BŘEZINA Přemysl 11.9.1910-16.9.1997: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BŘEZINA_Přemysl_11.9.1910-16.9.1997)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 11.9.1910
| datum narození = 11.9.1910
| místo narození = Blovice (okr. Plzeň-jih)
| místo narození = Blovice u Plzně
| datum úmrtí = 16.9.1997
| datum úmrtí = 16.9.1997
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
Řádek 10: Řádek 10:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Přemysl BŘEZINA
}}


== Literatura ==
'''BŘEZINA, Přemysl,''' ''* 11. 9. 1910 Blovice u Plzně, † 16. 9. 1997 Praha, lesník, odborný spisovatel''
 
Pocházel z rodiny učitele obecné školy. 1921–28 studoval
na reálce v Plzni a 1928–32 na odboru lesního inženýrství
Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT
v Praze. 1933 složil druhou státní zkoušku a byl promován inženýrem. Pak se stal lesním hospodářem a lesmistrem města
Domažlice (1933–46) a krátce lesmistrem na velkostatku
Zbiroh (1946–48). V době svého domažlického působení
složil 1935 zkoušku jak pro samostatné lesní hospodáře,
tak pro úředně autorizované civilní inženýry pro lesnictví
(1941). Službu vrcholného úředníka ve vyšších soukromých
službách opustil a až do odchodu do výslužby 1970 pracoval
v jihočeské pobočce důležité celostátní organizace pro hospodářskou
úpravu lesů (nesla názvy nejprve Československé
státní lesy, n. p., Závod pro úpravu lesního hospodářství pro
kraj České Budějovice se sídlem v Hluboké nad Vltavou, zámek
Ohrada u Hluboké nad Vltavou, sekce Třeboň, později
Lesoprojekt Zvolen a Lesprojekt, Ústav pro hospodářskou
úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka České Budějovice).
Postupně zastával funkce vedoucího taxační sekce,
dále vedoucího pracovní sekce stanovištního průzkumu a
nakonec samostatného inženýra specialisty typologického
průzkumu lesů. Typologické šetření, součást nových lesních
hospodářských plánů, prováděl hlavně v oblasti Třeboňské
pánve, Středočeské pahorkatiny a Českomoravské vrchoviny,
a to v areálu osmi tehdejších lesních závodů (Třeboň, Nové
Hrady, Chlum u Třeboně, Kardašova Řečice, Jindřichův
Hradec, Planá nad Lužnicí, Bechyně, Hluboká nad Vltavou,
1953–70). Jako znalec jehličnatých lesů se zúčastnil s prof.
E. Hadačem, geobotanikem a ekologem, výzkumů alpínské
a subalpínské vegetace ve Vysokých Tatrách. Po odchodu do
výslužby spolu s D. Dykyjovou, výzkumnicí v oboru ekologie
jihočeských a jihomoravských mokřadů, se S. Přibilem
a s prof. J. Jeníkem se od počátku sedmdesátých let podílel
na zpracování návrhu na vyhlášení Třeboňska biosférickou
rezervací UNESCO a chráněnou krajinnou oblastí. To se
podařilo 1977 a 1979. Svou monografií ''Lesní společenstva''
''Třeboňské pánve'' (1975) upozornil nejen na mimořádnou
hodnotu druhového bohatství a prvků třeboňské krajiny
a přírody, ale i na své znalosti typologie, geobotaniky a fytocenologie.
Přijal předsednictví v komisi pro ochranu přírody
a životní prostřední při tehdejším Městském úřadě Třeboň,
byl okresním konzervátorem, spolupracoval s Botanickým
ústavem ČSAV a s rybáři při zalesňování a estetických úpravách
břehů rybníků. Zahynul při dopravní nehodě.
 
