FRIČ Josef Jan Alexander 12.3.1861-10.9.1945: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FRIČ_Josef_Jan_Alexander_12.3.1861-10.9.1945)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 12.3.1861
| datum narození = 12.3.1861
| místo narození = Paříž
| místo narození = Paříž (Francie)
| datum úmrtí = 10.9.1945
| datum úmrtí = 10.9.1945
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 9- Astronom nebo astrolog
| povolání = 9- Astronom nebo astrolog<br />28- Strojař nebo elektrotechnik
28- Strojař nebo elektrotechnik


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef Jan Alexander FRIČ
}}
'''FRIČ, Josef Jan Alexander''', ''* 12. 3. 1861 Paříž (Francie), † 10. 9. 1945 Praha, průkopník vědecké fotografie, účastník 1. odboje''
 
Vnuk Josefa Františka F. (1804–1876) a Johany F., roz. Reisové
(1809–1849), syn Josefa Václava F. (1829–1890) a Anny,
roz. Kavalírové (1825–1893). Rodina s F. bratrem Janem
Ludvíkem (1863–1897) a sestrou Boženou (1865–1923) přesídlila
1867 do Prahy. Po maturitě na Akademickém gymnáziu
(1879) F. vystudoval na pražské univerzitě zoologii a paleontologii.
1883 založil s Janem Ludvíkem mechanicko-optickou
dílnu, později továrnu na výrobu geodetických, astronomických,
hornických a továrních kontrolních přístrojů na Královských
Vinohradech. Sortiment zahrnoval např. triangulační
teodolity, polarimetry, bareoskopy, rtuťové tlakoměry. Bratři
publikovali odborné články z astronomie, geodézie a cukrovarnictví.
 
Po předčasné smrti Jana Ludvíka přijal F. druhé jméno Jan
a začal uskutečňovat bratrovo nesplněné přání: Na vrchu
Manda u Ondřejova, který z pietních důvodů nazval Žalov,
zakoupil pozemek a vybudoval na něm hvězdárnu. První pozorování
v této soukromé observatoři provedl spolu s českým
astronomem Františkem Nušlem 1. 5. 1906. Hvězdárnu 1928
věnoval československému státu s podmínkou, že bude sloužit
astronomické výuce na UK. 1952 přešel areál pod správu
ČSAV a stal se sídlem Astronomického ústavu AV ČR.
 
F. se aktivně účastnil prvního domácího odboje, vytvořil ilegální
kurýrní cestu přes Itálii a Švýcarsko a stal se členem tajného
výboru Maffie. 1927 byl jmenován prezidentem Národohospodářského
ústavu ČAVU v Praze, ČVUT mu jako vynikajícímu
astronomovi a konstruktérovi téhož roku udělilo čestný
doktorát technických věd a 1931 UK čestný doktorát přírodních
věd. 1932 byl vyznamenán Cenou Dra Hanuše Karlíka
a 1938 zvolen předsedou Heroldova klubu (Spolku pro amatérské
pěstování komorní hudby). Planetka č. 7849, objevená
1996, nese jméno po obou bratrech Janjosefrič. F. se oženil
s Marií Federovou (1874–1917), jejich syn Josef (1900–1973)
převzal rodinný podnik, znárodněný 1948.
 
'''D:''' výběr: Fotografie komety Perrine Nov. 16. 1895, 1896 (s J. L. Fričem);
Kometa Perrine (1895, IV) po průchodu periheliem, 1896 (s týmž); O vzniku
a rozvoji vlastního závodu, 1931.
 
'''L:''' OSN 9, s. 700; MČE 2, s. 523; Tomeš 1, s. 342; P. Scheufler, Galerie
c. k. fotografů, 2001, s. 198–199; V. Guth, Sto roků od narození zakladatele
ondřejovské hvězdárny J. J. F., in: Říše hvězd 42, 1961, č. 3, s. 47–50;
J. Galandauer a kol., Slovník prvního československého odboje 1914–1918,
1993, s. 43; Zpráva za rok 1932. Národohospodářský ústav při České
akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze 1932,
s. 15–22 a 58; T. Spunarová, Dílo J. a J. F. na výstavách. (K 100. výročí založení
Ondřejovské hvězdárny), in: Muzejní a vlastivědná práce 37 (107), 1999, č. 1,
s. 24–32; G. Krejčí, 100 let Ondřejovské hvězdárny aneb Co spojuje Sázavu
s Ondřejovem, in: Sázavsko 5, 1998, s. 99–105; J. Brázdil, Věčné posázavské
návraty, in: tamtéž 10, 2003, s. 107–121; Š. Bumbová, Vyprávění o rodu
Fričů, 1999; M. Kučera, Zprávy tajným inkoustem. Kapitola z dějin českého
zpravodajství za první světové války (1914–1918), 2003; I. Kraus – J. Masnerová
a kol, Čestní doktoři na české technice v Praze, 2007, s. 108–109.
 
