DYK František 9.5.1902-7.6.1974: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(DYK_František_1902-7.6.1974)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = František DYK
| jméno = František DYK
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1902
| datum narození = 9.5.1902
| místo narození = Plzeň
| místo narození = Plzeň
| datum úmrtí = 7.6.1974
| datum úmrtí = 7.6.1974
Řádek 9: Řádek 9:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František DYK
}}
 
'''DYK, František,''' ''* 9. 5. 1902 Plzeň, † 7. 6. 1974 Praha, dirigent''
 
Absolvoval reálné gymnázium v Plzni a současně soukromě
studoval (1910–20) kompozici a dirigování u Stanislava Sudy,
Ludvíka Vítězslava Čelanského a Jana Janoty. 1916–26 působil
jako korepetitor, sbormistr a dirigent orchestru Městského
divadla v Plzni, 1926–28 dirigent Jihočeského divadla v Českých
Budějovicích, 1928–29 Vinohradské zpěvohry, 1929 až
1939 šéf orchestru Československého rozhlasu v Bratislavě,
1939–62 v Praze, po 1962 dirigent lázeňského orchestru v Poděbradech.
Stal se spoluzakladatelem a prvním dirigentem rozhlasového
orchestru v Bratislavě, spoluautorem hudebního vysílání
bratislavského Radiojournalu. Podílel se na pravidelném
vysílání relací propagujících opery, operety a baletní hudbu
(''Jedným prúdom'', ''Operetná hodina''). Díky vysoké úrovni je
ve 30. letech přebíraly i další československé stanice (F. v. Suppé:
''Krásná Galatea'', 1931; O. Nedbal: ''Donna Gloria'', 1934;
F. Lehár: ''Veselá vdova'', J. Strauss: ''Cikánský baron'', E. Kálmán:
''Hraběnka Marica'', 1936). Pod jeho vedením se repertoár orchestru
orientoval hlavně na salonní a zábavnou hudbu, ale
propagoval také díla G. Bizeta, J. L. Belly, P. I. Čajkovského,
A. Dvořáka, V. Figuše-Bystrého, J. Haydna, A. Moyzesa,
W. A.Mozarta,M. P.Musorgského, O.Nedbala,M. Schneidra-Trnavského, B. Smetany aj. Nastudoval scénickou hudbu
k rozhlasovým dramatizacím ''Hájnikovy ženy'' (1934), ''Peera''
''Gynta'' (1935, s hudbou E. Griega), ''Hamleta'', ''Krále Svätopluka'',
''Zvěstování'' (1936), ''Detvana'', ''Kocourkova'' (1937). Jako dirigent
spolupracoval se Středočeským symfonickým orchestrem a pěveckým
sborem Zora, jako koncertní hráč doprovázel na klavír
přední operní pěvce.
 
'''L:''' OSND 2/1, s. 320; V. Draxler, Začiatky bratislavského rozhlasu,
Bratislava 1975, s. 199; Hudobný život 6, 1974, č. 17, s. 7; HS 1, s. 288
až 289; Encyklopédia dramatických umení Slovenska 1, Bratislava 1989,
s. 343; BLS 2, s. 405; Tomeš 1, s. 281.
 
Anna Šourková


== Literatura ==
  SBS I, 535; ČBS, 128; HS 1, 288; Kalendárium ZČ 97, 35;
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:1902]]
[[Kategorie:1902]]
[[Kategorie:Plzeň]]
[[Kategorie:Plzeň]]
[[Kategorie:1974]]
[[Kategorie:1974]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 9. 4. 2017, 15:34

František DYK
Narození 9.5.1902
Místo narození Plzeň
Úmrtí 7.6.1974
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46136

DYK, František, * 9. 5. 1902 Plzeň, † 7. 6. 1974 Praha, dirigent

Absolvoval reálné gymnázium v Plzni a současně soukromě studoval (1910–20) kompozici a dirigování u Stanislava Sudy, Ludvíka Vítězslava Čelanského a Jana Janoty. 1916–26 působil jako korepetitor, sbormistr a dirigent orchestru Městského divadla v Plzni, 1926–28 dirigent Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, 1928–29 Vinohradské zpěvohry, 1929 až 1939 šéf orchestru Československého rozhlasu v Bratislavě, 1939–62 v Praze, po 1962 dirigent lázeňského orchestru v Poděbradech. Stal se spoluzakladatelem a prvním dirigentem rozhlasového orchestru v Bratislavě, spoluautorem hudebního vysílání bratislavského Radiojournalu. Podílel se na pravidelném vysílání relací propagujících opery, operety a baletní hudbu (Jedným prúdom, Operetná hodina). Díky vysoké úrovni je ve 30. letech přebíraly i další československé stanice (F. v. Suppé: Krásná Galatea, 1931; O. Nedbal: Donna Gloria, 1934; F. Lehár: Veselá vdova, J. Strauss: Cikánský baron, E. Kálmán: Hraběnka Marica, 1936). Pod jeho vedením se repertoár orchestru orientoval hlavně na salonní a zábavnou hudbu, ale propagoval také díla G. Bizeta, J. L. Belly, P. I. Čajkovského, A. Dvořáka, V. Figuše-Bystrého, J. Haydna, A. Moyzesa, W. A.Mozarta,M. P.Musorgského, O.Nedbala,M. Schneidra-Trnavského, B. Smetany aj. Nastudoval scénickou hudbu k rozhlasovým dramatizacím Hájnikovy ženy (1934), Peera Gynta (1935, s hudbou E. Griega), Hamleta, Krále Svätopluka, Zvěstování (1936), Detvana, Kocourkova (1937). Jako dirigent spolupracoval se Středočeským symfonickým orchestrem a pěveckým sborem Zora, jako koncertní hráč doprovázel na klavír přední operní pěvce.

L: OSND 2/1, s. 320; V. Draxler, Začiatky bratislavského rozhlasu, Bratislava 1975, s. 199; Hudobný život 6, 1974, č. 17, s. 7; HS 1, s. 288 až 289; Encyklopédia dramatických umení Slovenska 1, Bratislava 1989, s. 343; BLS 2, s. 405; Tomeš 1, s. 281.

Anna Šourková