DEMEL Paul 14.5.1903-31.8.1951: Porovnání verzí
(DEMEL_Paul_14.5.1903-31.8.1951) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| místo narození = Brno | | místo narození = Brno | ||
| datum úmrtí = 31.8.1951 | | datum úmrtí = 31.8.1951 | ||
| místo úmrtí = Mnichov | | místo úmrtí = Mnichov (Německo) | ||
| povolání = 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf | | povolání = 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf | ||
83- Divadelní interpret nebo herec | 83- Divadelní interpret nebo herec | ||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DEMEL, Paul''' ''(vl. jm. Honig), * 14. 5. 1903 Brno, † 31. 8. 1951 Mnichov (Německo), divadelní a filmový herec, režisér'' | |||
= | Do matriky židovské obce byl zapsán jako Paul Honig, syn | ||
účetního Heinricha H. a Ottilie, roz. Steinerové. Podrobnosti | |||
o jeho vzdělání a o přijetí jména D. nejsou známy. Divadelní | |||
hereckou dráhu zahájil v německém divadle v polském Bílsku | |||
(Bielsko-Biała), pak působil 1928–30 v městském divadle | |||
v Řezně v Německu. V sezonách 1930–33 hrál ve Spojených | |||
divadlech ve Vratislavi a v lázeňské sezoně 1932 v podkrkonošských | |||
lázních Bad Salzbrunn (nyní Szczawno-Zdrój | |||
u Wałbrzychu, Polsko). Po nástupu Hitlera k moci opustil | |||
Německo a vrátil se do vlasti. 1933–35 byl v angažmá Nového | |||
německého divadla (Neues Deutsches Theater) v Praze, kde | |||
zaujal publikum mj. v rolích markýze Casti-Pianiho ve | |||
Wedekindově ''Lulu'', Cassia v Shakespearově ''Juliu Caesarovi'' | |||
a jako Lacroix v Büchnerově ''Dantonově smrti''. Spolupracoval | |||
i s rozhlasovou stanicí Prager deutsche Sendung. 1935 hostoval | |||
na Slovensku v lázeňském divadle v Piešťanech. 1935/36 | |||
působil jako herec a režisér v Německém divadle (Vereinigte | |||
Deutsche Theater) v Brně, 1936/37 v Německém divadle | |||
v Moravské Ostravě a 1937/38 v Novém německém divadle | |||
v Teplicích(-Šanově) v Čechách. 1939, kdy se prohloubily | |||
jeho potíže s židovským původem, emigroval do Velké | |||
Británie. D. bratr zahynul spolu s manželkou a dvěma dětmi | |||
v koncentračním táboře. | |||
D. se politicky a veřejně angažoval: byl členem KSČ, Klubu | |||
Bertolda Brechta a organizačního výboru k založení Klubu českých | |||
a německých divadelních pracovníků či vystupoval proti | |||
omezení politické činnosti imigrantů z Německa. V Londýně | |||
působil v německé sekci BBC a hrál v kabaretech a v divadlech, | |||
např. v Arts Theatre London, Haymarket-Theatre | |||
London aj. 1942 vystoupil v divadle Mercury Theatre London | |||
na počest ČSR v programu ''Stimmen der Heimat'' (Hlasy vlasti). | |||
Absolvoval Royal Academy of Dramatic Art, což mu pomohlo | |||
proniknout do anglického divadelního prostředí. | |||
Jeho jazyková vybavenost a příjemný hlas mu umožnily hrát | |||
nejen v českých a německých, ale i ve více než desítce anglických | |||
filmů. 1933 namluvil postavu bohatého Jeana, zahranou | |||
Italem Luigim Serventim, v nově uvedené a ozvučené verzi slavného | |||
němého Machatého ''Erotikonu'' (1929). Ve dvou českých | |||
komediálních filmech režiséra Vladimíra Slavínského 1934 | |||
ztvárnil menší role – byl prodejcem realit v ''Matce Kráčmerce'' | |||
a úředníkem amerického velvyslanectví ve ''Zlaté Kateřině''. | |||
V českém filmu se již neobjevil. Ve Velké Británii natočil první | |||
film ''It Happened One Sunday'' (Stalo se jedné neděle, 1943) v režii | |||
Karla Lamače, pak pracoval s několika dalšími režiséry. 1947 | |||
získal pro sebe i rodinu britské občanství. 1948 opustil Velkou | |||
Británii a přestěhoval se do Západního Německa. Usídlil se | |||
v Mnichově, kde hrál ve filmu a krátce spolupracoval s rádiem | |||
Svobodná Evropa. Ačkoliv vytvořil malé a epizodní roličky, | |||
zapsal se jako jeden z mála československých herců do světové | |||
kinematografie. Jeho první manželkou se stala Hedwiga, roz. | |||
Nietlová, druhou Lilli Jacobiová, roz. Durrová (pseud. Hart, | |||
