HANČ Vojtěch 24.4.1838-11.10.1885: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(HANČ_Vojtěch_24.4.1838-11.10.1885)
 
Bez shrnutí editace
 
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 24.4.1838
| datum narození = 24.4.1838
| místo narození = Jesenný
| místo narození = Jesenný (u Semil)
| datum úmrtí = 11.10.1885
| datum úmrtí = 11.10.1885
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 74- Architekt
| povolání = 74- Architekt
| jiná jména =
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 168
}}
'''HANČ, Vojtěch''' ''(též Adalbert), * 24. 4. 1838 Jesenný (u Semil), † 11. 10. 1885 Praha, architekt, civilní inženýr''
Syn Franze H., hostinského, později patrně starosty v Jesenném. 1857/58 je doložen jako posluchač pražské polytechniky
(prof. Karl Wiesenfeld), od 1866 byl členem Svazu architektů
a inženýrů. Začínal samostatně pracovat patrně v Doubravicích (č. o. Hrubá Skála), 1869 se přestěhoval na Smíchov (dnes
Praha).
Nepochybně omylem ho uvádí P. Toman jako navrhovatele
baziliky na Smíchově, ač byl pouze stavitelem. Údaje o jeho
podílu na výstavbě pražského Národního divadla po požáru
1881, dále paláce Lažanských na Národní třídě a také Gröbeho vily na Vinohradech (stavitelem byl František Havel) jsou
zřejmě mylné, nebo se týkají jen provádění stavby, v žádném
případě nebyl navrhovatelem. Jeho pravděpodobně první samostatnou realizací se stala radnice v Semilech, kterou podle
jeho projektu vybudoval 1874 Petr Kramář; autorem původního průčelí radnice byl však Josef Pruvot, stavební ředitel rohanského velkostatku. Známé jsou zatím jen dva domy v novorenesančním stylu, které H. vybudoval za svého pražského
působení. Starší z nich, čp. 157/III, působí v prostředí stejně
starých domů na Janáčkově nábřeží v Praze na Malé Straně
daleko pokročileji, nejsou tu patrné stopy novorománského
slohu (zv. Rundbogenstil čili styl kulatých oblouků) či nejpozdnějšího klasicismu, ale fasádu inspirovala italská vrcholná a pozdní renesance. (Stavba byla povolena 1878.) Není vyloučeno, že autorem či spoluautorem fasády byl architekt
Josef Zítek, který v domě posléze bydlel a zemřel. Na Novém Městě pražském H. vedl 1879–80 adaptační práce při
změně někdejšího paláce Losyho z Losinthalu (dnes Lidový
dům čp. 1033/II, Hybernská ulice) pro potřeby První uherské vzájemné pojišťovací společnosti. 1882–83  vybudoval
na  Novém Městě pražském novorenesanční nájemní čtyřpatrový dům čp. 1617/II v Hybernské ulici.
'''L:''' Zprávy Spolku architektů a inženýrů 1, 1866, s. 41–42; 20, 1885–1886,
s. 92; Toman 1, s. 292; 2, s. 763; Umělecké památky Prahy. Nové Město. Vyšehrad, R. Baťková (ed.), 1998, s. 541, 663; Umělecké památky Prahy. Malá
Strana, P. Vlček (ed.), 1999, s. 256; Architekti, s. 214.
'''P:''' SOA, Zámrsk, sbírka matrik, N 1819–1839, řkt. f. ú. Bozkov, Jesenný, sign. 4859, s. 226–227.
Pavel Vlček


| jiná jména =
}}<br/><br/>Vojtěch HANČ


== Literatura ==
Praha 2004; s. 214
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:74- Architekt]]
[[Kategorie:74- Architekt]]

Aktuální verze z 12. 2. 2021, 09:01

Vojtěch HANČ
Narození 24.4.1838
Místo narození Jesenný (u Semil)
Úmrtí 11.10.1885
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 168
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67206

HANČ, Vojtěch (též Adalbert), * 24. 4. 1838 Jesenný (u Semil), † 11. 10. 1885 Praha, architekt, civilní inženýr

Syn Franze H., hostinského, později patrně starosty v Jesenném. 1857/58 je doložen jako posluchač pražské polytechniky (prof. Karl Wiesenfeld), od 1866 byl členem Svazu architektů a inženýrů. Začínal samostatně pracovat patrně v Doubravicích (č. o. Hrubá Skála), 1869 se přestěhoval na Smíchov (dnes Praha).

Nepochybně omylem ho uvádí P. Toman jako navrhovatele baziliky na Smíchově, ač byl pouze stavitelem. Údaje o jeho podílu na výstavbě pražského Národního divadla po požáru 1881, dále paláce Lažanských na Národní třídě a také Gröbeho vily na Vinohradech (stavitelem byl František Havel) jsou zřejmě mylné, nebo se týkají jen provádění stavby, v žádném případě nebyl navrhovatelem. Jeho pravděpodobně první samostatnou realizací se stala radnice v Semilech, kterou podle jeho projektu vybudoval 1874 Petr Kramář; autorem původního průčelí radnice byl však Josef Pruvot, stavební ředitel rohanského velkostatku. Známé jsou zatím jen dva domy v novorenesančním stylu, které H. vybudoval za svého pražského působení. Starší z nich, čp. 157/III, působí v prostředí stejně starých domů na Janáčkově nábřeží v Praze na Malé Straně daleko pokročileji, nejsou tu patrné stopy novorománského slohu (zv. Rundbogenstil čili styl kulatých oblouků) či nejpozdnějšího klasicismu, ale fasádu inspirovala italská vrcholná a pozdní renesance. (Stavba byla povolena 1878.) Není vyloučeno, že autorem či spoluautorem fasády byl architekt Josef Zítek, který v domě posléze bydlel a zemřel. Na Novém Městě pražském H. vedl 1879–80 adaptační práce při změně někdejšího paláce Losyho z Losinthalu (dnes Lidový dům čp. 1033/II, Hybernská ulice) pro potřeby První uherské vzájemné pojišťovací společnosti. 1882–83 vybudoval na Novém Městě pražském novorenesanční nájemní čtyřpatrový dům čp. 1617/II v Hybernské ulici.

L: Zprávy Spolku architektů a inženýrů 1, 1866, s. 41–42; 20, 1885–1886, s. 92; Toman 1, s. 292; 2, s. 763; Umělecké památky Prahy. Nové Město. Vyšehrad, R. Baťková (ed.), 1998, s. 541, 663; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, P. Vlček (ed.), 1999, s. 256; Architekti, s. 214.

P: SOA, Zámrsk, sbírka matrik, N 1819–1839, řkt. f. ú. Bozkov, Jesenný, sign. 4859, s. 226–227.

Pavel Vlček