DYMEŠ Ladislav Jiří František 8.4.1901-22.4.1971: Porovnání verzí
(DYMEŠ_Ladislav_8.4.1901-22.4.1971) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Ladislav DYMEŠ | | jméno = Ladislav Jiří František DYMEŠ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 8.4.1901 | | datum narození = 8.4.1901 | ||
| místo narození = Rosice | | místo narození = Rosice u Chrudimi | ||
| datum úmrtí = 22.4.1971 | | datum úmrtí = 22.4.1971 | ||
| místo úmrtí = Kostelec nad Černými lesy | | místo úmrtí = Kostelec nad Černými lesy | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DYMEŠ, Ladislav Jiří František,''' ''* 8. 4. 1901 Rosice u Chrudimi, † 22. 4. 1971 Kostelec nad Černými lesy, právník, básník'' | |||
Byl synem technického adjunkta knížecího cukrovaru. Studoval | |||
na reálném gymnáziu v Chrudimi, 1919 maturoval, pokračoval | |||
na Právnické fakultě UK v Praze (JUDr. 1934). 1922 | |||
absolvoval šestiměsíční studijní cestu po Německu. Po návratu | |||
se stal redakčním tajemníkem ''Masarykova slovníku naučného'', | |||
avšak místo po čtyřech měsících opustil kvůli chronické chorobě | |||
a léčil se v rodišti. 1924 pracoval jako finanční koncipient | |||
v Liptovském Mikuláši, Bratislavě a v Topoľčanech. 1926–31 | |||
se živil jako literát v Praze. Mezitím 1927 přijal místo v Léčebném | |||
fondu veřejných zaměstnanců. Tehdy byl odsouzen | |||
na tři měsíce do žaláře za báseň ''Revoluce v Praze'' pro časopis | |||
''Pravda mládeže'' (1926). Od 1931 pracoval jako advokát | |||
v Chrasti u Chrudimi, 1932 v Mirovicích u Písku, 1933 | |||
v Blatné a v Náchodě, 1933–34 v Poličce, 1935 v Praze, | |||
1936–39 v Josefově a od 1939 až do odchodu do výslužby | |||
1955 v Kutné Hoře. Pak se přestěhoval do Kostelce nad Černými | |||
lesy, kde dožil. | |||
Od 20. let 20. století otiskoval lyrické básně ve čtyřech desítkách | |||
novin a časopisů: např. ''Host'', ''Lumír'', ''Právo lidu'', ''Rudé'' | |||
''právo'', ''Národní politika'', ''Volná myšlenka'', ''Topičův slovník'', ''Tvorba'' | |||
pod pseudonymy Jan Zličan, Pavel Jun či pod šifrou Dý. | |||
Vydal deset drobných básnických sbírek (1925–45). V tvorbě | |||
byl v počátcích ovlivněn levicovým hnutím, postupně se přikláněl | |||
k náboženským motivům a meditativní poezii. Převažovaly | |||
plaché niterné tóny a melancholie. Uměleckým vyvrcholením | |||
se staly verše z válečných let. Ve srovnání s vesměs | |||
ponurou lyrikou byla sbírka ''Lyra neumlčená'' (1945) laděna optimisticky. | |||
V ní se vyznal z lásky k rodné zemi, která dokázala | |||
přežít hrůzy války, a básně prodchl vírou v nový život a šťastnou budoucnost. Jediné prozaické dílo ''Zpěvačka dobrého srdce'' | |||
(1927), v němž se prolínala D. touha po rodinném a intimním | |||
životě, sklidilo nepříznivou kritiku. | |||
'''D:''' výběr: Ze světa do světa, 1925 (2. přeprac. a rozšíř. vyd. Ze světa do | |||
světa. 1921–1924. Básně, 1929); Zpěvačka dobrého srdce, 1927; Poslední | |||
výzva. Sbírka básní k dětským slavnostem, 1929 (sbírka konfiskována); Člověk, | |||
jehož jsem potkal, 1936 (bibliofilie); Stan pod nebesy, 1937; Sen nad | |||
strunami, 1939; Chrámy, 1940; Kvetoucí sen, 1940; Motýl ve větru, 1941; | |||
Nový měsíc, 1944; Lyra neumlčená, 1945. | |||
'''L:''' OSND 2/1, s. 325; LČL 1, s. 647–648; J. Kučera – J. Zeman a kol., | |||
Spisovatelé Chrudimska 1, 1999, s. 65–66; P. Kobetič, Osobnosti Chrudimska, | |||
2002, s. 44; Náhledy na kolínskou literaturu 1901–2001, 2002, | |||
s. 15; Osobnosti Podlipanska, 2006, s. 8; A. C. Nor, L. D.: Zpěvačka dobrého | |||
srdce, in: Host 4, 1927/28, s. 218; V. Hrbek (=Z. Kalista), Poznámky | |||
o nové lyrice, in: Lumír 63, 1937, č. 3, s. 172. | |||
'''P:''' SOA Zámrsk, sbírka matrik Východočeského kraje, řkt. f. ú. Chrast, | |||
