ČEPELÁK Bohumil 20.7.1910-28.11.1981: Porovnání verzí
(ČEPELÁK_Bohumil_20.8.1910-28.11.1981) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Bohumil ČEPELÁK | | jméno = Bohumil ČEPELÁK | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 20. | | datum narození = 20.7.1910 | ||
| místo narození = Čelechovice na Hané | | místo narození = Čelechovice na Hané u Prostějova | ||
| datum úmrtí = 28.11.1981 | | datum úmrtí = 28.11.1981 | ||
| místo úmrtí = Frýdek-Místek | | místo úmrtí = Frýdek-Místek | ||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ČEPELÁK, Bohumil''', ''* 20. 7. 1910 Čelechovice na Hané u Prostějova, † 28. 11. 1981 Frýdek-Místek, muzejní pracovník, redaktor'' | |||
Pocházel z rodiny hostinského. Studoval na klasickém gymnáziu | |||
v Prostějově, kde 1930 maturoval. Pracoval ve státní | |||
justiční službě u okresních soudů v Prostějově, Olomouci, | |||
v Židlochovicích u Brna a u krajského soudu v Brně. | |||
1933–58 byl provozním úředníkem v několika bankách | |||
v Brně a Ostravě. 1935–39 studoval externě na Filozofické | |||
fakultě MU obory dějiny umění, sociologie a filozofie, kromě | |||
toho i dějiny světových literatur a hudební estetiku. Obhájil | |||
doktorskou disertační práci ''Umělecké počátky P. Gauguina''. | |||
''Pokus o psychologii geneze tvoření'', složil dvě rigoróza | |||
z výtvarného umění, sociologie a dějin filozofie a byl 1939 | |||
promován PhDr. Od 1959 působil po čtyři roky jako ředitel | |||
okresních domů osvěty v Havířově a Karviné. V té době organizoval | |||
hlavně divadelní představení, vystoupení souborů | |||
a přednášky. | |||
Č. uplatnil své znalosti a řídící schopnosti i v oblasti muzejnictví. | |||
1963 se stal ředitelem Okresního vlastivědného muzea | |||
v Karviné se sídlem v Českém Těšíně, od 1965 rozšířeného | |||
na Vlastivědný ústav okresu Karviná se sídlem v Českém | |||
Těšíně (předtím Okresní muzeum, potom Vlastivědný ústav | |||
v Českém Těšíně, dnes Muzeum Těšínska). Postaral se o reorganizaci | |||
a rekonstrukci jím vedené instituce (předmětem zájmu | |||
jejích pracovníků a badatelů byla oblast celého českého | |||
Těšínského Slezska), o zlepšení sbírkotvorné činnosti a badatelské | |||
práce, publikační výstupy a o popularizaci světového | |||
výtvarného umění. V lednu 1963 byla rozšířena o Muzeum | |||
boje proti fašismu v Havířově-Životicích, v němž se soustředila | |||
dokumentace k druhé světové válce. 1967 otevřel v Českém | |||
Těšíně expozici o historii Těšínska, obnovenou 1976 | |||
jako Život lidu na Těšínsku – revoluční a pokroková tradice. | |||
Podílel se na vytvoření nové expozice v Památníku životické | |||
tragédie v Havířově-Životicích. 1970 uspořádal výstavu ke | |||
150. výročí narození Josefa Mánesa, od 1970 navazoval spolupráci | |||
s polskými institucemi: s Muzeem v Cieszyně, Archiwum | |||
państwowe v Cieszyně a s Ligou ochrony w Cieszyně | |||
a s muzei v Opoli a v Katovicích. 1973 bylo za Č. vedení | |||
reorganizováno Muzeum socialistické výstavby v Havířově | |||
a připravena nová expozice ve Vlastivědném ústavu v Českém | |||
Těšíně. Během normalizace Č. zaštítil svým jménem | |||
studie autorů, kteří měli zákaz publikovat, jiným pomohl | |||
zachovat pracovní existenci. 1976 odešel do výslužby. | |||
