BAUER Miroslav 16.10.1921-18.11.1984: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BAUER_Miroslav_16.10.1921-18.11.1984)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 16.10.1921
| datum narození = 16.10.1921
| místo narození = Rovečné
| místo narození = Rovečné u Bystřice nad Pernštejnem
| datum úmrtí = 18.11.1984
| datum úmrtí = 18.11.1984
| místo úmrtí = Brno
| místo úmrtí = Brno
Řádek 9: Řádek 9:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Miroslav BAUER
}}


== Literatura ==
'''BAUER, Miroslav,''' ''* 16. 10. 1921 Rovečné u Bystřice nad Pernštejnem, † 18. 11. 1984 Brno, elektrotechnik, pedagog''
 
Pocházel z rodiny drobného živnostníka. Bratr Jaroslav B.
(1924–1969) byl jazykovědec a vysokoškolský pedagog.
Vychodil obecnou školu v rodišti a jednu třídu měšťanské
školy v Tuřanech. Po maturitě na Prvním reálném gymnáziu
v Brně (1941) vystudoval 3. a 4. ročník Vyšší průmyslové
školy elektrotechnické v Brně. Poté od 1943 působil jako
technik výroby asynchronních motorů v malém závodě
JAS ve Slavkově u Brna. Po druhé světové válce studoval na
znovuotevřeném odboru strojního a elektrotechnického inženýrství
Vysoké školy technické Dr. Edvarda Beneše v Brně
(II. státní zkouška 9. 4. 1949). Již během studia (1948–51)
spolupracoval s prof. Ladislavem Cigánkem v Ústavu
elektrických strojů a přístrojů. 1951–56 učil na střední
průmyslové škole elektrotechnické v Brně. 1952 obhájil na
Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě doktorskou
disertaci o tepelném výpočtu cívek magnetů. V té době napsal
s L. Cigánkem středoškolskou učebnici ''Elektrické'' ''stroje''
''a přístroje'', která vyšla ve dvou vydáních. 1956–59 působil
jako inženýr u prof. Jana Hlávky v Laboratoři průmyslové
elektroniky ČSAV a 1960–68 jako vědecký pracovník Ústavu
přístrojové techniky ČSAV (obojí v Brně), kde navrhoval
především malé elektrické stroje a ze stejného oboru obhájil
kandidátskou disertaci v Ústavu pro elektrotechniku ČSAV
v Praze (1962). B. se věnoval také měření a modelování magnetických
polí v elektronovém mikroskopu, navrhl zejména
magnetickou čočku, nesoucí jeho jméno. Zabýval se také geometrickou
elektronovou optikou. Přitom externě přednášel
na Elektrotechnické fakultě VUT elektrotechniku pro strojní
obory a později teoretickou elektrotechniku pro elektrotechnické
obory. 1962–64 přednášel jako hostující profesor
teoretické elektrotechniky na Technické akademii v Káhiře.
1968 byl jmenován mimořádným profesorem teoretické
elektrotechniky a stal se interním učitelem katedry teoretické
a experimentální elektrotechniky na Elektrotechnické fakultě
VUT v Brně. Řešil zejména otázky magnetických polí pro
nukleární magnetickou rezonanci (výzkumný úkol Metody
návrhu extrémně homogenních polí). Od 1970 působil
jako dlouholetý proděkan pro pedagogickou a výchovnou
činnost, člen vědecké rady Elektrotechnické fakulty VUT,
subkomise expertů pro základní elektrotechnické studium
v komisi Ministerstva školství ČSR a podílel se na tvorbě osnov
pro elektrotechnické předměty, pracoval i jako tajemník
krajského výboru Elektrotechnické společnosti české v Brně a jejího ústředního výboru, člen předsednictva krajské rady
VTS v Brně, redakční rady publikací VUT a ''Elektrotechnického''
''časopisu'' ''SAV''. Obdržel stříbrnou a bronzovou medaili
VUT. 1970 byl hlavním organizátorem celostátního elektrotechnického
sjezdu ve Zlíně.
 
'''D:''' výzkumné a závěrečné zprávy brněnského Ústavu přístrojové techniky
ČSAV: Magnetický obvod univerzálního motorku při střídavé magnetizaci,
1961; Výpočet dráhy elektronu v magnetické čočce elektronového mikroskopu
na samočinném počítači, 1962; Odporové sítě pro modelování elektrických
a magnetických polí, 1966; skripta VUT: Teoretická elektrotechnika
I, 1971; Základy elektrotechniky, 1978; Teorie obvodů, 1979 (spoluautor);
články: Kolísání magnetického toku v elektrickém stroji s vyniklými póly
při otáčení rotoru, in: Elektrotechnický obzor 51, 1962, č. 8; Magnetické
napětí pro statorové jho univerzálního motorku, in: tamtéž 55, 1966, č. 9;
Magnetické pole v objektivu elektronového mikroskopu při nasycení pólových
nástavců, 1967; Některé poznatky z řešení polí v magnetické čočce
elektronového mikroskopu, in: Slaboproudý obzor 29, 1968; Výpočet magnetického
obvodu univerzálního motorku řešením výsledného magnetického
pole, in: Sborník VUT v Brně, 1970, č. 1–4.
 
'''L:''' D. Mayer, Prof. dr. ing. M. B., CSc., šesťdesiatročný, in: Elektrotechnický
časopis 33, 1982, č. 2, s. 181.
 
