BOSCHETTIOVÁ Theresia 8.3.1846-8.11.1919

Theresia BOSCHETTIOVÁ
Narození	8.3.1846
Místo narození	Jablonné v Podještědí
Úmrtí	8.11.1919
Místo úmrtí	Vídeň (Rakousko)
Povolání	78- Hudební interpret
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42742

BOSCHETTIOVÁ, Theresia (též BOSCHETTOVÁ), * 8. 3. 1846 Jablonné v Podještědí, † 8. 11. 1919 Vídeň (Rakousko), operní zpěvačka

Její otec Andreas B., rodák z Prahy, cestoval s kočujícími hereckými společnostmi. B. žila s ním a hrála dětské role. Od 1860 studovala zpěv v Salcburku. Na jaře 1862 se usadili v Praze. Jejich mateřštinou byla němčina, ale částečně ovládali i češtinu a byli oba angažováni do Stavovského divadla pro německá i česká představení. Otec odešel už 1863 do občanského povolání. B., ač česky znala jen průměrně, byla 1864, po úplném oddělení českého Prozatímního divadla, přijata do jeho souboru. Již v témže roce však nastoupila pětileté angažmá ve dvorním divadle ve Wiesbadenu, 1869–72 zpívala ve dvorní opeře ve Vídni, pak v městském divadle v Lipsku. 1874 se vrátila do Prozatímního divadla a sblížila se s českou vlasteneckou společností, zvláště s V. Náprstkem. Od podzimu 1881 působila dvě sezony jako členka Švandovy společnosti ve Švandově divadle na Smíchově, později hostovala ve Švandově zimní sezoně v plzeňské opeře, kde měla i několik žákyň. 1885 se odstěhovala s otcem do Vídně, kde žil její syn Viktor. B. zůstala neprovdána. Viktor žil od 1874 s matkou v Praze, pak studoval ve Vídni konzervatoř, od 1888 byl varhaníkem ve vídeňských chrámech a 1900–32 pracoval jako korepetitor sólistů vídeňské dvorní (později státní) opery.

B. nastoupila své pražské angažmá ve Stavovském a vznikajícím Prozatímním divadle v šestnácti letech. Hrála zpívané, mluvené i taneční role. Nejvýrazněji se profilovala jako operetní subreta (mj. Eurydika v české premiéře Offenbachovy operety Orfeus v podsvětí, 1863). Na zahraničních scénách získala bohaté zkušenosti v opeře a vystupovala v operních rolích i po návratu do Prahy (Markéta, Ch. Gounod:Faust a Markéta; Marie, G. Donizetti: Marie, dcera pluku, 1874; Dona Elvíra, W. A. Mozart: Don Juan, Zerlina; D. F. E. Auber: Fra Diavolo, 1875; Inez, G. Meyerbeer: Afričanka; Markéta z Valois, G. Meyerbeer: Hugenoti; Isabella, G. Meyerbeer: Robert ďábel, 1877 ad.). Uplatnila se i v premiérách českých děl (Princezna Dželma, K. Bendl: Indická princezna; Kunhuta, J. R. Rozkošný: Záviš z Falkenštejna, 1877; Kněžna, A. Dvořák: Šelma sedlák; Karolina, B. Smetana: Dvě vdovy, 1878; Drahomíra, T. Bradský: Jarmila, 1879). Nejlépe se jí však dařilo v úspěšných zahraničních operetách, pro které měla hlasové schopnosti i komediální herecké nadání (Irena, J. Offenbach: Vévodkyně z Gerolsteinu; Fiorella, J. Offenbach: Bandité, 1874; Rosalinda, J. Strauss: Netopýr; Giroflé-Girofla, Ch. Lecocq: Giroflé-Girofla; Helena, J. Offenbach: Sličná [Krásná] Helena, 1875; Olga, J. Offenbach: Sněhulák, 1877; Beatrice, F. Suppé: Boccaccio, 1879 ad.). Při sestavování souboru pro Národní divadlo byla 1881 její smlouva ukončena – patrně z jazykových důvodů. Ač její působení v českém divadle nebylo bez problémů, získala si publikum i kritiku a patřila k výrazným osobnostem.

L: J. Neruda, Podobizny 1, 1951, s. 30, 171; Bartoš: PD opera, passim; HS 1, s. 123n.; ND a jeho předchůdci, s. 40n.; KRL 1997, 3. vyd., s. 404 s chybnými údaji o narození (10. 3. 1845 Bolzano); M. Šulc, Česká operetní kronika 1863–1948. Vyprávění a fakta, 2002, passim; Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, 2006, s. 71 (s literaturou a prameny).

Jitka Ludvová