'''D:''' Třídění a metody výzkumu našich blat, 1953 (s E. Hadačem a kol.); Přirozené
porosty blatky (Pinus mugo subsp. uncinata, var. rotundata, f. pyramidata
Hartig) na blatech v Třeboňské pánvi, in: Ochrana přírody 11, 1956,
s. 44n.; Stanovištní typy na rašeliništích v Třeboňské pánvi (zámecké polesí
Třeboně), in: Sborník ČSAZV-Lesnictví 30, 1957, s. 821n.; Stanovištně typologický
přehled lesních společenstev v Povltaví, in: tamtéž 33, 1960, s. 313n.;
Vegetationseinheiten der Nadelwälder, in: E. Hadač, Übersicht der höheren
Vegetationseinheiten des Tatragebirges, in: Vegetation [Haag] 11, 1962,
s. 46n. (s E. Hadačem); Poznámky o vegetaci Třeboňských blat, in: Sborník
Pedagogického institutu Plzeň. Zemědělství a příroda 4, 1963, s. 207n.
(s E. Hadačem, V. Ježkem a J. Kubičkou); Lesní společenstva Třeboňských
blat a ztráty vzniklé jejich vytěžením, in: Lesnický časopis 10, 1964, s. 401n.;
Rostlinná společenstva Trojrohého plesa ve Vysokých Tatrách, in: Zbornik
TANAP [Martin] 11, 1969, s. 481n. (s E. Hadačem a V. Ježkem); Die Pflanzengesellschaften
des Tales „Dolina Siedmich prameňov“ in der Belaer Tatra,
in: Vegetácia ČSSR B 2, 1969, s. 1n. (s E. Hadačem); Třeboňsko – chráněná
krajinná oblast, in: Třeboňský kulturní zpravodaj 1, 1974, č. 4, s. 5n.; Lesní
společenstva Třeboňské pánve, 1975; Demonstrační objekt Novohradské
hvozdy. Vzorové hospodaření v horském lese, 1997 (s J. Mášou).
 
'''L:''' J. Jeník, Ing. P. B. – 65 let, in: Preslia. Časopis Československé botanické
společnosti 47, 1975, s. 283n.; Tomeš 1, s. 150; http://www.trebon.net/
download.php?id=61.
 
'''P:''' Archiv ČVUT, odbor lesního inženýrství Vysoké školy zemědělského a lesního
inženýrství ČVUT, 1933, protokoly druhé státní zkoušky, č. 532 (P. B.);
Archiv Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, pobočka České Budějovice,
kopie osobních spisů, P. B.
 
Gustav Novotný
   
   
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]]
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]]
[[Kategorie:6- Botanik]]
[[Kategorie:6- Botanik]]
[[Kategorie:1910]]
[[Kategorie:1910]]
[[Kategorie:Blovice]]
[[Kategorie:Blovice]]
[[Kategorie:1997]]
[[Kategorie:1997]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 22. 1. 2017, 09:59

Přemysl BŘEZINA
Narození 11.9.1910
Místo narození Blovice u Plzně
Úmrtí 16.9.1997
Místo úmrtí Praha
Povolání

21- Odborník rostlinné výroby

6- Botanik
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68364

BŘEZINA, Přemysl, * 11. 9. 1910 Blovice u Plzně, † 16. 9. 1997 Praha, lesník, odborný spisovatel