Židovka narozená asi 1922 v Berlíně, která pracovala jako herečka | |||
a rozhlasová hlasatelka a která 1939 odešla s D. do Velké | |||
Británie). Měl tři děti: dceru Weru (* 1924), syna Waltra Johna | |||
(* 1944 Londýn), taxikáře, a dceru Barbaru Maureen (* 1948 | |||
Londýn), ošetřovatelku. Zemřel předčasně a v zapomnění. | |||
'''D:''' filmografie: Matka Kráčmerka, 1934; Zlatá Kateřina, 1934; It Happened | |||
One Sunday, 1943; English without Tears (Anglie bez slz/Anglicky snadno | |||
a rychle), 1944; The Man from Morocco (Muž z Maroka), 1945; Late at | |||
Night (Pozdě v noci), 1946; Hue and Cry (Chyťte ho!), 1947; Passport to | |||
Pimlico (Pas do Pimlica), 1949; State Secret (Státní tajemství), 1950; The | |||
Miniver Story (Hermelínový příběh), 1950; The Lavender Hill Mob (Zlaté | |||
věže), 1951; Wildwest in Oberbayern (Divoký západ v Horním Bavorsku), | |||
1951; Hanna Amon (Hanna Amonová), 1951; His Excellency (Jeho Excelence), | |||
1951/52. | |||
'''L:''' H. Haider-Pregler, Die Geschichte des deutschsprachigen Theaters in | |||
Mährisch-Ostrau von den Anfängen bis 1944, Wien 1966 (disertační práce | |||
Filozofické fakulty vídeňské univerzity), passim; F. Trapp – W. Mittenzwei – | |||
H. Rischbieter – H. Schneider, Handbuch des deutschsprachigen Exiltheaters | |||
1933–1945, 2/1, München 1999, s. 170; Slezsko 21, s. 24; BHDE | |||
2, s. 209; B. Srba, Múzy v exilu. Kulturní a umělecké aktivity čs. exulantů | |||
v Londýně v předvečer a v průběhu druhé světové války 1939–1945, 2003, | |||
s. 128–130, 807 a passim; H. Schneider, Divadlo bez krize (Německé divadlo | |||
v Moravské Ostravě), in: Exil. Forschung, Erkenntnisse, Ergebnisse 25, | |||
2005, s. 82–88 (ed. E. Koch – F. Trapp, přeložila J. Ludvová; http://www. | |||
divadlo.cz/art/clanek. asp?id=15252); M. Fikejz, Český film. Herci a herečky | |||
1 (A–K), 2006, s. 189; H. Schneider, Meine böhmische Ecke. Erinnerungen | |||
an ein Projekt, Berlin 2007, s. 34, 83, 91; P. D. Česko-slovenská filmová | |||
databáze (http://www.csfd.cz/herec/30118-demel-pavel/). | |||
'''P:''' NA Praha, HBMa, inv. č. 125, matrika narozených židovské obce Brno | |||
5. 2. 1896 – rok 1903, s. 127, č. řadové 1141. | |||
Miroslava Kyselá | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] |
Verze z 30. 12. 2016, 17:04
Paul DEMEL | |
![]() | |
Narození | 14.5.1903 |
---|---|
Místo narození | Brno |
Úmrtí | 31.8.1951 |
Místo úmrtí | Mnichov (Německo) |
Povolání |
82- Dramaturg, režisér nebo choreograf 83- Divadelní interpret nebo herec 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=85644 |
DEMEL, Paul (vl. jm. Honig), * 14. 5. 1903 Brno, † 31. 8. 1951 Mnichov (Německo), divadelní a filmový herec, režisér
Do matriky židovské obce byl zapsán jako Paul Honig, syn účetního Heinricha H. a Ottilie, roz. Steinerové. Podrobnosti o jeho vzdělání a o přijetí jména D. nejsou známy. Divadelní hereckou dráhu zahájil v německém divadle v polském Bílsku (Bielsko-Biała), pak působil 1928–30 v městském divadle v Řezně v Německu. V sezonách 1930–33 hrál ve Spojených divadlech ve Vratislavi a v lázeňské sezoně 1932 v podkrkonošských lázních Bad Salzbrunn (nyní Szczawno-Zdrój u Wałbrzychu, Polsko). Po nástupu Hitlera k moci opustil Německo a vrátil se do vlasti. 1933–35 byl v angažmá Nového německého divadla (Neues Deutsches Theater) v Praze, kde zaujal publikum mj. v rolích markýze Casti-Pianiho ve Wedekindově Lulu, Cassia v Shakespearově Juliu Caesarovi a jako Lacroix v Büchnerově Dantonově smrti. Spolupracoval i s rozhlasovou stanicí Prager deutsche Sendung. 1935 hostoval na Slovensku v lázeňském divadle v Piešťanech. 1935/36 působil jako herec a režisér v Německém divadle (Vereinigte Deutsche Theater) v Brně, 1936/37 v Německém divadle v Moravské Ostravě a 1937/38 v Novém německém divadle v Teplicích(-Šanově) v Čechách. 1939, kdy se prohloubily jeho potíže s židovským původem, emigroval do Velké Británie. D. bratr zahynul spolu s manželkou a dvěma dětmi v koncentračním táboře.