Č. byl dopisovatelem ''Práce'' v Brně (1948–50) a přispíval i do | |||
''Časopisu zaměstnanců v peněžnictví a pojišťovnictví''. S Andělínem | |||
Grobelným redigoval 1973–76 pět svazků vědecké | |||
řady ''Studie o Těšínsku'' a ve stejné době monografie měst | |||
''Český Těšín'' a ''Bohumín''. Byl také členem redakční rady ''Zpráv'' | |||
''Okresního muzea v Českém Těšíně'' a odpovědným redaktorem | |||
čtvrtletníku muzea s názvem ''Těšínsko''. ''Vlastivědný zpravodaj'' | |||
''okresů Karviná a Frýdek-Místek'' (1972–76). Účastnil se činnosti | |||
sociálně demokratické strany v Brně (1933–48) a KSČ | |||
(od 1948). Kromě organizování výstav a expozicí jím vedeného | |||
muzea působil jako popularizátor, osvětový pracovník. | |||
Obdržel několik čestných uznání a medailí. Byl pohřben | |||
v Havířově-Šumbarku. | |||
'''D:''' Český Těšín. 50 let městem. Studie a materiály k minulosti a výstavbě | |||
města, 1973 (s A. Grobelným); Bohumín. Studie a materiály k dějinám a výstavbě | |||
města, 1976 (s týmž); JUDr. Karel Böhm a jeho skladatelské dílo, in: | |||
Studie o Těšínsku 6, 1978, s. 389n. | |||
'''L:''' Slezsko 8, s. 26n. (kde neúplný soupis literatury), výběr: D. Gawrecká, | |||
K šedesátinám PhDr. B. Č., in: Těšínsko. Vlastivědný zpravodaj okresů Karviná | |||
a Frýdek-Místek, 1970, č. 4, s. 12n.; ag, Malé zastavení nad prací, in: | |||
tamtéž 1975, č. 3, s. 21n.; J. Svatoňová, Muzeum Těšínska – minulost a současnost. | |||
Bakalářská diplomová práce Filozofické fakulty MU Brno, 2006. | |||
'''P:''' SOkA Prostějov, fond Gymnasium Prostějov, inv. č. 79; SOkA Karviná, | |||
fond ONV Karviná (1945) 1949–90 (1997), kádrové spisy A–H (depozitum). | |||
Gustav Novotný | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádek 19: | Řádek 91: | ||
[[Kategorie:1910]] | [[Kategorie:1910]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Čelechovice na Hané]] | ||
[[Kategorie:1981]] | [[Kategorie:1981]] | ||
[[Kategorie:Frýdek-Místek]] | [[Kategorie:Frýdek-Místek]] |
Verze z 27. 11. 2016, 16:24
Bohumil ČEPELÁK | |
![]() | |
Narození | 20.7.1910 |
---|---|
Místo narození | Čelechovice na Hané u Prostějova |
Úmrtí | 28.11.1981 |
Místo úmrtí | Frýdek-Místek |
Povolání |
53- Historik 68- Redaktor nebo žurnalista |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83655 |
ČEPELÁK, Bohumil, * 20. 7. 1910 Čelechovice na Hané u Prostějova, † 28. 11. 1981 Frýdek-Místek, muzejní pracovník, redaktor
Pocházel z rodiny hostinského. Studoval na klasickém gymnáziu v Prostějově, kde 1930 maturoval. Pracoval ve státní justiční službě u okresních soudů v Prostějově, Olomouci, v Židlochovicích u Brna a u krajského soudu v Brně. 1933–58 byl provozním úředníkem v několika bankách v Brně a Ostravě. 1935–39 studoval externě na Filozofické fakultě MU obory dějiny umění, sociologie a filozofie, kromě toho i dějiny světových literatur a hudební estetiku. Obhájil doktorskou disertační práci Umělecké počátky P. Gauguina. Pokus o psychologii geneze tvoření, složil dvě rigoróza z výtvarného umění, sociologie a dějin filozofie a byl 1939 promován PhDr. Od 1959 působil po čtyři roky jako ředitel okresních domů osvěty v Havířově a Karviné. V té době organizoval hlavně divadelní představení, vystoupení souborů a přednášky.
