FISCHER Jan 22.1.1907-8.1.1960: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FISCHER_Jan_21.1.1907-8.1.1960)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 21.1.1907
| datum narození = 21.1.1907
| místo narození = Praha
| místo narození = Královské Vinohrady (dnes Praha)
| datum úmrtí = 8.1.1960
| datum úmrtí = 8.1.1960
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
Řádek 9: Řádek 9:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan FISCHER
}}
 
'''FISCHER, Jan,''' ''* 22. 1. 1907 Královské Vinohrady (dnes Praha), † 8. 1. 1960 Praha, ilustrátor, malíř, grafik''
 
Syn Jana F. (1871–1952) a Anděly, roz. Pokorné. F. byl příbuzným
malíře H. Boettingera. Studoval na Malostranském a na
Arcibiskupském gymnáziu v Bubenči, kde maturoval. Od dětství
rád kreslil, na přání rodičů však absolvoval Právnickou fakultu
UK (JUDr. 1930). Během studií strávil rok na Sorbonně
v Paříži, současně tam navštěvoval galerie a umělecké kursy. Poté
narukoval a během vojenské služby v Milovicích dosáhl hodnosti
kapitána. Právnické povolání vykonával jen půl roku, pak se úspěšně věnoval kreslení, ačkoli formální umělecké vzdělání nikdy
nezískal. Koncem dvacátých let byl znám jako kreslíř sportovních
námětů a karikatur (pohotově kreslil levou rukou).
1934 se dále zdokonalil na studijním pobytu v Anglii. Ve svém
ateliéru v Praze na Újezdě navrhoval prospekty, plakáty, letáky,
jeho kresby otiskovala periodika ''České slovo'', ''Star'', ''Pražský ilustrovaný zpravodaj'', ''Lidové noviny'',
''Pestrý týden'', ''Kvítko'', ''Rozruch''. Od
1936 žil s manželkou Věrou, roz. Pražákovou, a třemi dětmi
v rodinné vile v Praze-Motole.
 
Věnoval se kresleným seriálům, začínal s příběhy Váši Olbrachtů
v časopise ''Rajská zahrada'' (1933–34). Na konci třicátých let se
seznámil se spisovatelem J. Foglarem, který připravoval komiksový
seriál pro časopis ''Mladý hlasatel''. Foglar napsal scénář
prvního příběhu o klukovské partě ''Rychlé šípy'' a navrhl osnovu prvních
obrázků, které předal F. k dalšímu zpracování. Tím začala
jejich pravidelná spolupráce, která trvala deset let. Zrodil se proslulý
kreslený seriál pro děti, který vycházel 1938–41 nejprve
v časopise ''Mladý hlasatel'' a 1946–48 v časopise ''Vpřed''. F. nakreslil
více než dvě stovky pokračování ''Rychlých šípů'' z celkových tři
sta šestnácti epizod. Ilustroval také první dva romány o Rychlých
šípech ''Záhada hlavolamu'' a ''Stínadla se bouří''.
 
Za německé okupace byl činný v ilegální skupině V boj, publikoval
karikatury v ilegálních časopisech a ve svém ateliéru jistou
dobu ukrýval ilegální vysílačku, 1942 jen náhodou unikl zatčení.
1942 vystavoval olejomalby a kolorované kresby v Jičíně,
1943 v Rubešově galerii v Praze. Mezi kresbami tužkou byly
i karikatury významných osobností pražského uměleckého světa.
Po válce působil jako tlumočník v zajateckém táboře, 1946 se
vrátil k přerušené spolupráci s J. Foglarem. Poté co spisovatel
musel redakci ''Vpřed'' 1948 opustit, pokračoval časopis s upraveným
názvem ''Junáci vpřed'' a F. do něj kreslil od 1949 seriál o pionýrské
skupině Jiskrovci. Počátkem padesátých let byl vyslýchán
Státní bezpečností. Odmítl kreslit politické karikatury do humoristického
týdeníku ''Dikobraz''. Vystřídal několik dělnických
zaměstnání v sodovkárně, autolakovně, v Meoptě Košíře pracoval
jako retušér obrázků pro prospekty. K původní profesi se vrátil
po 1956, dva roky poté byl přijat do Svazu výtvarných umělců
a mohl ilustrovat knihy pro nakladatelství Naše vojsko,
Státní tělovýchovné nakladatelství a Mladá fronta. Publikoval
kresby v ''Družstevních novinách'', ''Československém sportu'', ''Lidové demokracii'', ''Světě práce''. Připravoval scénář pro satirický kreslený
film, který již nerealizoval. Věnoval se i malbě se sportovní tematikou.
Mezi jeho záliby patřily šachy, hra na klavír, violoncello
i varhany. Byl pohřben v rodinném hrobě v Praze na Olšanských
hřbitovech.
 
'''L:''' J. Jungmann, Jubileum kreslíře Rychlých šípů, in: Res Musei Pragensis 7,
1997, č. 7–8, s. 27–28; Tomeš 1, s. 318; Toman 1, s. 223; SČSVU 2,
s. 253–254.
 
