ČIŽMÁŘ Josef 19.4.1868-22.12.1965: Porovnání verzí
(ČIŽMÁŘ_Josef_19.4.1868-22.12.1965) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.4.1868 | | datum narození = 19.4.1868 | ||
| místo narození = | | místo narození = Vizovice | ||
| datum úmrtí = 22.12.1965 | | datum úmrtí = 22.12.1965 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Brno | ||
| povolání = 54- Etnograf | | povolání = 54- Etnograf | ||
53- Historik | 53- Historik | ||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ČIŽMÁŘ, Josef''', ''* 19. 4. 1868 Vizovice, † 22. 12. 1965 Brno, etnograf, historik, lékárník'' | |||
Pocházel z rolnické rodiny. 1874–80 studoval na gymnáziích | |||
v Přerově a ve Valašském Meziříčí. Po maturitě nastoupil | |||
lékárnickou praxi ve Vizovicích, potom v Eferdingu v Rakousku, | |||
lékárenskou aspirantskou zkoušku absolvoval v Linci. | |||
1887–89 byl posluchačem farmacie na české univerzitě | |||
v Praze, 1889 získal titul PhMr. Pracoval v lékárnách v Brně | |||
a v Kelči na Valašsku. Vážně onemocněl, ze zdravotních důvodů | |||
přijal místo v bulharské Sofii. Působil poté ještě krátce | |||
v Sarajevu, po návratu do vlasti v Prostějově, Olomouci | |||
a v Kutné Hoře. 1892 odešel na Slovensko, kde do 1893 žil | |||
v Novém Městě nad Váhem, v Popradě a v Sučanech. Zamýšlel | |||
otevřít si vlastní lékárnu a usadit se natrvalo na Slovensku, | |||
z politických důvodů (úřady Č. označily jako nebezpečného | |||
panslavistu) však nedostal koncesi. V rychlém sledu opět | |||
vystřídal několik míst: pronajal si lékárnu v bosenském Visoku, | |||
od 1894 se stal vlastníkem zemědělského akciového | |||
závodu ve Vizovicích, od 1900 lékárny v Lublani, od 1914 | |||
opět nájemcem lékárny ve Vizovicích. Po 1918 založil první | |||
český velkoobchod léčivy a nakonec se usadil v Brně, kde | |||
měl 1918–23 vlastní lékárnu. Byl znalcem regionálních dějin | |||
rodných Vizovic a zajímal se o lidové léčitelství, pověry | |||
a zvykosloví. Nashromáždil cenný etnografický a folkloristický | |||
materiál. Zájem o historii a etnografii rodného kraje v Č. | |||
probudil vizovický učitel E. Peck, během vysokoškolských | |||
studií ho pak orientoval na výzkum lidového léčitelství Č. Zíbrt. | |||
V době slovenského pobytu Č. ovlivnily kontakty s J. Ľ. | |||
Holubym a S. H. Vajanským. Č. publikoval články v časopisech | |||
i monografie. 1933 vydal ''Dějiny a paměti města Vizovic''. | |||
V knize ''Národopisné a životopisné paměti Vizovic'' (1938) | |||
zpracoval především archivní prameny a vlastní sbírkový | |||
materiál. Nejvíce ceněna byla kapitola popisující život v obci | |||
a v rodině, pověry a zvykosloví. 1939 k nim vyšly ''Doplňky'' | |||
''národopisných a životopisných pamětí Vizovic''. Z popudu Č. | |||
Zíbrta napsal dvousvazkové ''Lidové lékařství v Československu'' | |||
(1946), materiál pro dílo sbíral více než padesát let. V prvním | |||
svazku se věnoval lidové anatomii, fyziologii, profylaxi, | |||
etiologii, terapii a diagnostice, ve druhém popsal lidové léčení | |||
chorob a praktiky lidové chirurgie. Doplnil lidové názvy léčivých | |||
rostlin a přísloví o zdraví a chorobách. Studie a články | |||
nejčastěji publikoval v ''Časopisu Matice moravské'', ''Českém lidu'', | |||
''Našem Valašsku'', ''Sborníku Muzeálnej slovenskej spoločnosti''. | |||
Podílel se na organizaci vlastivědné práce ve Vizovicích, kde | |||
1933 vznikl z Č. iniciativy muzejní spolek. Patřil k zakládajícím | |||
členům českého Národního divadla a Valašského krúžku | |||
v Brně, Matice školské a Muzeální slovenské společnosti. Stal | |||
se čestným občanem Vizovic. | |||
'''D:''' K. Pavlištík, Seznam časopiseckých článků J. Č. z oblasti etnografie a folkloristiky, | |||
in: ČL 50, 1963, č. 5, s. 314. | |||
'''L:''' K. Pavlištík, Nad dílem J. Č., in: ČL 50, 1963, č. 5, s. 312n.; G. Imrýšek, | |||
Za PhMr. J. Č., in: Valašsko 10, 1966, s. 104n.; V. Urbancová, Slovenská | |||
etnografia v 19. storočí, Martin 1987, s. 241, 248; J. Čižmář, Lidové lékařství | |||
na Slovensku, in: 1. slovenské sympózium z dejín farmácie v Košiciach | |||
v dňoch 28. a 29. 4. 1988, Košice 1990, s. 101n.; K. Pavlištík, K 120. výročí | |||
narození PhMr. J. Č., in: Národopisné aktuality 25, 1988, s. 109n.; BLS 2, | |||
