FRINTA Emanuel 31.10.1896-3.2.1970: Porovnání verzí
(FRINTA_Emanuel_31.10.1896-3.2.1970) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 31.10.1896 | | datum narození = 31.10.1896 | ||
| místo narození = Nové Hrady | | místo narození = Nové Hrady (u Litomyšle) | ||
| datum úmrtí = 3.2.1970 | | datum úmrtí = 3.2.1970 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FRINTA, Emanuel''', ''* 31. 10. 1896 Nové Hrady (u Litomyšle), † 3. 2. 1970 Praha, malíř, grafik'' | |||
Po gymnazijních studiích v rodišti studoval 1917–23 na pražské | |||
AVU u profesorů V. Nechleby a J. Obrovského, absolvoval | |||
ve speciálce M. Švabinského, jehož senzualismem zůstal | |||
ovlivněn. 1923 byl na půlročním stipendijním pobytu v Paříži, | |||
kde navštěvoval přednášky F. Kupky, 1924 pobýval pracovně | |||
v Itálii. Od 1923 byl členem Umělecké besedy, odkud vystoupil | |||
s M. Holým, K. Holanem, P. Kotíkem, K. Kotrbou, | |||
M. Schnablovou a O. Kerhartem, s nimiž vystavoval jako host | |||
Sociální skupiny. V polovině dvacátých let maloval figurální | |||
kompozice ve stylu sociálního kriticismu. Tvořil i portréty, | |||
květiny a akty. Od 1928 se trvale soustředil na námět ženy | |||
(akt, tanečnice v pohybu, sporadicky portrét). Byl velmi kritický | |||
ke své olejomalbě, většinu jeho díla tvoří kresby a grafické | |||
listy. 1928–31 byl vedoucím Krásné jizby Družstevní | |||
práce, s tímto nakladatelstvím a s nakladatelstvím Aventinum | |||
spolupracoval jako ilustrátor a knižní úpravce, vedl výtvarnou | |||
redakci revue ''Přehled''. 1936–45 měl ve svém ateliéru v paláci | |||
Louvre na Národní třídě malířskou školu. Od 1934 začal | |||
intenzivně spolupracovat s taneční školou Jarmily Jeřábkové, | |||
žačky Elisabety Duncanové a propagátorky taneční koncepce | |||
její sestry Isadory. F. studoval taneční reformu i pedagogické | |||
zásady sester Duncanových a podle nich koncipoval své | |||
kresebné studie tanečnic, které tak mají nejen vysokou estetickou, | |||
ale i dokumentární hodnotu. Po počátečním zaujetí | |||
sociální malbou byl zaujat novoklasicismem. Zprvu hledal | |||
ideál ženské krásy v štíhlé proporci určené starověkými vzory, | |||
pak přešel k ženské kontuře plnoštíhlých tvarů se zdůrazněním | |||
erotičnosti, ve čtyřicátých letech objevil – v jisté návaznosti | |||
na R. Kremličku – ženskou krásu v tělesném objemu. Monotematičnost díla a uzavřenost před novými podněty po druhé | |||
světové válce vedla F. postupně k manýře. Přesto 1968 svými | |||
obrazy a kresbami tanečnic získal uznání v Paříži. Jako knižní | |||
grafik se podílel na úpravě zhruba stovky titulů, vyzdobil řadu | |||
bibliofilských tisků a byl jedním z průkopníků moderního vyváženého | |||
pojetí krásné knihy (1928 vystavoval knižní vazby | |||
na mezinárodní výstavě v Kolíně nad Rýnem, 1937 se účastnil | |||
mezinárodní knižní výstavy ve Francii). Ženu se pokoušel | |||
ztvárnit i trojrozměrně – v komorní plastice. | |||
'''L:''' Toman 1, s. 240; SČSVU 2, s. 300; NEČVUD, s. 214–215; Tomeš 1, | |||
s. 345; A. Andrle, Osobnosti Vysokého Mýta 1310–2001, [2001], s. 418; | |||
