BŘEZOVSKÝ Lumír 24.10.1898-11.12.1914: Porovnání verzí
(BŘEZOVSKÝ_Lumír_1897-11.12.1914) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Lumír BŘEZOVSKÝ | | jméno = Lumír BŘEZOVSKÝ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1897 | | datum narození = 24.10.1897 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 11.12.1914 | | datum úmrtí = 11.12.1914 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = u Les Marquises Ferme nedaleko Remeše (Francie) | ||
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BŘEZOVSKÝ, Lumír,''' ''* 24. 10. 1898 Praha, † 11. 12. 1914 u Les Marquises Ferme nedaleko Remeše (Francie), účastník 1. odboje'' | |||
Otec byl číšníkem. B. žil od mládí ve Francii a vyučil se otcovu | |||
povolání u K. Zelenky, nájemce české restaurace v pařížské | |||
ulici d’Argenteuil. Stal se členem pařížského Sokola | |||
a navštěvoval schůze sociálně demokratického spolku Rovnost. | |||
Po vypuknutí války se pod ideovým vlivem pařížských | |||
slavjanofilů přihlásil do francouzské armády a po mítinku | |||
v Palais Royal do Cizinecké legie. Při náboru zfalšoval datum | |||
svého narození. Ve výcvikovém táboře v Bayonne byl zařazen | |||
jako vojín do 2. čety české dobrovolnické roty Nazdar | |||
a stal se jejím nejmladším příslušníkem. Spřátelil se s praporečníkem | |||
K. Bezdíčkem, náčelníkem pařížského Sokola | |||
J. Pultrem, F. Jacklem a B. Marešem. Platil za jednoho z nejspolehlivějších | |||
vojáků. Během noční strážní služby v lesíku | |||
u Les Marquises v departementu Champagne byl předsunutou | |||
německou hlídkou zastřelen. Po válce mu československý | |||
stát uspořádal státní pohřeb jako první oběti branného odboje | |||
a za účasti prezidenta byla urna s jeho popelem uložena | |||
v Panteonu Památníku osvobození. | |||
Od 1930 je po něm pojmenována ulice v Praze-Bubenči. | |||
'''L:''' OSND 1/2, s. 737; V. Roubal – J. Kubička, L. B. – mladistvý hrdina, | |||
1934; J. Boháč, Kronika československé legie ve Francii. Rota Nazdar 1914– | |||
1916, 1938. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
[[Kategorie:1897]] | [[Kategorie:1897]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1914]] | [[Kategorie:1914]] | ||
[[Kategorie:Les Marquises Ferme]] |
Verze z 23. 1. 2017, 14:00
Lumír BŘEZOVSKÝ | |
Narození | 24.10.1897 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 11.12.1914 |
Místo úmrtí | u Les Marquises Ferme nedaleko Remeše (Francie) |
Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43044 |
BŘEZOVSKÝ, Lumír, * 24. 10. 1898 Praha, † 11. 12. 1914 u Les Marquises Ferme nedaleko Remeše (Francie), účastník 1. odboje
Otec byl číšníkem. B. žil od mládí ve Francii a vyučil se otcovu povolání u K. Zelenky, nájemce české restaurace v pařížské ulici d’Argenteuil. Stal se členem pařížského Sokola a navštěvoval schůze sociálně demokratického spolku Rovnost. Po vypuknutí války se pod ideovým vlivem pařížských slavjanofilů přihlásil do francouzské armády a po mítinku v Palais Royal do Cizinecké legie. Při náboru zfalšoval datum svého narození. Ve výcvikovém táboře v Bayonne byl zařazen jako vojín do 2. čety české dobrovolnické roty Nazdar a stal se jejím nejmladším příslušníkem. Spřátelil se s praporečníkem K. Bezdíčkem, náčelníkem pařížského Sokola J. Pultrem, F. Jacklem a B. Marešem. Platil za jednoho z nejspolehlivějších vojáků. Během noční strážní služby v lesíku u Les Marquises v departementu Champagne byl předsunutou německou hlídkou zastřelen. Po válce mu československý stát uspořádal státní pohřeb jako první oběti branného odboje a za účasti prezidenta byla urna s jeho popelem uložena v Panteonu Památníku osvobození.
Od 1930 je po něm pojmenována ulice v Praze-Bubenči.
L: OSND 1/2, s. 737; V. Roubal – J. Kubička, L. B. – mladistvý hrdina, 1934; J. Boháč, Kronika československé legie ve Francii. Rota Nazdar 1914– 1916, 1938.
Martin Kučera