DANIELOVSKÝ František 9.10.1878-?1939: Porovnání verzí
(DANIELOVSKÝ_František_1878) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = František DANIELOVSKÝ | | jméno = František DANIELOVSKÝ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1878 | | datum narození = 9.10.1878 | ||
| místo narození = Chrudim | | místo narození = Chrudim | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = po 1939 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DANIELOVSKÝ, František''', ''* 9. 10. 1878 Chrudim, † po 1939 ?, účastník 1. odboje, státní úředník'' | |||
Maturoval na reálném gymnáziu v rodišti a absolvoval právnickou | |||
fakultu české univerzity v Praze (JUDr.). Před první světovou | |||
válkou pracoval jako substituční notář v Dobříši, politicky | |||
se angažoval v Masarykově České straně pokrokové. V létě | |||
1914 narukoval k 10. domobraneckému pluku, byl účetním | |||
poddůstojníkem, v březnu 1915 ho zajali Rusové u Przemyśłu. | |||
V zajateckém táboře Spasskoje se neúspěšně hlásil do České | |||
družiny, v Melitopoli (dnes Ukrajina) předsedal zajatecké samosprávě. | |||
Teprve 5. 8. 1917 byl v Borispolu u Kyjeva zařazen | |||
do 1. roty 5. československého pluku Pražského. Po krátkém | |||
výcviku se 27. 9. 1917 stal písařem I. praporu, předsedou rotního | |||
výboru, zástupcem roty v plukovním komitétu, do jehož | |||
čela byl zvolen 25. 10. 1917. V březnu 1918 ho Odbočka | |||
Národní rady delegovala jako zástupce 2. československé divize | |||
do transportní komise v Penze, kde brzy převzal funkci komisaře | |||
pro odzbrojení. Ve druhé polovině května 1918 se odebral | |||
do Vladivostoku jako vyšetřující soudce vojenské skupiny | |||
a 15. 6. byl vyslán do USA, aby informoval T. G. Masaryka | |||
o příčinách války se sovětským Ruskem. Masaryk ho 1. 8. jmenoval | |||
velitelem výcvikového tábora československých dobrovolníků | |||
ve Stamfordu. V hodnosti podporučíka se D. v únoru | |||
1919 vrátil do Prahy. Postupně byl velitelem I. repatriačního | |||
praporu, zástupcem přednosty repatriačního oddělení ministerstva | |||
národní obrany (MNO), vedoucím kulturního odboru | |||
pražského posádkového velitelství a repatriačním referentem | |||
MNO. Jako štábní kapitán byl 1921 demobilizován a zařazen | |||
mezi civilní úředníky. S titulem ministerského rady obdržel | |||
1924 jmenování do čela Kanceláře legií, odkud odešel do | |||
důchodu 30. 11. 1939. Od 1935 byl titulárním odborovým | |||
přednostou. D. měl velké zásluhy o koordinaci péče o legionáře | |||
a postupné zlepšování jejich sociální situace na území celého | |||
státu. I ve vypjatých okamžicích dokázal zachovat nestrannou | |||
objektivitu. Patřil nesporně k nejlepším civilním úředníkům | |||
meziválečného ministerstva národní obrany. | |||
'''P:''' VHA Praha, poslužný spis legionáře a kvalifikační listina MNO. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
Řádek 15: | Řádek 56: | ||
[[Kategorie:1878]] | [[Kategorie:1878]] | ||
[[Kategorie:Chrudim]] | [[Kategorie:Chrudim]] | ||
[[Kategorie:1939]] |
Verze z 12. 12. 2016, 12:26
František DANIELOVSKÝ | |
![]() | |
Narození | 9.10.1878 |
---|---|
Místo narození | Chrudim |
Úmrtí | po 1939 |
Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=50201 |
DANIELOVSKÝ, František, * 9. 10. 1878 Chrudim, † po 1939 ?, účastník 1. odboje, státní úředník
Maturoval na reálném gymnáziu v rodišti a absolvoval právnickou fakultu české univerzity v Praze (JUDr.). Před první světovou válkou pracoval jako substituční notář v Dobříši, politicky se angažoval v Masarykově České straně pokrokové. V létě 1914 narukoval k 10. domobraneckému pluku, byl účetním poddůstojníkem, v březnu 1915 ho zajali Rusové u Przemyśłu. V zajateckém táboře Spasskoje se neúspěšně hlásil do České družiny, v Melitopoli (dnes Ukrajina) předsedal zajatecké samosprávě. Teprve 5. 8. 1917 byl v Borispolu u Kyjeva zařazen do 1. roty 5. československého pluku Pražského. Po krátkém výcviku se 27. 9. 1917 stal písařem I. praporu, předsedou rotního výboru, zástupcem roty v plukovním komitétu, do jehož čela byl zvolen 25. 10. 1917. V březnu 1918 ho Odbočka Národní rady delegovala jako zástupce 2. československé divize do transportní komise v Penze, kde brzy převzal funkci komisaře pro odzbrojení. Ve druhé polovině května 1918 se odebral do Vladivostoku jako vyšetřující soudce vojenské skupiny a 15. 6. byl vyslán do USA, aby informoval T. G. Masaryka o příčinách války se sovětským Ruskem. Masaryk ho 1. 8. jmenoval velitelem výcvikového tábora československých dobrovolníků ve Stamfordu. V hodnosti podporučíka se D. v únoru 1919 vrátil do Prahy. Postupně byl velitelem I. repatriačního praporu, zástupcem přednosty repatriačního oddělení ministerstva národní obrany (MNO), vedoucím kulturního odboru pražského posádkového velitelství a repatriačním referentem MNO. Jako štábní kapitán byl 1921 demobilizován a zařazen mezi civilní úředníky. S titulem ministerského rady obdržel 1924 jmenování do čela Kanceláře legií, odkud odešel do důchodu 30. 11. 1939. Od 1935 byl titulárním odborovým přednostou. D. měl velké zásluhy o koordinaci péče o legionáře a postupné zlepšování jejich sociální situace na území celého státu. I ve vypjatých okamžicích dokázal zachovat nestrannou objektivitu. Patřil nesporně k nejlepším civilním úředníkům meziválečného ministerstva národní obrany.
P: VHA Praha, poslužný spis legionáře a kvalifikační listina MNO.
Martin Kučera