FRANTA Jiří 31.8.1899-2.2.1945

Jiří FRANTA
Narození	31.8.1899
Místo narození	Lipník nad Bečvou
Úmrtí	2.2.1945
Místo úmrtí	Brandenburg-Görden (Německo)
Povolání	15- Lékaři
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68174

FRANTA, Jiří, * 31. 8. 1899 Lipník nad Bečvou, † 2. 2. 1945 Brandenburg-Görden (Německo), lékař oftalmolog, účastník 2. odboje

Syn Zdeňka F. (1868–1943) a Marty, roz. Johnové, vnuk Ondřeje F. (1829–1900). Maturoval na reálném gymnáziu v Kroměříži (1916, doplňovací maturitu z latiny vykonal o rok později). 1918 narukoval do armády, nebyl však povolán na frontu. Zapsal se na Lékařskou fakultu UK v Praze, 1924 promován MUDr. Během prezenční vojenské služby, kterou vykonával už v Československu, pracoval 1924–25 jako lékař interního oddělení divizní nemocnice v Praze na Karlově a roztřiďovací stanice pro plicní choroby. Od dubna 1925 byl zaměstnán jako externí lékař v ambulanci univerzitní polikliniky a současně Hygienického ústavu lékařské fakulty pod vedením prof. G. Kabrhela. Od července působil na oční klinice, a to nejprve jako externí lékař, později jako operační elév, demonstrátor, pomocná vědecká síla a od února 1929 jako sekundární lékař. 1930 tam byl klinickým asistentem přednosty prof. R. Kadlického, 1933–34 prvním asistentem. Současně byl konziliářem pro oční choroby v České zemské dětské nemocnici na Karlově; od 1928 provozoval vlastní soukromou praxi. Od 1934 pracoval jako zástupce přednosty očního oddělení nemocnice v Opavě, záhy se stal přednostou očního oddělení, 1937 primářem. 1938 se habilitoval z očního lékařství na Lékařské fakultě UK v Praze. Po odtržení pohraničí musel z Opavy odejít, počátkem listopadu 1938 byl přidělen zemským ústavům v Olomouci. 9. března 1939, krátce před obsazením zbytku Čech a Moravy, byl ustanoven primářem očního oddělení Všeobecné veřejné nemocnice v Hradci Králové, kde zůstal více než dva roky. 1940 se aktivně zapojil do domácího odboje v rámci Petičního výboru Věrni zůstaneme (PVVZ). Fungoval pod krycím jménem Balcar zejména jako prostředník mezi hradeckou skupinou a pražským ústředím, resp. jako krajský vedoucí v Hradci Králové. Podílel se na vydávání časopisu Čin a rozšiřování ilegálních tiskovin, např. časopisu V boj. Podporoval rodiny zatčených a v nemocnici rovněž ukrýval pronásledované. K jeho blízkým spolupracovníkům patřil sekundář chirurgického a rentgenologického oddělení Karel Milostný (popraven 1943). Na podzim 1941 je oba zatklo gestapo. F. byl po dvou letech věznění 1943 postaven před německý Lidový soudní dvůr (Volksgerichtshof ) v Berlíně, který ho odsoudil k smrti a ztrátě občanských práv. Po dalším více než dvouletém žalářování byl rozsudek v lednu 1945 změněn (i díky posudku profesorů Z. Stareho a H. Riegera z pražské Německé univerzity) na osm let káznice, krátce nato však F. na následky útrap a vyčerpání zemřel. Tragickému osudu neunikla ani jeho manželka, oční lékařka Milada Frantová, roz. Reimová (* 28. 9. 1906 Mittelwalde /dnes Międzylesie/ Polsko, † 24. 10. 1942 Mauthausen, Rakousko), s níž uzavřel sňatek 1934. Vstoupila rovněž do odbojové organizace PVVZ a po atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha léčila poraněné oko Janu Kubišovi. Byla zatčena, v září 1942 odsouzena stanným soudem k trestu smrti, po deportaci do Malé pevnosti v Terezíně byla převezena do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde byla popravena.