J. Pečírka, Výbor z díla E. F. (katalog), 1958; K. Jaroš, E. F. – akty (katalog), | |||
2000; D. Chaloupka, E. F., in: Starožitnosti a užité umění 4, 1996, č. 10, | |||
s. 17. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
Verze z 29. 11. 2017, 09:09
| Emanuel FRINTA | |
 | |
| Narození | 31.10.1896 |
|---|---|
| Místo narození | Nové Hrady (u Litomyšle) |
| Úmrtí | 3.2.1970 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81419 |
FRINTA, Emanuel, * 31. 10. 1896 Nové Hrady (u Litomyšle), † 3. 2. 1970 Praha, malíř, grafik
Po gymnazijních studiích v rodišti studoval 1917–23 na pražské AVU u profesorů V. Nechleby a J. Obrovského, absolvoval ve speciálce M. Švabinského, jehož senzualismem zůstal ovlivněn. 1923 byl na půlročním stipendijním pobytu v Paříži, kde navštěvoval přednášky F. Kupky, 1924 pobýval pracovně v Itálii. Od 1923 byl členem Umělecké besedy, odkud vystoupil s M. Holým, K. Holanem, P. Kotíkem, K. Kotrbou, M. Schnablovou a O. Kerhartem, s nimiž vystavoval jako host Sociální skupiny. V polovině dvacátých let maloval figurální kompozice ve stylu sociálního kriticismu. Tvořil i portréty, květiny a akty. Od 1928 se trvale soustředil na námět ženy (akt, tanečnice v pohybu, sporadicky portrét). Byl velmi kritický ke své olejomalbě, většinu jeho díla tvoří kresby a grafické listy. 1928–31 byl vedoucím Krásné jizby Družstevní práce, s tímto nakladatelstvím a s nakladatelstvím Aventinum spolupracoval jako ilustrátor a knižní úpravce, vedl výtvarnou redakci revue Přehled. 1936–45 měl ve svém ateliéru v paláci Louvre na Národní třídě malířskou školu. Od 1934 začal intenzivně spolupracovat s taneční školou Jarmily Jeřábkové, žačky Elisabety Duncanové a propagátorky taneční koncepce její sestry Isadory. F. studoval taneční reformu i pedagogické zásady sester Duncanových a podle nich koncipoval své kresebné studie tanečnic, které tak mají nejen vysokou estetickou, ale i dokumentární hodnotu. Po počátečním zaujetí sociální malbou byl zaujat novoklasicismem. Zprvu hledal ideál ženské krásy v štíhlé proporci určené starověkými vzory, pak přešel k ženské kontuře plnoštíhlých tvarů se zdůrazněním erotičnosti, ve čtyřicátých letech objevil – v jisté návaznosti na R. Kremličku – ženskou krásu v tělesném objemu. Monotematičnost díla a uzavřenost před novými podněty po druhé světové válce vedla F. postupně k manýře. Přesto 1968 svými obrazy a kresbami tanečnic získal uznání v Paříži. Jako knižní grafik se podílel na úpravě zhruba stovky titulů, vyzdobil řadu bibliofilských tisků a byl jedním z průkopníků moderního vyváženého pojetí krásné knihy (1928 vystavoval knižní vazby na mezinárodní výstavě v Kolíně nad Rýnem, 1937 se účastnil mezinárodní knižní výstavy ve Francii). Ženu se pokoušel ztvárnit i trojrozměrně – v komorní plastice.
L: Toman 1, s. 240; SČSVU 2, s. 300; NEČVUD, s. 214–215; Tomeš 1, s. 345; A. Andrle, Osobnosti Vysokého Mýta 1310–2001, [2001], s. 418; J. Pečírka, Výbor z díla E. F. (katalog), 1958; K. Jaroš, E. F. – akty (katalog), 2000; D. Chaloupka, E. F., in: Starožitnosti a užité umění 4, 1996, č. 10, s. 17.
Martin Kučera