BROGGIO Giulio †15.8.1703: Porovnání verzí
(BROGGIO_Giulio_2.1.1650-15.8.1703) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Giulio BROGGIO | | jméno = Giulio BROGGIO | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = ? | ||
| místo narození = | | místo narození = Roveredo (Švýcarsko) | ||
| datum úmrtí = 15.8.1703 | | datum úmrtí = 15.8.1703 | ||
| místo úmrtí = Litoměřice | | místo úmrtí = Litoměřice | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BROGGIO, Giulio''' ''(též BROCCIO, BROSCHE, BROZI), * ? Roveredo (Švýcarsko), † 15. 8. 1703 Litoměřice, stavitel'' | |||
Pocházel z italské štukatérské rodiny, která se do švýcarského | |||
kantonu Graubünden přistěhovala z oblasti Coma. Do litoměřického | |||
cechu zedníků byl B. přijat 1658, v Litoměřicích | |||
se zakoupil 1671, později tam vlastnil více domů, 1674–80 | |||
byl zvolen cechmistrem. Třikrát se oženil a měl celkem 10 | |||
dětí. | |||
Od 1658 pracoval nejdříve na zámku v Čížkovicích, 1663– | |||
70 na výstavbě dómu v Litoměřicích, zároveň stavěl v Mimoni | |||
zámek (1664), kapli Božího hrobu (1665) a dokončil tam | |||
areál kostela spolu s farou a úřednickou budovou (1677). Pro | |||
Putze z Adleru realizoval 1672–73 kostel sv. Václava v Dražkovicích, | |||
připisována je mu i radikální obnova tamního zámku. | |||
Potom přestavěl, pravděpodobně do 1703, kostel Všech | |||
svatých, 1675–77 postavil kostel v Čížkovicích a 1677 ještě | |||
kapli sv. Jana Křtitele na Dubině v Litoměřicích. Je mu připisována | |||
centrální hřbitovní kaple sv. Františka Xaverského pro | |||
jezuity v Liběšicích (po 1680). Do 1682 upravoval klášterní | |||
chrám premonstrátek v Doksanech a od 1681 začal stavět | |||
(snad pod dohledem J. B. Matheyho) budovu tamního konventu. | |||
1686–93 budoval kamenné pilíře pro most přes Labe | |||
v Litoměřicích, 1688 se účastnil prací na zámku v Ostrově | |||
nad Ohří, 1688–92 stavěl poutní kostel v Horní Polici u České | |||
Lípy a 1689–94 biskupskou rezidenci v Litoměřicích, | |||
inspirovanou patrně dílem J. B. Matheyho. Pro Litoměřice | |||
navrhl 1689 kostel sv. Vojtěcha, který pak realizoval 1703–08 | |||
jeho syn Oktavián (1670–1742). Dokončil stavební úpravy | |||
zámku v Zákupech (1689–1700), resp. jeho hospodářské budovy, | |||
a spojovací most. Od 1688 pracoval na výstavbě jezuitského | |||
poutního místa v Bohosudově, kterou po jeho smrti dokončil syn Oktavián. Od 1695 stavěl presbytář a ambity | |||
s kaplemi v Mariánské Radčici. Nejistá je B. účast při stavbě | |||
kostela v Soběnicích (1693–98), přestavbě zámku v Lovosicích, | |||
kostela v Milešově (do 1680), v první etapě u zámku | |||
v Horní Polici (po 1684), zámku ve Skalce a v Milešově, snad | |||
i při úpravě zámku v Žitenicích (do 1699). | |||
Až do konce sedmdesátých let se B. jevil jako stavitel průměrných | |||
schopností. S postupnou náročností úkolů a v kontaktu | |||
s tehdejšími nejlepšími architekty D. Orsim, A. Portou | |||
a zejména J. B. Matheym vyrostl B. v architekta tradičního, | |||
ale významného. Svědčí o tom kaple v Liběšicích (1680) | |||
a především rozsáhlý konvent v Doksanech, monumentální | |||
biskupská rezidence v Litoměřicích a komplexy poutních | |||
míst v Bohosudově, Horní Polici a v Mariánských Radčicích. | |||
'''L:''' Toman 1, s. 98; NEČVU 1, s. 89; Architekti, s. 83; BL 1, s. 148; Oktavián | |||