D. se politicky a veřejně angažoval: byl členem KSČ, Klubu Bertolda Brechta a organizačního výboru k založení Klubu českých a německých divadelních pracovníků či vystupoval proti omezení politické činnosti imigrantů z Německa. V Londýně působil v německé sekci BBC a hrál v kabaretech a v divadlech, např. v Arts Theatre London, Haymarket-Theatre London aj. 1942 vystoupil v divadle Mercury Theatre London na počest ČSR v programu Stimmen der Heimat (Hlasy vlasti). Absolvoval Royal Academy of Dramatic Art, což mu pomohlo proniknout do anglického divadelního prostředí.
Jeho jazyková vybavenost a příjemný hlas mu umožnily hrát nejen v českých a německých, ale i ve více než desítce anglických filmů. 1933 namluvil postavu bohatého Jeana, zahranou Italem Luigim Serventim, v nově uvedené a ozvučené verzi slavného němého Machatého Erotikonu (1929). Ve dvou českých komediálních filmech režiséra Vladimíra Slavínského 1934 ztvárnil menší role – byl prodejcem realit v Matce Kráčmerce a úředníkem amerického velvyslanectví ve Zlaté Kateřině. V českém filmu se již neobjevil. Ve Velké Británii natočil první film It Happened One Sunday (Stalo se jedné neděle, 1943) v režii Karla Lamače, pak pracoval s několika dalšími režiséry. 1947 získal pro sebe i rodinu britské občanství. 1948 opustil Velkou Británii a přestěhoval se do Západního Německa. Usídlil se v Mnichově, kde hrál ve filmu a krátce spolupracoval s rádiem Svobodná Evropa. Ačkoliv vytvořil malé a epizodní roličky, zapsal se jako jeden z mála československých herců do světové kinematografie. Jeho první manželkou se stala Hedwiga, roz. Nietlová, druhou Lilli Jacobiová, roz. Durrová (pseud. Hart, Židovka narozená asi 1922 v Berlíně, která pracovala jako herečka a rozhlasová hlasatelka a která 1939 odešla s D. do Velké Británie). Měl tři děti: dceru Weru (* 1924), syna Waltra Johna (* 1944 Londýn), taxikáře, a dceru Barbaru Maureen (* 1948 Londýn), ošetřovatelku. Zemřel předčasně a v zapomnění.
D: filmografie: Matka Kráčmerka, 1934; Zlatá Kateřina, 1934; It Happened One Sunday, 1943; English without Tears (Anglie bez slz/Anglicky snadno a rychle), 1944; The Man from Morocco (Muž z Maroka), 1945; Late at Night (Pozdě v noci), 1946; Hue and Cry (Chyťte ho!), 1947; Passport to Pimlico (Pas do Pimlica), 1949; State Secret (Státní tajemství), 1950; The Miniver Story (Hermelínový příběh), 1950; The Lavender Hill Mob (Zlaté věže), 1951; Wildwest in Oberbayern (Divoký západ v Horním Bavorsku), 1951; Hanna Amon (Hanna Amonová), 1951; His Excellency (Jeho Excelence), 1951/52.
L: H. Haider-Pregler, Die Geschichte des deutschsprachigen Theaters in Mährisch-Ostrau von den Anfängen bis 1944, Wien 1966 (disertační práce Filozofické fakulty vídeňské univerzity), passim; F. Trapp – W. Mittenzwei – H. Rischbieter – H. Schneider, Handbuch des deutschsprachigen Exiltheaters 1933–1945, 2/1, München 1999, s. 170; Slezsko 21, s. 24; BHDE 2, s. 209; B. Srba, Múzy v exilu. Kulturní a umělecké aktivity čs. exulantů v Londýně v předvečer a v průběhu druhé světové války 1939–1945, 2003, s. 128–130, 807 a passim; H. Schneider, Divadlo bez krize (Německé divadlo v Moravské Ostravě), in: Exil. Forschung, Erkenntnisse, Ergebnisse 25, 2005, s. 82–88 (ed. E. Koch – F. Trapp, přeložila J. Ludvová; http://www. divadlo.cz/art/clanek. asp?id=15252); M. Fikejz, Český film. Herci a herečky 1 (A–K), 2006, s. 189; H. Schneider, Meine böhmische Ecke. Erinnerungen an ein Projekt, Berlin 2007, s. 34, 83, 91; P. D. Česko-slovenská filmová databáze (http://www.csfd.cz/herec/30118-demel-pavel/).
P: NA Praha, HBMa, inv. č. 125, matrika narozených židovské obce Brno 5. 2. 1896 – rok 1903, s. 127, č. řadové 1141.
Miroslava Kyselá