'''P:''' Archiv ČVUT v Praze, fond Rektorát, čestní doktoři; Almanachy k výročí
observatoře Ondřejov; LA PNP, Praha, osobní fond, 2 kartony (1894–1945).
 
Ivo Kraus


== Literatura ==
  PSN 1, 777; ČBS, 155; Říše hvězd 42(1961), s. 47; 1. odboj, 43;
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]]
[[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]]

Verze z 25. 11. 2017, 09:33

Josef Jan Alexander FRIČ
Narození 12.3.1861
Místo narození Paříž (Francie)
Úmrtí 10.9.1945
Místo úmrtí Praha
Povolání 9- Astronom nebo astrolog
28- Strojař nebo elektrotechnik
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55785

FRIČ, Josef Jan Alexander, * 12. 3. 1861 Paříž (Francie), † 10. 9. 1945 Praha, průkopník vědecké fotografie, účastník 1. odboje

Vnuk Josefa Františka F. (1804–1876) a Johany F., roz. Reisové (1809–1849), syn Josefa Václava F. (1829–1890) a Anny, roz. Kavalírové (1825–1893). Rodina s F. bratrem Janem Ludvíkem (1863–1897) a sestrou Boženou (1865–1923) přesídlila 1867 do Prahy. Po maturitě na Akademickém gymnáziu (1879) F. vystudoval na pražské univerzitě zoologii a paleontologii. 1883 založil s Janem Ludvíkem mechanicko-optickou dílnu, později továrnu na výrobu geodetických, astronomických, hornických a továrních kontrolních přístrojů na Královských Vinohradech. Sortiment zahrnoval např. triangulační teodolity, polarimetry, bareoskopy, rtuťové tlakoměry. Bratři publikovali odborné články z astronomie, geodézie a cukrovarnictví.

Po předčasné smrti Jana Ludvíka přijal F. druhé jméno Jan a začal uskutečňovat bratrovo nesplněné přání: Na vrchu Manda u Ondřejova, který z pietních důvodů nazval Žalov, zakoupil pozemek a vybudoval na něm hvězdárnu. První pozorování v této soukromé observatoři provedl spolu s českým astronomem Františkem Nušlem 1. 5. 1906. Hvězdárnu 1928 věnoval československému státu s podmínkou, že bude sloužit astronomické výuce na UK. 1952 přešel areál pod správu ČSAV a stal se sídlem Astronomického ústavu AV ČR.

F. se aktivně účastnil prvního domácího odboje, vytvořil ilegální kurýrní cestu přes Itálii a Švýcarsko a stal se členem tajného výboru Maffie. 1927 byl jmenován prezidentem Národohospodářského ústavu ČAVU v Praze, ČVUT mu jako vynikajícímu astronomovi a konstruktérovi téhož roku udělilo čestný doktorát technických věd a 1931 UK čestný doktorát přírodních věd. 1932 byl vyznamenán Cenou Dra Hanuše Karlíka a 1938 zvolen předsedou Heroldova klubu (Spolku pro amatérské pěstování komorní hudby). Planetka č. 7849, objevená 1996, nese jméno po obou bratrech Janjosefrič. F. se oženil s Marií Federovou (1874–1917), jejich syn Josef (1900–1973) převzal rodinný podnik, znárodněný 1948.

D: výběr: Fotografie komety Perrine Nov. 16. 1895, 1896 (s J. L. Fričem); Kometa Perrine (1895, IV) po průchodu periheliem, 1896 (s týmž); O vzniku a rozvoji vlastního závodu, 1931.

L: OSN 9, s. 700; MČE 2, s. 523; Tomeš 1, s. 342; P. Scheufler, Galerie c. k. fotografů, 2001, s. 198–199; V. Guth, Sto roků od narození zakladatele ondřejovské hvězdárny J. J. F., in: Říše hvězd 42, 1961, č. 3, s. 47–50; J. Galandauer a kol., Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 43; Zpráva za rok 1932. Národohospodářský ústav při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze 1932, s. 15–22 a 58; T. Spunarová, Dílo J. a J. F. na výstavách. (K 100. výročí založení Ondřejovské hvězdárny), in: Muzejní a vlastivědná práce 37 (107), 1999, č. 1, s. 24–32; G. Krejčí, 100 let Ondřejovské hvězdárny aneb Co spojuje Sázavu s Ondřejovem, in: Sázavsko 5, 1998, s. 99–105; J. Brázdil, Věčné posázavské návraty, in: tamtéž 10, 2003, s. 107–121; Š. Bumbová, Vyprávění o rodu Fričů, 1999; M. Kučera, Zprávy tajným inkoustem. Kapitola z dějin českého zpravodajství za první světové války (1914–1918), 2003; I. Kraus – J. Masnerová a kol, Čestní doktoři na české technice v Praze, 2007, s. 108–109.

P: Archiv ČVUT v Praze, fond Rektorát, čestní doktoři; Almanachy k výročí observatoře Ondřejov; LA PNP, Praha, osobní fond, 2 kartony (1894–1945).

Ivo Kraus