DĚDINA Jan 1.9.1870-14.1.1955: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(DĚDINA_Jan_1.9.1870-14.1.1955)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1.9.1870
| datum narození = 1.9.1870
| místo narození =  
| místo narození = Straky u Nymburka
| datum úmrtí = 14.1.1955
| datum úmrtí = 14.1.1955
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Tatobity u Semil
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan DĚDINA
}}
'''DĚDINA, Jan''', ''* 1. 9. 1870 Straky u Nymburka, † 14. 1. 1955 Tatobity u Semil, malíř, kreslíř, ilustrátor, spisovatel''
 
Studoval Střední pokračovací školu pro průmyslníky v Mladé
Boleslavi, Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u prof.
Františka Ženíška a Josefa V. Myslbeka a Akademii výtvarných
umění u prof. Maxmiliána Pirnera. 1894 žil v Itálii (poté, co
dezertoval z rakousko-uherské armády), od 1895 v Paříži.
Zprvu se živil ilustracemi pro časopisy (''Monde Illustré'', satirický
''L’Assiette au Beurre'' ad.) a knihy. Vzorem kresby mu byl
Luděk Marold, přátelil se také s malířem Václavem Brožíkem
a se sochaři Émilem Antoinem Bourdellem a Augustem
Rodinem. Krátce spolupracoval s maďarským malířem Mihályem
Munkácsym, také s Alfonsem Muchou na ilustracích
knihy ''Jan Hus: Listy z vězení''. Jeho veristické kresby zaujaly
natolik, že dostal příležitost vystavovat v Salonech. Na světové
výstavě v Paříži 1900 získal čestnou cenu za portrét. 1903 se
stal členem Salonu a s Paulem Albertem Besnardem se podílel
na výzdobě stropů Petit Palais na Champs Elyseés a Comédie
Française.
 
Do Čech se vrátil 1909, krátce žil v Nymburce, poté v Praze-Bubenči. Stal se členem Jednoty výtvarných umělců, se kterou pravidelně vystavoval (1930 v Praze soubor celoživotního
díla). Po úmrtí manželky se 1943 odstěhoval do Tatobit, kde žil
až do smrti. Zabýval se portrétem, kresbou, ilustrací, plakátem
a také krajinomalbou, pro niž hledal náměty zejména v Českém
ráji. Jeho kresby byly často reprodukovány ve ''Zlaté Praze''.
 
'''D:''' Moji přátelé umělci (vzpomínky), 1940; výstavy: Turnov, Muzeum Českého
ráje 1909, 2005; Nymburk, 1909; České Budějovice, Městské muzeum,
1909; Praha, Svaz čs. díla, 1930, 1940; tamtéž, Rudolfinum, 2005; Mladá
Boleslav, Výstavní síň, 1984.
 
'''L:''' Toman 1, s. 153–154; NEČVU 1, s. 122; SČSVU 2, s. 35–36; V. Šuman,
J. D. a jeho Paříž, in: Dílo 20, 1928, seš. 8; A. Strasmajerová, Vzpomínky na
J. D., in: Vlastivědný zpravodaj Polabí 35, 2001, s. 231–239; M. Mžyková,
Zapomenutá díla, 1992; L. Ševeček, Zapomenuté výročí, in: Prostor Zlín,
1995, č. 10–11, s. 13.
 
'''P:''' UPM Praha, knihovna (dokumentace J. D.).
 
Jarmila Štogrová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]


[[Kategorie:1870]]
[[Kategorie:1870]]
[[Kategorie:Straky]]
[[Kategorie:1955]]
[[Kategorie:1955]]
[[Kategorie:Tatobity]]

Verze z 19. 12. 2016, 15:23

Jan DĚDINA
Narození 1.9.1870
Místo narození Straky u Nymburka
Úmrtí 14.1.1955
Místo úmrtí Tatobity u Semil
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45357

DĚDINA, Jan, * 1. 9. 1870 Straky u Nymburka, † 14. 1. 1955 Tatobity u Semil, malíř, kreslíř, ilustrátor, spisovatel

Studoval Střední pokračovací školu pro průmyslníky v Mladé Boleslavi, Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u prof. Františka Ženíška a Josefa V. Myslbeka a Akademii výtvarných umění u prof. Maxmiliána Pirnera. 1894 žil v Itálii (poté, co dezertoval z rakousko-uherské armády), od 1895 v Paříži. Zprvu se živil ilustracemi pro časopisy (Monde Illustré, satirický L’Assiette au Beurre ad.) a knihy. Vzorem kresby mu byl Luděk Marold, přátelil se také s malířem Václavem Brožíkem a se sochaři Émilem Antoinem Bourdellem a Augustem Rodinem. Krátce spolupracoval s maďarským malířem Mihályem Munkácsym, také s Alfonsem Muchou na ilustracích knihy Jan Hus: Listy z vězení. Jeho veristické kresby zaujaly natolik, že dostal příležitost vystavovat v Salonech. Na světové výstavě v Paříži 1900 získal čestnou cenu za portrét. 1903 se stal členem Salonu a s Paulem Albertem Besnardem se podílel na výzdobě stropů Petit Palais na Champs Elyseés a Comédie Française.

Do Čech se vrátil 1909, krátce žil v Nymburce, poté v Praze-Bubenči. Stal se členem Jednoty výtvarných umělců, se kterou pravidelně vystavoval (1930 v Praze soubor celoživotního díla). Po úmrtí manželky se 1943 odstěhoval do Tatobit, kde žil až do smrti. Zabýval se portrétem, kresbou, ilustrací, plakátem a také krajinomalbou, pro niž hledal náměty zejména v Českém ráji. Jeho kresby byly často reprodukovány ve Zlaté Praze.

D: Moji přátelé umělci (vzpomínky), 1940; výstavy: Turnov, Muzeum Českého ráje 1909, 2005; Nymburk, 1909; České Budějovice, Městské muzeum, 1909; Praha, Svaz čs. díla, 1930, 1940; tamtéž, Rudolfinum, 2005; Mladá Boleslav, Výstavní síň, 1984.

L: Toman 1, s. 153–154; NEČVU 1, s. 122; SČSVU 2, s. 35–36; V. Šuman, J. D. a jeho Paříž, in: Dílo 20, 1928, seš. 8; A. Strasmajerová, Vzpomínky na J. D., in: Vlastivědný zpravodaj Polabí 35, 2001, s. 231–239; M. Mžyková, Zapomenutá díla, 1992; L. Ševeček, Zapomenuté výročí, in: Prostor Zlín, 1995, č. 10–11, s. 13.

P: UPM Praha, knihovna (dokumentace J. D.).

Jarmila Štogrová