BUŠEK Petr 5.5.1824-29.1.1894: Porovnání verzí
(BUŠEK_Petr_5.5.1824-29.1.1894) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 5.5.1824 | | datum narození = 5.5.1824 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 29.1.1894 | | datum úmrtí = 29.1.1894 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Husa u Sychrova | ||
| povolání = 75- Sochař nebo medailér | | povolání = 75- Sochař nebo medailér | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BUŠEK, Petr''' ''(též BUSCHEK), * 5. 5. 1824 Praha, † 29. 1. 1894 Husa u Sychrova, řezbář, sochař'' | |||
Základy řezbářského řemesla získal u otce. Po studiu na pražské | |||
AVU si 1846 otevřel vlastní dílnu na Malé Straně a své | |||
vzdělání zakončil nedlouhým pobytem na akademii ve Vídni. | |||
1848 se v Praze zúčastnil bojů na barikádách. Poté se vrátil | |||
ke své práci a záhy získal oblibu pražských zákazníků a uznání | |||
kolegů. 1850 byl jmenován spolkovým řezbářem Společenstva | |||
řezbářů. Orientoval se zejména na náročné řezbářské | |||
práce, určené nejbohatší klientele. V létě 1856 přijal nabídku | |||
knížete Kamila Rohana a přemístil svou dílnu na Sychrov. | |||
Tamní zámek vyzdobil mnoha dekorativními dřevořezbami, | |||
nábytkem i architektonickými prvky (schodiště, kazatelna) | |||
v duchu neogotiky. Vedle vlastní inspirace pracoval i podle | |||
návrhů knížecího stavitele Josefa Pruvota a předlohových | |||
knih a vzorníků G. G. Ungewittera a A. W. N. Pugina. Přes | |||
značné zaneprázdnění těmito zakázkami přijímal B. od počátku | |||
60. let i jiné – nábytek pro barona Leitenbergera | |||
do Josefova Dolu, křtitelnici a oltář pro evangelický kostel | |||
v Čáslavi; zásoboval drobnými předměty i hosty nedalekých | |||
lázní v Sedmihorkách a obchody v Praze. V otcově řemesle | |||
a tradici rodinné dílny pokračovali dva z jeho synů – '''Dominik''' | |||
'''B.''' (1855–1934) a '''Konstantin B.''' (1861–1938), kteří | |||
rozšířili výrazový rejstřík dílny. Ani to však nedokázalo zabránit | |||
úpadku rodinného podniku v letech první světové války. | |||
'''L:''' Toman 1, s. 120; R. Adam, Umělci Sychrovska 2. P. B., in: Od Ještěda | |||
k Troskám. Vlastivědný sborník českého severu 3, 1924–1925, s. 110n.; M. | |||
Kadlec, Řezbář P. B. a Sychrov, in: M. Mžyková (ed.), Kamenná kniha. Sborník | |||
k romantickému historismu – novogotice, 1997, s. 193n. | |||
Tomáš Sekyrka | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | [[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | ||
[[Kategorie:1824]] | [[Kategorie:1824]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1894]] | [[Kategorie:1894]] | ||
[[Kategorie:Husa]] |
Verze z 20. 2. 2017, 17:54
Petr BUŠEK | |
![]() | |
Narození | 5.5.1824 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 29.1.1894 |
Místo úmrtí | Husa u Sychrova |
Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43466 |
BUŠEK, Petr (též BUSCHEK), * 5. 5. 1824 Praha, † 29. 1. 1894 Husa u Sychrova, řezbář, sochař
Základy řezbářského řemesla získal u otce. Po studiu na pražské AVU si 1846 otevřel vlastní dílnu na Malé Straně a své vzdělání zakončil nedlouhým pobytem na akademii ve Vídni. 1848 se v Praze zúčastnil bojů na barikádách. Poté se vrátil ke své práci a záhy získal oblibu pražských zákazníků a uznání kolegů. 1850 byl jmenován spolkovým řezbářem Společenstva řezbářů. Orientoval se zejména na náročné řezbářské práce, určené nejbohatší klientele. V létě 1856 přijal nabídku knížete Kamila Rohana a přemístil svou dílnu na Sychrov. Tamní zámek vyzdobil mnoha dekorativními dřevořezbami, nábytkem i architektonickými prvky (schodiště, kazatelna) v duchu neogotiky. Vedle vlastní inspirace pracoval i podle návrhů knížecího stavitele Josefa Pruvota a předlohových knih a vzorníků G. G. Ungewittera a A. W. N. Pugina. Přes značné zaneprázdnění těmito zakázkami přijímal B. od počátku 60. let i jiné – nábytek pro barona Leitenbergera do Josefova Dolu, křtitelnici a oltář pro evangelický kostel v Čáslavi; zásoboval drobnými předměty i hosty nedalekých lázní v Sedmihorkách a obchody v Praze. V otcově řemesle a tradici rodinné dílny pokračovali dva z jeho synů – Dominik B. (1855–1934) a Konstantin B. (1861–1938), kteří rozšířili výrazový rejstřík dílny. Ani to však nedokázalo zabránit úpadku rodinného podniku v letech první světové války.
L: Toman 1, s. 120; R. Adam, Umělci Sychrovska 2. P. B., in: Od Ještěda k Troskám. Vlastivědný sborník českého severu 3, 1924–1925, s. 110n.; M. Kadlec, Řezbář P. B. a Sychrov, in: M. Mžyková (ed.), Kamenná kniha. Sborník k romantickému historismu – novogotice, 1997, s. 193n.
Tomáš Sekyrka