Broggio, katalog výstavy Galerie výtvarného umění v Litoměřicích, 1992; | |||
Dějiny města Litoměřic, 1997, s. 394n. | |||
Ivo Kořán | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
[[Kategorie:Roveredo]] | |||
[[Kategorie: | |||
[[Kategorie:1703]] | [[Kategorie:1703]] | ||
[[Kategorie:Litoměřice]] | [[Kategorie:Litoměřice]] |
Verze z 23. 12. 2016, 17:18
Giulio BROGGIO | |
Narození | ? |
---|---|
Místo narození | Roveredo (Švýcarsko) |
Úmrtí | 15.8.1703 |
Místo úmrtí | Litoměřice |
Povolání | 74- Architekt |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42903 |
BROGGIO, Giulio (též BROCCIO, BROSCHE, BROZI), * ? Roveredo (Švýcarsko), † 15. 8. 1703 Litoměřice, stavitel
Pocházel z italské štukatérské rodiny, která se do švýcarského kantonu Graubünden přistěhovala z oblasti Coma. Do litoměřického cechu zedníků byl B. přijat 1658, v Litoměřicích se zakoupil 1671, později tam vlastnil více domů, 1674–80 byl zvolen cechmistrem. Třikrát se oženil a měl celkem 10 dětí.
Od 1658 pracoval nejdříve na zámku v Čížkovicích, 1663– 70 na výstavbě dómu v Litoměřicích, zároveň stavěl v Mimoni zámek (1664), kapli Božího hrobu (1665) a dokončil tam areál kostela spolu s farou a úřednickou budovou (1677). Pro Putze z Adleru realizoval 1672–73 kostel sv. Václava v Dražkovicích, připisována je mu i radikální obnova tamního zámku. Potom přestavěl, pravděpodobně do 1703, kostel Všech svatých, 1675–77 postavil kostel v Čížkovicích a 1677 ještě kapli sv. Jana Křtitele na Dubině v Litoměřicích. Je mu připisována centrální hřbitovní kaple sv. Františka Xaverského pro jezuity v Liběšicích (po 1680). Do 1682 upravoval klášterní chrám premonstrátek v Doksanech a od 1681 začal stavět (snad pod dohledem J. B. Matheyho) budovu tamního konventu. 1686–93 budoval kamenné pilíře pro most přes Labe v Litoměřicích, 1688 se účastnil prací na zámku v Ostrově nad Ohří, 1688–92 stavěl poutní kostel v Horní Polici u České Lípy a 1689–94 biskupskou rezidenci v Litoměřicích, inspirovanou patrně dílem J. B. Matheyho. Pro Litoměřice navrhl 1689 kostel sv. Vojtěcha, který pak realizoval 1703–08 jeho syn Oktavián (1670–1742). Dokončil stavební úpravy zámku v Zákupech (1689–1700), resp. jeho hospodářské budovy, a spojovací most. Od 1688 pracoval na výstavbě jezuitského poutního místa v Bohosudově, kterou po jeho smrti dokončil syn Oktavián. Od 1695 stavěl presbytář a ambity s kaplemi v Mariánské Radčici. Nejistá je B. účast při stavbě kostela v Soběnicích (1693–98), přestavbě zámku v Lovosicích, kostela v Milešově (do 1680), v první etapě u zámku v Horní Polici (po 1684), zámku ve Skalce a v Milešově, snad i při úpravě zámku v Žitenicích (do 1699).
Až do konce sedmdesátých let se B. jevil jako stavitel průměrných schopností. S postupnou náročností úkolů a v kontaktu s tehdejšími nejlepšími architekty D. Orsim, A. Portou a zejména J. B. Matheym vyrostl B. v architekta tradičního, ale významného. Svědčí o tom kaple v Liběšicích (1680) a především rozsáhlý konvent v Doksanech, monumentální biskupská rezidence v Litoměřicích a komplexy poutních míst v Bohosudově, Horní Polici a v Mariánských Radčicích.
L: Toman 1, s. 98; NEČVU 1, s. 89; Architekti, s. 83; BL 1, s. 148; Oktavián Broggio, katalog výstavy Galerie výtvarného umění v Litoměřicích, 1992; Dějiny města Litoměřic, 1997, s. 394n.
Ivo Kořán