Pocházel z rodiny učitele obecné školy. 1921–28 studoval na reálce v Plzni a 1928–32 na odboru lesního inženýrství Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT v Praze. 1933 složil druhou státní zkoušku a byl promován inženýrem. Pak se stal lesním hospodářem a lesmistrem města Domažlice (1933–46) a krátce lesmistrem na velkostatku Zbiroh (1946–48). V době svého domažlického působení složil 1935 zkoušku jak pro samostatné lesní hospodáře, tak pro úředně autorizované civilní inženýry pro lesnictví (1941). Službu vrcholného úředníka ve vyšších soukromých službách opustil a až do odchodu do výslužby 1970 pracoval v jihočeské pobočce důležité celostátní organizace pro hospodářskou úpravu lesů (nesla názvy nejprve Československé státní lesy, n. p., Závod pro úpravu lesního hospodářství pro kraj České Budějovice se sídlem v Hluboké nad Vltavou, zámek Ohrada u Hluboké nad Vltavou, sekce Třeboň, později Lesoprojekt Zvolen a Lesprojekt, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka České Budějovice). Postupně zastával funkce vedoucího taxační sekce, dále vedoucího pracovní sekce stanovištního průzkumu a nakonec samostatného inženýra specialisty typologického průzkumu lesů. Typologické šetření, součást nových lesních hospodářských plánů, prováděl hlavně v oblasti Třeboňské pánve, Středočeské pahorkatiny a Českomoravské vrchoviny, a to v areálu osmi tehdejších lesních závodů (Třeboň, Nové Hrady, Chlum u Třeboně, Kardašova Řečice, Jindřichův Hradec, Planá nad Lužnicí, Bechyně, Hluboká nad Vltavou, 1953–70). Jako znalec jehličnatých lesů se zúčastnil s prof. E. Hadačem, geobotanikem a ekologem, výzkumů alpínské a subalpínské vegetace ve Vysokých Tatrách. Po odchodu do výslužby spolu s D. Dykyjovou, výzkumnicí v oboru ekologie jihočeských a jihomoravských mokřadů, se S. Přibilem a s prof. J. Jeníkem se od počátku sedmdesátých let podílel na zpracování návrhu na vyhlášení Třeboňska biosférickou rezervací UNESCO a chráněnou krajinnou oblastí. To se podařilo 1977 a 1979. Svou monografií Lesní společenstva Třeboňské pánve (1975) upozornil nejen na mimořádnou hodnotu druhového bohatství a prvků třeboňské krajiny a přírody, ale i na své znalosti typologie, geobotaniky a fytocenologie. Přijal předsednictví v komisi pro ochranu přírody a životní prostřední při tehdejším Městském úřadě Třeboň, byl okresním konzervátorem, spolupracoval s Botanickým ústavem ČSAV a s rybáři při zalesňování a estetických úpravách břehů rybníků. Zahynul při dopravní nehodě.

D: Třídění a metody výzkumu našich blat, 1953 (s E. Hadačem a kol.); Přirozené porosty blatky (Pinus mugo subsp. uncinata, var. rotundata, f. pyramidata Hartig) na blatech v Třeboňské pánvi, in: Ochrana přírody 11, 1956, s. 44n.; Stanovištní typy na rašeliništích v Třeboňské pánvi (zámecké polesí Třeboně), in: Sborník ČSAZV-Lesnictví 30, 1957, s. 821n.; Stanovištně typologický přehled lesních společenstev v Povltaví, in: tamtéž 33, 1960, s. 313n.; Vegetationseinheiten der Nadelwälder, in: E. Hadač, Übersicht der höheren Vegetationseinheiten des Tatragebirges, in: Vegetation [Haag] 11, 1962, s. 46n. (s E. Hadačem); Poznámky o vegetaci Třeboňských blat, in: Sborník Pedagogického institutu Plzeň. Zemědělství a příroda 4, 1963, s. 207n. (s E. Hadačem, V. Ježkem a J. Kubičkou); Lesní společenstva Třeboňských blat a ztráty vzniklé jejich vytěžením, in: Lesnický časopis 10, 1964, s. 401n.; Rostlinná společenstva Trojrohého plesa ve Vysokých Tatrách, in: Zbornik TANAP [Martin] 11, 1969, s. 481n. (s E. Hadačem a V. Ježkem); Die Pflanzengesellschaften des Tales „Dolina Siedmich prameňov“ in der Belaer Tatra, in: Vegetácia ČSSR B 2, 1969, s. 1n. (s E. Hadačem); Třeboňsko – chráněná krajinná oblast, in: Třeboňský kulturní zpravodaj 1, 1974, č. 4, s. 5n.; Lesní společenstva Třeboňské pánve, 1975; Demonstrační objekt Novohradské hvozdy. Vzorové hospodaření v horském lese, 1997 (s J. Mášou).

L: J. Jeník, Ing. P. B. – 65 let, in: Preslia. Časopis Československé botanické společnosti 47, 1975, s. 283n.; Tomeš 1, s. 150; http://www.trebon.net/ download.php?id=61.

P: Archiv ČVUT, odbor lesního inženýrství Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství ČVUT, 1933, protokoly druhé státní zkoušky, č. 532 (P. B.); Archiv Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, pobočka České Budějovice, kopie osobních spisů, P. B.

Gustav Novotný