo s profesí B. společníka, geologa a mineraloga,
profesora pražské techniky. Vlastenecké nadšení obou
společníků se však projevilo i vydáváním prací významných
českých slovakofilů (R. Pokorný), znalců Slovenska a slovanského
světa (J. Vlček) a slovenských autorů (J. Botto) v rámci
tzv. ''Knižnice českoslovanské''. 1878–81 se toto nakladatelství
ujalo i humoristického časopisu ''Paleček'', který dříve vydávalo
nakladatelství J. Otty. Ambiciózní program, zejména
náročné vědecké publikace, firmu finančně vyčerpal, a ta
musela činnost 1883 ukončit. B. se však nechtěl nakladatelského
podnikání vzdát. Ve stejném roce získal samostatnou
koncesi a pokračoval ve vydávání knih zhruba do 1890, kdy
vážně onemocněl a musel své aktivity omezit. Svůj čas vždy dělil mezi Prahu a Jílové, kde udržoval provoz rodinného
statku. Uvědomoval si, jaké obtíže takové různorodé podnikání
vyvolává, a proto se rozhodl rozdělit ho mezi své dva
syny. Starší Josef B. († 1898) měl vést nakladatelství, vrátit
se k jeho původnímu zaměření na technickou a vědeckou
literaturu. Studoval proto pražskou techniku a stal se inženýrem
elektrotechnikem. Mladší František B. (1874–1936) byl
B. předurčen k vedení rodinné zemědělské usedlosti a měl
k tomu získat i vysokoškolskou kvalifikaci. Náhlé úmrtí staršího
syna způsobilo změnu v těchto plánech. B. mohl ještě
před svou smrtí sledovat, jak se jeho mladší syn připravoval
na samostatné nakladatelské a knihkupecké povolání.
 
'''L:''' OSND 1/1, s. 686; LČL 1, s. 275n.; J. Pilz, Národní 9, 1969, s. 14n.
 
'''P:''' Písemná pozůstalost v LA PNP Praha.
 
Pavla Vošahlíková
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
[[Kategorie:1844]]
[[Kategorie:1844]]
[[Kategorie:1908]]
[[Kategorie:Jílové]]
[[Kategorie:1907]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 11. 10. 2016, 15:39

František BOROVÝ
Narození 1844
Místo narození asi Jílové u Prahy
Úmrtí 1907
Místo úmrtí asi Praha
Povolání 67- Nakladatel nebo vydavatel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42681

BOROVÝ, František, * 1844 asi Jílové u Prahy, † 1907 asi Praha, statkář a nakladatel

Pocházel ze selského rodu a hospodařil na rodinném statku v Jílovém u Prahy. Současně vlastnil dům v Praze v Myslíkově ulici. 1877 založil spolu s Alfrédem Slavíkem nakladatelství Slavík a Borový. Prvním sídlem firmy byl B. pražský dům. Ediční program nakladatelství byl zaměřen zpočátku zejména na přírodovědecké a technické publikace, což nepochybně souviselo s profesí B. společníka, geologa a mineraloga, profesora pražské techniky. Vlastenecké nadšení obou společníků se však projevilo i vydáváním prací významných českých slovakofilů (R. Pokorný), znalců Slovenska a slovanského světa (J. Vlček) a slovenských autorů (J. Botto) v rámci tzv. Knižnice českoslovanské. 1878–81 se toto nakladatelství ujalo i humoristického časopisu Paleček, který dříve vydávalo nakladatelství J. Otty. Ambiciózní program, zejména náročné vědecké publikace, firmu finančně vyčerpal, a ta musela činnost 1883 ukončit. B. se však nechtěl nakladatelského podnikání vzdát. Ve stejném roce získal samostatnou koncesi a pokračoval ve vydávání knih zhruba do 1890, kdy vážně onemocněl a musel své aktivity omezit. Svůj čas vždy dělil mezi Prahu a Jílové, kde udržoval provoz rodinného statku. Uvědomoval si, jaké obtíže takové různorodé podnikání vyvolává, a proto se rozhodl rozdělit ho mezi své dva syny. Starší Josef B. († 1898) měl vést nakladatelství, vrátit se k jeho původnímu zaměření na technickou a vědeckou literaturu. Studoval proto pražskou techniku a stal se inženýrem elektrotechnikem. Mladší František B. (1874–1936) byl B. předurčen k vedení rodinné zemědělské usedlosti a měl k tomu získat i vysokoškolskou kvalifikaci. Náhlé úmrtí staršího syna způsobilo změnu v těchto plánech. B. mohl ještě před svou smrtí sledovat, jak se jeho mladší syn připravoval na samostatné nakladatelské a knihkupecké povolání.

L: OSND 1/1, s. 686; LČL 1, s. 275n.; J. Pilz, Národní 9, 1969, s. 14n.

P: Písemná pozůstalost v LA PNP Praha.

Pavla Vošahlíková

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=BOROVÝ_František_1844-1907&oldid=94629“