'''P:''' NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 122, obraz 180;
AHMP, Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910 (1920), karton
60, pořadové číslo 216.
 
Václav Nosek


== Literatura ==
SČSVU II, 253-254; Tomeš I, 318;
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]

Verze z 20. 1. 2018, 09:20

Jan FISCHER
Narození 21.1.1907
Místo narození Královské Vinohrady (dnes Praha)
Úmrtí 8.1.1960
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83151

FISCHER, Jan, * 22. 1. 1907 Královské Vinohrady (dnes Praha), † 8. 1. 1960 Praha, ilustrátor, malíř, grafik

Syn Jana F. (1871–1952) a Anděly, roz. Pokorné. F. byl příbuzným malíře H. Boettingera. Studoval na Malostranském a na Arcibiskupském gymnáziu v Bubenči, kde maturoval. Od dětství rád kreslil, na přání rodičů však absolvoval Právnickou fakultu UK (JUDr. 1930). Během studií strávil rok na Sorbonně v Paříži, současně tam navštěvoval galerie a umělecké kursy. Poté narukoval a během vojenské služby v Milovicích dosáhl hodnosti kapitána. Právnické povolání vykonával jen půl roku, pak se úspěšně věnoval kreslení, ačkoli formální umělecké vzdělání nikdy nezískal. Koncem dvacátých let byl znám jako kreslíř sportovních námětů a karikatur (pohotově kreslil levou rukou). 1934 se dále zdokonalil na studijním pobytu v Anglii. Ve svém ateliéru v Praze na Újezdě navrhoval prospekty, plakáty, letáky, jeho kresby otiskovala periodika České slovo, Star, Pražský ilustrovaný zpravodaj, Lidové noviny, Pestrý týden, Kvítko, Rozruch. Od 1936 žil s manželkou Věrou, roz. Pražákovou, a třemi dětmi v rodinné vile v Praze-Motole.

Věnoval se kresleným seriálům, začínal s příběhy Váši Olbrachtů v časopise Rajská zahrada (1933–34). Na konci třicátých let se seznámil se spisovatelem J. Foglarem, který připravoval komiksový seriál pro časopis Mladý hlasatel. Foglar napsal scénář prvního příběhu o klukovské partě Rychlé šípy a navrhl osnovu prvních obrázků, které předal F. k dalšímu zpracování. Tím začala jejich pravidelná spolupráce, která trvala deset let. Zrodil se proslulý kreslený seriál pro děti, který vycházel 1938–41 nejprve v časopise Mladý hlasatel a 1946–48 v časopise Vpřed. F. nakreslil více než dvě stovky pokračování Rychlých šípů z celkových tři sta šestnácti epizod. Ilustroval také první dva romány o Rychlých šípech Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří.

Za německé okupace byl činný v ilegální skupině V boj, publikoval karikatury v ilegálních časopisech a ve svém ateliéru jistou dobu ukrýval ilegální vysílačku, 1942 jen náhodou unikl zatčení. 1942 vystavoval olejomalby a kolorované kresby v Jičíně, 1943 v Rubešově galerii v Praze. Mezi kresbami tužkou byly i karikatury významných osobností pražského uměleckého světa. Po válce působil jako tlumočník v zajateckém táboře, 1946 se vrátil k přerušené spolupráci s J. Foglarem. Poté co spisovatel musel redakci Vpřed 1948 opustit, pokračoval časopis s upraveným názvem Junáci vpřed a F. do něj kreslil od 1949 seriál o pionýrské skupině Jiskrovci. Počátkem padesátých let byl vyslýchán Státní bezpečností. Odmítl kreslit politické karikatury do humoristického týdeníku Dikobraz. Vystřídal několik dělnických zaměstnání v sodovkárně, autolakovně, v Meoptě Košíře pracoval jako retušér obrázků pro prospekty. K původní profesi se vrátil po 1956, dva roky poté byl přijat do Svazu výtvarných umělců a mohl ilustrovat knihy pro nakladatelství Naše vojsko, Státní tělovýchovné nakladatelství a Mladá fronta. Publikoval kresby v Družstevních novinách, Československém sportu, Lidové demokracii, Světě práce. Připravoval scénář pro satirický kreslený film, který již nerealizoval. Věnoval se i malbě se sportovní tematikou. Mezi jeho záliby patřily šachy, hra na klavír, violoncello i varhany. Byl pohřben v rodinném hrobě v Praze na Olšanských hřbitovech.

L: J. Jungmann, Jubileum kreslíře Rychlých šípů, in: Res Musei Pragensis 7, 1997, č. 7–8, s. 27–28; Tomeš 1, s. 318; Toman 1, s. 223; SČSVU 2, s. 253–254.

P: NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 122, obraz 180; AHMP, Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910 (1920), karton 60, pořadové číslo 216.

Václav Nosek