FOCHT Emil 31.10.1864-22.3.1954: Porovnání verzí
(FOCHT_Emil_31.10.1864-22.3.1954) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 31.10.1864 | | datum narození = 31.10.1864 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 22.3.1954 | | datum úmrtí = 22.3.1954 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Tuchoměřice (u Prahy) | ||
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | | povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FOCHT, Emil''', ''* 31. 10. 1864 Praha, † 22. 3. 1954 Tuchoměřice (u Prahy), herec'' | |||
Původně chtěl být důstojníkem, v dospívání se však rozhodl | |||
pro divadlo a začínal jako statista pražských divadel. 1884 se | |||
stal členem divadelní společnosti Josefa Faltyse na Kladně, pak prošel divadelními společnostmi Pavla Švandy staršího ze | |||
Semčic a Josefa Viléma Suka, 1890 byl angažován v činohře | |||
Národního divadla (ND). Zprvu byl obsazován díky svým | |||
fyzickým předpokladům do rolí milovníků. Jeho herecký | |||
projev ovlivněný Eduardem Vojanem však výrazově setrvával | |||
v pozdním romantismu a nevyvíjel se k modernímu pojetí. | |||
F. se zařadil mezi často obsazované epizodisty. V činoherním | |||
sboru pracoval 1919–23. Během působení v ND nastudoval | |||
více než čtyři stovky menších rolí, řadu z nich opakovaně | |||
v různých inscenacích. Byl prvním jednatelem Klubu sólistů | |||
ND a od 1923 vedl kino Na Slovanech, které klubu patřilo. | |||
1920–29 se čtyřikrát objevil v němém filmu, do větších rolí ho | |||
obsadil režisér J. S. Kolár (''Kříž u potoka'', 1921; ''Svatý Václav'', | |||
1929), výjimečně účinkoval i v rozhlase. Byl členem vedení | |||
Svazu českého herectva. 1953 obdržel jako nejstarší žijící herec | |||
Řád práce. Jeho ženou se stala '''Marie F.''', roz. Faltysová | |||
(* 25. 11. 1864, Smiřice, † 20. 1. 1930, Praha), dcera divadelního | |||
ředitele J. Faltyse a herečka Švandova divadla v Praze. | |||
'''L:''' OSND 2/1, s. 605; Nejstarší herec vzpomíná, in: Lidová demokracie 7. 3. | |||
1954, s. 6; ND a jeho předchůdci, s. 104–105; K. Engelmüller, Z letopisů | |||
českého divadelnictví, 1947, s. 101, 106, 124, 128; F. Pala, Opera ND | |||
v období Otakara Ostrčila, 1989, rejstřík (ve sv. 6); http://archiv.narodni-divadlo.cz (soupis rolí, stav k 11. 11. 2014); Český hraný film 1, 1898 až | |||
1930, 1995, rejstřík; http://www.csfd.cz (stav k 11. 11. 2014). | |||
'''P:''' Divadelní ústav, Praha, dokumentace. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | ||
[[Kategorie:1864]] | [[Kategorie:1864]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1954]] | [[Kategorie:1954]] | ||
[[Kategorie:Tuchoměřice]] |
Verze z 10. 11. 2017, 09:52
Emil FOCHT | |
![]() | |
Narození | 31.10.1864 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 22.3.1954 |
Místo úmrtí | Tuchoměřice (u Prahy) |
Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55451 |
FOCHT, Emil, * 31. 10. 1864 Praha, † 22. 3. 1954 Tuchoměřice (u Prahy), herec
Původně chtěl být důstojníkem, v dospívání se však rozhodl pro divadlo a začínal jako statista pražských divadel. 1884 se stal členem divadelní společnosti Josefa Faltyse na Kladně, pak prošel divadelními společnostmi Pavla Švandy staršího ze Semčic a Josefa Viléma Suka, 1890 byl angažován v činohře Národního divadla (ND). Zprvu byl obsazován díky svým fyzickým předpokladům do rolí milovníků. Jeho herecký projev ovlivněný Eduardem Vojanem však výrazově setrvával v pozdním romantismu a nevyvíjel se k modernímu pojetí. F. se zařadil mezi často obsazované epizodisty. V činoherním sboru pracoval 1919–23. Během působení v ND nastudoval více než čtyři stovky menších rolí, řadu z nich opakovaně v různých inscenacích. Byl prvním jednatelem Klubu sólistů ND a od 1923 vedl kino Na Slovanech, které klubu patřilo. 1920–29 se čtyřikrát objevil v němém filmu, do větších rolí ho obsadil režisér J. S. Kolár (Kříž u potoka, 1921; Svatý Václav, 1929), výjimečně účinkoval i v rozhlase. Byl členem vedení Svazu českého herectva. 1953 obdržel jako nejstarší žijící herec Řád práce. Jeho ženou se stala Marie F., roz. Faltysová (* 25. 11. 1864, Smiřice, † 20. 1. 1930, Praha), dcera divadelního ředitele J. Faltyse a herečka Švandova divadla v Praze.
L: OSND 2/1, s. 605; Nejstarší herec vzpomíná, in: Lidová demokracie 7. 3. 1954, s. 6; ND a jeho předchůdci, s. 104–105; K. Engelmüller, Z letopisů českého divadelnictví, 1947, s. 101, 106, 124, 128; F. Pala, Opera ND v období Otakara Ostrčila, 1989, rejstřík (ve sv. 6); http://archiv.narodni-divadlo.cz (soupis rolí, stav k 11. 11. 2014); Český hraný film 1, 1898 až 1930, 1995, rejstřík; http://www.csfd.cz (stav k 11. 11. 2014).
P: Divadelní ústav, Praha, dokumentace.
Martin Kučera