sign. 6893, matrika narozených 1880–1909 pro Rosice, Seslávky, Brčekoly, | |||
Synčany, stará fol. 188 (nová fol. 184). | |||
Miroslava Kyselá | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1901]] | [[Kategorie:1901]] | ||
[[Kategorie:Rosice]] | [[Kategorie:Rosice]] | ||
[[Kategorie:1971]] | [[Kategorie:1971]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Kostelec nad Černými lesy]] | ||
Verze z 9. 4. 2017, 17:31
| Ladislav Jiří František DYMEŠ | |
 | |
| Narození | 8.4.1901 |
|---|---|
| Místo narození | Rosice u Chrudimi |
| Úmrtí | 22.4.1971 |
| Místo úmrtí | Kostelec nad Černými lesy |
| Povolání | 63- Spisovatel |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46141 |
DYMEŠ, Ladislav Jiří František, * 8. 4. 1901 Rosice u Chrudimi, † 22. 4. 1971 Kostelec nad Černými lesy, právník, básník
Byl synem technického adjunkta knížecího cukrovaru. Studoval na reálném gymnáziu v Chrudimi, 1919 maturoval, pokračoval na Právnické fakultě UK v Praze (JUDr. 1934). 1922 absolvoval šestiměsíční studijní cestu po Německu. Po návratu se stal redakčním tajemníkem Masarykova slovníku naučného, avšak místo po čtyřech měsících opustil kvůli chronické chorobě a léčil se v rodišti. 1924 pracoval jako finanční koncipient v Liptovském Mikuláši, Bratislavě a v Topoľčanech. 1926–31 se živil jako literát v Praze. Mezitím 1927 přijal místo v Léčebném fondu veřejných zaměstnanců. Tehdy byl odsouzen na tři měsíce do žaláře za báseň Revoluce v Praze pro časopis Pravda mládeže (1926). Od 1931 pracoval jako advokát v Chrasti u Chrudimi, 1932 v Mirovicích u Písku, 1933 v Blatné a v Náchodě, 1933–34 v Poličce, 1935 v Praze, 1936–39 v Josefově a od 1939 až do odchodu do výslužby 1955 v Kutné Hoře. Pak se přestěhoval do Kostelce nad Černými lesy, kde dožil.
Od 20. let 20. století otiskoval lyrické básně ve čtyřech desítkách novin a časopisů: např. Host, Lumír, Právo lidu, Rudé právo, Národní politika, Volná myšlenka, Topičův slovník, Tvorba pod pseudonymy Jan Zličan, Pavel Jun či pod šifrou Dý. Vydal deset drobných básnických sbírek (1925–45). V tvorbě byl v počátcích ovlivněn levicovým hnutím, postupně se přikláněl k náboženským motivům a meditativní poezii. Převažovaly plaché niterné tóny a melancholie. Uměleckým vyvrcholením se staly verše z válečných let. Ve srovnání s vesměs ponurou lyrikou byla sbírka Lyra neumlčená (1945) laděna optimisticky. V ní se vyznal z lásky k rodné zemi, která dokázala přežít hrůzy války, a básně prodchl vírou v nový život a šťastnou budoucnost. Jediné prozaické dílo Zpěvačka dobrého srdce (1927), v němž se prolínala D. touha po rodinném a intimním životě, sklidilo nepříznivou kritiku.
D: výběr: Ze světa do světa, 1925 (2. přeprac. a rozšíř. vyd. Ze světa do světa. 1921–1924. Básně, 1929); Zpěvačka dobrého srdce, 1927; Poslední výzva. Sbírka básní k dětským slavnostem, 1929 (sbírka konfiskována); Člověk, jehož jsem potkal, 1936 (bibliofilie); Stan pod nebesy, 1937; Sen nad strunami, 1939; Chrámy, 1940; Kvetoucí sen, 1940; Motýl ve větru, 1941; Nový měsíc, 1944; Lyra neumlčená, 1945.
L: OSND 2/1, s. 325; LČL 1, s. 647–648; J. Kučera – J. Zeman a kol., Spisovatelé Chrudimska 1, 1999, s. 65–66; P. Kobetič, Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 44; Náhledy na kolínskou literaturu 1901–2001, 2002, s. 15; Osobnosti Podlipanska, 2006, s. 8; A. C. Nor, L. D.: Zpěvačka dobrého srdce, in: Host 4, 1927/28, s. 218; V. Hrbek (=Z. Kalista), Poznámky o nové lyrice, in: Lumír 63, 1937, č. 3, s. 172.
P: SOA Zámrsk, sbírka matrik Východočeského kraje, řkt. f. ú. Chrast, sign. 6893, matrika narozených 1880–1909 pro Rosice, Seslávky, Brčekoly, Synčany, stará fol. 188 (nová fol. 184).
Miroslava Kyselá