Č. uplatnil své znalosti a řídící schopnosti i v oblasti muzejnictví. 1963 se stal ředitelem Okresního vlastivědného muzea v Karviné se sídlem v Českém Těšíně, od 1965 rozšířeného na Vlastivědný ústav okresu Karviná se sídlem v Českém Těšíně (předtím Okresní muzeum, potom Vlastivědný ústav v Českém Těšíně, dnes Muzeum Těšínska). Postaral se o reorganizaci a rekonstrukci jím vedené instituce (předmětem zájmu jejích pracovníků a badatelů byla oblast celého českého Těšínského Slezska), o zlepšení sbírkotvorné činnosti a badatelské práce, publikační výstupy a o popularizaci světového výtvarného umění. V lednu 1963 byla rozšířena o Muzeum boje proti fašismu v Havířově-Životicích, v němž se soustředila dokumentace k druhé světové válce. 1967 otevřel v Českém Těšíně expozici o historii Těšínska, obnovenou 1976 jako Život lidu na Těšínsku – revoluční a pokroková tradice. Podílel se na vytvoření nové expozice v Památníku životické tragédie v Havířově-Životicích. 1970 uspořádal výstavu ke 150. výročí narození Josefa Mánesa, od 1970 navazoval spolupráci s polskými institucemi: s Muzeem v Cieszyně, Archiwum państwowe v Cieszyně a s Ligou ochrony w Cieszyně a s muzei v Opoli a v Katovicích. 1973 bylo za Č. vedení reorganizováno Muzeum socialistické výstavby v Havířově a připravena nová expozice ve Vlastivědném ústavu v Českém Těšíně. Během normalizace Č. zaštítil svým jménem studie autorů, kteří měli zákaz publikovat, jiným pomohl zachovat pracovní existenci. 1976 odešel do výslužby.
Č. byl dopisovatelem Práce v Brně (1948–50) a přispíval i do Časopisu zaměstnanců v peněžnictví a pojišťovnictví. S Andělínem Grobelným redigoval 1973–76 pět svazků vědecké řady Studie o Těšínsku a ve stejné době monografie měst Český Těšín a Bohumín. Byl také členem redakční rady Zpráv Okresního muzea v Českém Těšíně a odpovědným redaktorem čtvrtletníku muzea s názvem Těšínsko. Vlastivědný zpravodaj okresů Karviná a Frýdek-Místek (1972–76). Účastnil se činnosti sociálně demokratické strany v Brně (1933–48) a KSČ (od 1948). Kromě organizování výstav a expozicí jím vedeného muzea působil jako popularizátor, osvětový pracovník. Obdržel několik čestných uznání a medailí. Byl pohřben v Havířově-Šumbarku.
D: Český Těšín. 50 let městem. Studie a materiály k minulosti a výstavbě města, 1973 (s A. Grobelným); Bohumín. Studie a materiály k dějinám a výstavbě města, 1976 (s týmž); JUDr. Karel Böhm a jeho skladatelské dílo, in: Studie o Těšínsku 6, 1978, s. 389n.
L: Slezsko 8, s. 26n. (kde neúplný soupis literatury), výběr: D. Gawrecká, K šedesátinám PhDr. B. Č., in: Těšínsko. Vlastivědný zpravodaj okresů Karviná a Frýdek-Místek, 1970, č. 4, s. 12n.; ag, Malé zastavení nad prací, in: tamtéž 1975, č. 3, s. 21n.; J. Svatoňová, Muzeum Těšínska – minulost a současnost. Bakalářská diplomová práce Filozofické fakulty MU Brno, 2006.
P: SOkA Prostějov, fond Gymnasium Prostějov, inv. č. 79; SOkA Karviná, fond ONV Karviná (1945) 1949–90 (1997), kádrové spisy A–H (depozitum).
Gustav Novotný