'''P:''' Archiv VUT Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců, kart. B 14.
 
Zdeněk Mihula, Zdeněk Bauer
   
   
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]
[[Kategorie:1921]]
[[Kategorie:1921]]
[[Kategorie:Rovečné]]
[[Kategorie:Rovečné]]
[[Kategorie:1984]]
[[Kategorie:1984]]
[[Kategorie:Brno]]
[[Kategorie:Brno]]

Verze z 11. 5. 2016, 06:29

Miroslav BAUER
Narození 16.10.1921
Místo narození Rovečné u Bystřice nad Pernštejnem
Úmrtí 18.11.1984
Místo úmrtí Brno
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67522

BAUER, Miroslav, * 16. 10. 1921 Rovečné u Bystřice nad Pernštejnem, † 18. 11. 1984 Brno, elektrotechnik, pedagog

Pocházel z rodiny drobného živnostníka. Bratr Jaroslav B. (1924–1969) byl jazykovědec a vysokoškolský pedagog. Vychodil obecnou školu v rodišti a jednu třídu měšťanské školy v Tuřanech. Po maturitě na Prvním reálném gymnáziu v Brně (1941) vystudoval 3. a 4. ročník Vyšší průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Poté od 1943 působil jako technik výroby asynchronních motorů v malém závodě JAS ve Slavkově u Brna. Po druhé světové válce studoval na znovuotevřeném odboru strojního a elektrotechnického inženýrství Vysoké školy technické Dr. Edvarda Beneše v Brně (II. státní zkouška 9. 4. 1949). Již během studia (1948–51) spolupracoval s prof. Ladislavem Cigánkem v Ústavu elektrických strojů a přístrojů. 1951–56 učil na střední průmyslové škole elektrotechnické v Brně. 1952 obhájil na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě doktorskou disertaci o tepelném výpočtu cívek magnetů. V té době napsal s L. Cigánkem středoškolskou učebnici Elektrické stroje a přístroje, která vyšla ve dvou vydáních. 1956–59 působil jako inženýr u prof. Jana Hlávky v Laboratoři průmyslové elektroniky ČSAV a 1960–68 jako vědecký pracovník Ústavu přístrojové techniky ČSAV (obojí v Brně), kde navrhoval především malé elektrické stroje a ze stejného oboru obhájil kandidátskou disertaci v Ústavu pro elektrotechniku ČSAV v Praze (1962). B. se věnoval také měření a modelování magnetických polí v elektronovém mikroskopu, navrhl zejména magnetickou čočku, nesoucí jeho jméno. Zabýval se také geometrickou elektronovou optikou. Přitom externě přednášel na Elektrotechnické fakultě VUT elektrotechniku pro strojní obory a později teoretickou elektrotechniku pro elektrotechnické obory. 1962–64 přednášel jako hostující profesor teoretické elektrotechniky na Technické akademii v Káhiře. 1968 byl jmenován mimořádným profesorem teoretické elektrotechniky a stal se interním učitelem katedry teoretické a experimentální elektrotechniky na Elektrotechnické fakultě VUT v Brně. Řešil zejména otázky magnetických polí pro nukleární magnetickou rezonanci (výzkumný úkol Metody návrhu extrémně homogenních polí). Od 1970 působil jako dlouholetý proděkan pro pedagogickou a výchovnou činnost, člen vědecké rady Elektrotechnické fakulty VUT, subkomise expertů pro základní elektrotechnické studium v komisi Ministerstva školství ČSR a podílel se na tvorbě osnov pro elektrotechnické předměty, pracoval i jako tajemník krajského výboru Elektrotechnické společnosti české v Brně a jejího ústředního výboru, člen předsednictva krajské rady VTS v Brně, redakční rady publikací VUT a Elektrotechnického časopisu SAV. Obdržel stříbrnou a bronzovou medaili VUT. 1970 byl hlavním organizátorem celostátního elektrotechnického sjezdu ve Zlíně.

D: výzkumné a závěrečné zprávy brněnského Ústavu přístrojové techniky ČSAV: Magnetický obvod univerzálního motorku při střídavé magnetizaci, 1961; Výpočet dráhy elektronu v magnetické čočce elektronového mikroskopu na samočinném počítači, 1962; Odporové sítě pro modelování elektrických a magnetických polí, 1966; skripta VUT: Teoretická elektrotechnika I, 1971; Základy elektrotechniky, 1978; Teorie obvodů, 1979 (spoluautor); články: Kolísání magnetického toku v elektrickém stroji s vyniklými póly při otáčení rotoru, in: Elektrotechnický obzor 51, 1962, č. 8; Magnetické napětí pro statorové jho univerzálního motorku, in: tamtéž 55, 1966, č. 9; Magnetické pole v objektivu elektronového mikroskopu při nasycení pólových nástavců, 1967; Některé poznatky z řešení polí v magnetické čočce elektronového mikroskopu, in: Slaboproudý obzor 29, 1968; Výpočet magnetického obvodu univerzálního motorku řešením výsledného magnetického pole, in: Sborník VUT v Brně, 1970, č. 1–4.

L: D. Mayer, Prof. dr. ing. M. B., CSc., šesťdesiatročný, in: Elektrotechnický časopis 33, 1982, č. 2, s. 181.

P: Archiv VUT Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců, kart. B 14.

Zdeněk Mihula, Zdeněk Bauer