s. 167; Lidová kultura – Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska | |||
(S. Brouček – R. Jeřábek, ed.), 1, 2007, s. 41 (se soupisem díla a literatury). | |||
Ľudmila Ďuranová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:54- Etnograf]] | [[Kategorie:54- Etnograf]] | ||
Řádek 18: | Řádek 81: | ||
[[Kategorie:1868]] | [[Kategorie:1868]] | ||
[[Kategorie:Vizovice]] | |||
[[Kategorie:1965]] | [[Kategorie:1965]] | ||
[[Kategorie:Brno]] |
Verze z 8. 12. 2016, 13:49
Josef ČIŽMÁŘ | |
![]() | |
Narození | 19.4.1868 |
---|---|
Místo narození | Vizovice |
Úmrtí | 22.12.1965 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání |
54- Etnograf 53- Historik 16- Farmakolog nebo farmaceut |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45174 |
ČIŽMÁŘ, Josef, * 19. 4. 1868 Vizovice, † 22. 12. 1965 Brno, etnograf, historik, lékárník
Pocházel z rolnické rodiny. 1874–80 studoval na gymnáziích v Přerově a ve Valašském Meziříčí. Po maturitě nastoupil lékárnickou praxi ve Vizovicích, potom v Eferdingu v Rakousku, lékárenskou aspirantskou zkoušku absolvoval v Linci. 1887–89 byl posluchačem farmacie na české univerzitě v Praze, 1889 získal titul PhMr. Pracoval v lékárnách v Brně a v Kelči na Valašsku. Vážně onemocněl, ze zdravotních důvodů přijal místo v bulharské Sofii. Působil poté ještě krátce v Sarajevu, po návratu do vlasti v Prostějově, Olomouci a v Kutné Hoře. 1892 odešel na Slovensko, kde do 1893 žil v Novém Městě nad Váhem, v Popradě a v Sučanech. Zamýšlel otevřít si vlastní lékárnu a usadit se natrvalo na Slovensku, z politických důvodů (úřady Č. označily jako nebezpečného panslavistu) však nedostal koncesi. V rychlém sledu opět vystřídal několik míst: pronajal si lékárnu v bosenském Visoku, od 1894 se stal vlastníkem zemědělského akciového závodu ve Vizovicích, od 1900 lékárny v Lublani, od 1914 opět nájemcem lékárny ve Vizovicích. Po 1918 založil první český velkoobchod léčivy a nakonec se usadil v Brně, kde měl 1918–23 vlastní lékárnu. Byl znalcem regionálních dějin rodných Vizovic a zajímal se o lidové léčitelství, pověry a zvykosloví. Nashromáždil cenný etnografický a folkloristický materiál. Zájem o historii a etnografii rodného kraje v Č. probudil vizovický učitel E. Peck, během vysokoškolských studií ho pak orientoval na výzkum lidového léčitelství Č. Zíbrt. V době slovenského pobytu Č. ovlivnily kontakty s J. Ľ. Holubym a S. H. Vajanským. Č. publikoval články v časopisech i monografie. 1933 vydal Dějiny a paměti města Vizovic. V knize Národopisné a životopisné paměti Vizovic (1938) zpracoval především archivní prameny a vlastní sbírkový materiál. Nejvíce ceněna byla kapitola popisující život v obci a v rodině, pověry a zvykosloví. 1939 k nim vyšly Doplňky národopisných a životopisných pamětí Vizovic. Z popudu Č. Zíbrta napsal dvousvazkové Lidové lékařství v Československu (1946), materiál pro dílo sbíral více než padesát let. V prvním svazku se věnoval lidové anatomii, fyziologii, profylaxi, etiologii, terapii a diagnostice, ve druhém popsal lidové léčení chorob a praktiky lidové chirurgie. Doplnil lidové názvy léčivých rostlin a přísloví o zdraví a chorobách. Studie a články nejčastěji publikoval v Časopisu Matice moravské, Českém lidu, Našem Valašsku, Sborníku Muzeálnej slovenskej spoločnosti. Podílel se na organizaci vlastivědné práce ve Vizovicích, kde 1933 vznikl z Č. iniciativy muzejní spolek. Patřil k zakládajícím členům českého Národního divadla a Valašského krúžku v Brně, Matice školské a Muzeální slovenské společnosti. Stal se čestným občanem Vizovic.
D: K. Pavlištík, Seznam časopiseckých článků J. Č. z oblasti etnografie a folkloristiky, in: ČL 50, 1963, č. 5, s. 314.
L: K. Pavlištík, Nad dílem J. Č., in: ČL 50, 1963, č. 5, s. 312n.; G. Imrýšek, Za PhMr. J. Č., in: Valašsko 10, 1966, s. 104n.; V. Urbancová, Slovenská etnografia v 19. storočí, Martin 1987, s. 241, 248; J. Čižmář, Lidové lékařství na Slovensku, in: 1. slovenské sympózium z dejín farmácie v Košiciach v dňoch 28. a 29. 4. 1988, Košice 1990, s. 101n.; K. Pavlištík, K 120. výročí narození PhMr. J. Č., in: Národopisné aktuality 25, 1988, s. 109n.; BLS 2, s. 167; Lidová kultura – Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska (S. Brouček – R. Jeřábek, ed.), 1, 2007, s. 41 (se soupisem díla a literatury).
Ľudmila Ďuranová