1946 byl F. vyznamenán Československým válečným křížem 1939 in memoriam a 1969 i Řádem práce in memoriam. Pamětní deska (věnovaná rovněž K. Milostnému) byla odhalena v hradecké nemocnici (1946).

F. patřil k průkopníkům biochemického vyšetřování v oftalmologii. Nejcennější zůstaly F. práce o biochemii komorové vody. Zajímal se i o patogenezi a léčbu zeleného zákalu. Během působení na pražské klinice i v opavské nemocnici přednášel o těchto otázkách především v Československé oftalmologické společnosti. I v době věznění se snažil vědecky pracovat, věnoval se léčbě šedého zákalu, biochemickým problémům transplantace rohovky ad. Publikoval v českých odborných periodikách Časopis lékařů českých, Praktický lékař, Oftalmologický sborník, Československá oftalmologie (1933–37 byl členem redakční rady). 1935–37 podnikl několik studijních cest do zahraničí (Vídeň, Sofie, Bělehrad, Paříž). Patřil k aktivním členům Spolku lékařů českých, Československé biologické společnosti, Československé oftalmologické společnosti (1932–36 člen výboru), Francouzské oftalmologické společnosti. 1930 až 34 působil rovněž jako jednatel výboru pražského Deylova Ústavu slepců.

V meziválečném období byl aktivním členem sociální demokracie a spolupracovníkem časopisů Studentská revue, Nová svoboda a Dělnická osvěta; spolupracoval i s Dělnickou akademií.

L: BSPLF 1, s. 198; ČBS, s. 153; Tomeš 1, s. 337; Persekuce českého studenstva za okupace, J. Bartík – F. Kropáč (eds.), in: Dokumenty doby, řada 1, sv. 2, 1945, s. 146; Naši mučedníci, in: Věstník lékařů českých 57, 1945, s. 223, 293; J. Ogoun, Pravda o Heydrichovi, 1945, passim; F. Bedrna, In memoriam, in: ČLČ 85, 1946, s. 780; Právo lidu 3. 2. 1946, s. 5; J. Kurz, In memoriam Doc. Dr. J. F., in: Československá oftalmologie 4, 1948, s. 52–53; J. Otradovec, Autorský a věcný rejstřík Ofthalmologického sborníku a Československé ofthalmologie, 1960, s. 9; V. Kadlecová, Vědecká práce doc. dra. J. F. v káznici, in: Minulost a budoucnost oftalmologie, V. Doležalová (ed.), 1979, s. 130–136; O. Kotík, Doc. MUDr. J. F., in: Zdravotnické noviny 34, 1985, s. 3; M. Havránková, Vzpomínka na oběti nacistické perzekuce z řad profesorů a docentů Univerzity Karlovy, in: Zprávy AUK 7, 1985; V. Bošková, Nezradili přísahu Hippokratovu, in: Zdravotnické noviny 35, 1986, s. 9; J. Brunclík – R. Hlušičková, Lidé z Obrany národa a spolupracovníci časopisu V boj ve východních Čechách 1939–1940, in: Sborník prací východočeských archivů, suppl. 3, 2006; J. Brunclík, Docent MUDr. J. F., in: Královéhradecko 4, 2007, s. 99–122.

P: Archiv UK, Praha, fond LF UK, osobní spis F. J.; Všeodborový archiv, Praha, osobní spis F. J.; Archiv bezpečnostních složek, Praha, 141-269-19; tamtéž, 141-269-20; tamtéž 141-269-21; tamtéž, 302-49-10; tamtéž, 52-38-4; tamtéž, S-500-5 (Seznam popravených vězňů české národnosti v Brandenburg-Görden); NA, Praha, fond Drtina – AMV 7, k. 7, sign. 7-1-71; tamtéž, fond PŘ 1931–40, k. 5827, sign. F1341/5 F. J.

Michal V. Šimůnek