BUREŠOVÁ Marie 1.11.1907-14.4.1972

Marie BUREŠOVÁ
Narození	1.11.1907
Místo narození	Praha
Úmrtí	14.4.1972
Místo úmrtí	Praha
Povolání	83- Divadelní interpret nebo herec
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43345

BUREŠOVÁ, Marie, * 1. 11. 1907 Praha, † 14. 4. 1972 Praha, herečka

Hereckou dráhu začala 1924 na ochotnické scéně v Ústí nad Labem. Po absolvování pražské konzervatoře hrála 1928 v divadle Akropolis v Praze na Žižkově, poté ji K. H. Hilar přijal do souboru elévů Národního divadla v Praze, kde 1930–34 byla obsazována do menších dívčích rolí. 1934 ji E. F. Burian angažoval do svého divadla D 34. Když nacisté toto divadlo 1941 násilně uzavřeli, přešla B. do Městských divadel pražských (Divadlo Na Poříčí). Po skončení války nastoupila znovu k E. F. Burianovi do D 46, ale již 1946 v důsledku roztržky části souboru s Burianem z jeho divadla odešla. V Národním divadle pak působila do konce sezony 1967/68.

Svým zjevem, štíhlou postavou a rusými vlasy se řadila k typu hereček představujících omamný symbol krásy života. Její největší devizou byl mimořádně tvárný altový hlas, schopný v široké intonační škále vyjadřovat i nejjemnější citové proměny. Hlasovou stylizací, téměř na pomezí zpěvu, se dokázala plně přizpůsobit poetické subjektivizaci, jež byla rozhodujícím režijním principem E. F. Buriana. Pod jeho vlivem dospěla na této scéně k svému uměleckému vrcholu. K B. nejúspěšnějším rolím patřila Polly v Brechtově Žebrácké opeře, Taťána v Puškinově Evženu Oněginovi, Lotte v Goetheho Utrpení mladého Werthera či Agnes v Dykově Krysaři. V roli lyrické i křehce koketní a také tragické Manon (byla její první představitelkou) ve veršovaném dramatu V. Nezvala Manon Lescaut dosáhla svým vynikajícím výkonem téměř celonárodní proslulosti. V Městských divadlech pražských uspěla jako Veronika ve hře H. Ortena Řezbář Vít Stoss, v Národním divadle se jí dařilo především v básnických hrách, jako byla např. Roxana v Rostandově Cyranovi z Bergeracu či Axiocha ve Vrchlického Smíru Tantalově. Vzhledem k tehdy převažujícímu realistickému repertoáru Národního divadla však neměla více příležitostí uplatnit své specifické herecké předpoklady a postupně se přehrávala z vášnivých hrdinek do charakterního oboru (mj. Jahelková v Tylově Tvrdohlavé ženě). Po celou dobu své herecké činnosti se intenzivně věnovala také recitaci.

D: role: Pachole královo, A. Jirásek: Jan Žižka, 1930; Dívka, J. Zeyer: Radúz a Mahulena, 1931; Líza, E. Konrád: Kvočna, 1932; Helena, I. Novello: Panenská půda, 1934; Polly, B. Brecht: Žebrácká opera, 1934; Vězeň, K. H. Mácha: Máj, 1935; Helena, V. Nezval: Milenci z kiosku, 1935; Rosina, P. Beaumarchais: Lazebník sevillský, 1936; Milada, K. H. Mácha: Kat, 1936; Taťána, A. S. Puškin: Evžen Oněgin, 1937; Lotta, J. W. Goethe: Utrpení mladého Werthera, 1938; Astolena, M. Maeterlinck: Alladina a Palomid, 1939; Marianna, A. Musset: Marianiny rozmary, 1939; Agnes, V. Dyk: Krysař, 1940; Manon, V. Nezval: Manon Lescaut, 1940; Marta, V. Nezval: Loretka, 1941; Veronika, H. Orten: Řezbář Vít Stoss, 1943; Bianca Valesellová, V. Ojeti: Svatba pana Casanovy, 1943; Julie, W. Shakespeare: Romeo a Julie aneb Sen jednoho vězně, 1945; Apatura Clythia, K. a J. Čapkové: Ze života hmyzu, 1946; Plačící žena, F. Peroutka: Oblak a valčík, 1947; Roxana, E. Rostand: Cyrano z Bergeracu, 1949; Charlota Ivanovna, A. P. Čechov: Višňový sad, 1951; Ljubov Jarova, K. A. Treněv: Ljubov Jarova, 1952; Stařenka, A. a V. Mrštíkové: Maryša, 1956; Axiocha, J. Vrchlický: Smír Tantalův, 1958; Bořena, V. K. Klicpera: Ženský boj, 1958; Matka, A. Miller: Po pádu, 1965; Paní Friesová, F. Dürrenmatt: Novokřtěnci, 1968.

L: v (J. Vodák), Puškin v D 37, in: České slovo 28. 1. 1937; amp (A. M. Píša), Večer divadelní poezie, in: Nedělní Národní práce 12. 5. 1940; J. Dewetter, Důvěřujte Manoně!, in: Divadlo 12, 1961, č. 6, s. 243n.; M. Obst – A. Scherl, K dějinám české divadelní avantgardy, 1962, s. 234n.; M. B., První Manon, in: Th eater – Divadlo, 1965, s. 41n.; F. Černý, Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, 1978, s. 205n.; B. Srba, Inscenační tvorba E. F. Buriana 1939–1941, 1980, s. 137; B. Bezoušek, M. B., in: Svět v obrazech 21. 10. 1982; A. Dvořák, M. B., in: Květy 24. 11. 1983, s. 38; ND a jeho předchůdci, s. 52n.; B. Srba, O nové divadlo, s. 55n., 67n.; kol., Divadlo nové doby, 1989, s. 278; Tomeš 1, s. 159; MČE 1, s. 620; PSN 1, s. 297; ČBS, s. 76.

P: Divadelní ústav Praha (kde další dokumentace).

Alice Dubská