ENGELBERT ?1150-17.12.1199: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(ENGELBERT_1150-1199)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno =  ENGELBERT
| jméno =  ENGELBERT
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1150
| datum narození = kolem 1150
| místo narození =  
| místo narození =  
| datum úmrtí = 1199
| datum úmrtí = 17.12.1199
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí =  
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/> ENGELBERT
}}
 
'''ENGELBERT,''' ''* kolem 1150, † 17. 12. 1199 ?, biskup''
 
Člen premonstrátského kláštera v Praze na Strahově, který pocházel
z Brabantska. V hodnosti arcijáhna (bez uvedení místa
působiště) jako příslušník církevní elity v českých zemích se
účastnil 1189 sněmu v Sadské, kde byla vyhlášena statuta knížete
Konráda Oty, jež měla být první kodifikací českého zvykového
práva. Stal se kanovníkem olomoucké kapituly a 1194
olomouckým biskupem, koncem září byl uveden jako zvolený
biskup. Není známo, kdy a kde získal investituru a kdy biskupské svěcení. Konsekraci přijal v Chebu, kam zajížděl císař na
svou falc a kde se konala i kolokvia (sněmy). V listinách, v nichž E. vystupoval jako svědek, bývá označován jako moravský
biskup. (V jeho případě zřejmě nešlo o navázání na tradici
Velké Moravy, ale spíše o zdůraznění jeho celozemské pravomoci
na rozdíl od dřívějších tří údělů moravských knížat.)
E. často zastupoval ve funkcích pražského biskupa a od 1193
i knížete Jindřicha Břetislava. 1197 po příjezdu papežského legáta
kardinála Petra z Kapue do Čech dal E. udílet kněžské
svěcení. Když legát žádal od kandidátů slib o dodržení celibátu,
vzbudil takovou bouři, že byl málem zabit. Ve sporu mezi Přemyslem
Otakarem I. a jeho manželkou Adlétou o neplatnosti
manželství stál na straně panovníka. Premonstrátům na Hradisku
u Olomouce 1197 nově vysvětil hlavní klášterní kostel
ke cti Spasitele a sv. Štěpána. Dal pokrýt olověným plechem
střechy dómu v Olomouci. Podle nekrologií zemřel ve vysokém
věku. Premonstrátkám v Doksanech zanechal 30 hřiven, olomouckým
kanovníkům 32 hřiven stříbra a biskupské voskovice.
 
'''L:''' V. Novotný, České dějiny 1/2, 1913; 1/3, 1928, rejstřík; Sudeten -
deutsche Lebensbilder 2, 1930, E. Gierach (ed.), s. 5–7 (se soupisem pramenů
a literatury); J. Matzke, Das Bistum Olmütz im Hochmittelalter,
Königstein im Taunus 1969, s. 33–34; V.Medek, Osudy moravské církve
do konce 14. věku, 1971, s. 70–71; M. M. Buben, Encyklopedie českých
a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 79; BL 1, s. 312.
 
Miloš Kouřil
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:1150]]
[[Kategorie:1150]]
[[Kategorie:1199]]
[[Kategorie:1199]]

Verze z 11. 6. 2017, 10:57

ENGELBERT
Narození kolem 1150
Úmrtí 17.12.1199
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76828

ENGELBERT, * kolem 1150, † 17. 12. 1199 ?, biskup

Člen premonstrátského kláštera v Praze na Strahově, který pocházel z Brabantska. V hodnosti arcijáhna (bez uvedení místa působiště) jako příslušník církevní elity v českých zemích se účastnil 1189 sněmu v Sadské, kde byla vyhlášena statuta knížete Konráda Oty, jež měla být první kodifikací českého zvykového práva. Stal se kanovníkem olomoucké kapituly a 1194 olomouckým biskupem, koncem září byl uveden jako zvolený biskup. Není známo, kdy a kde získal investituru a kdy biskupské svěcení. Konsekraci přijal v Chebu, kam zajížděl císař na svou falc a kde se konala i kolokvia (sněmy). V listinách, v nichž E. vystupoval jako svědek, bývá označován jako moravský biskup. (V jeho případě zřejmě nešlo o navázání na tradici Velké Moravy, ale spíše o zdůraznění jeho celozemské pravomoci na rozdíl od dřívějších tří údělů moravských knížat.) E. často zastupoval ve funkcích pražského biskupa a od 1193 i knížete Jindřicha Břetislava. 1197 po příjezdu papežského legáta kardinála Petra z Kapue do Čech dal E. udílet kněžské svěcení. Když legát žádal od kandidátů slib o dodržení celibátu, vzbudil takovou bouři, že byl málem zabit. Ve sporu mezi Přemyslem Otakarem I. a jeho manželkou Adlétou o neplatnosti manželství stál na straně panovníka. Premonstrátům na Hradisku u Olomouce 1197 nově vysvětil hlavní klášterní kostel ke cti Spasitele a sv. Štěpána. Dal pokrýt olověným plechem střechy dómu v Olomouci. Podle nekrologií zemřel ve vysokém věku. Premonstrátkám v Doksanech zanechal 30 hřiven, olomouckým kanovníkům 32 hřiven stříbra a biskupské voskovice.

L: V. Novotný, České dějiny 1/2, 1913; 1/3, 1928, rejstřík; Sudeten - deutsche Lebensbilder 2, 1930, E. Gierach (ed.), s. 5–7 (se soupisem pramenů a literatury); J. Matzke, Das Bistum Olmütz im Hochmittelalter, Königstein im Taunus 1969, s. 33–34; V.Medek, Osudy moravské církve do konce 14. věku, 1971, s. 70–71; M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 79; BL 1, s. 312.

Miloš Kouřil