ČIHAŘ Václav 24.9.1900-4.10.1981: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(ČIHAŘ_Václav_1900-1981)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Václav ČIHAŘ
| jméno = Václav ČIHAŘ
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1900
| datum narození = 24.9.1900
| místo narození = Jablonec nad Nisou
| místo narození = Jablonec nad Nisou
| datum úmrtí = 1981
| datum úmrtí = 4.10.1981
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 55- Jazykovědec
| povolání = 55- Jazykovědec
Řádek 10: Řádek 10:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Václav ČIHAŘ
}}
'''ČIHAŘ, Václav''', ''* 24. 9. 1900 Jablonec nad Nisou, † 4. 10. 1981 Praha, orientalista, chetitolog''


== Literatura ==
Po maturitě na pražském malostranském gymnáziu studoval
1919–24 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
slovanskou, baltskou a staroindickou filologii a indoevropskou
srovnávací jazykovědu. Byl žákem prof. J. Zubatého.
1924–27 pokračoval baltskou filologií na univerzitě v Rize
(Lotyšsko), kde zároveň působil jako lektor češtiny a slovenštiny.
1929–40 byl činný jako spolupracovník a spoluredaktor
''Ottova slovníku naučného nové doby''. Ve třicátých letech studoval
v semináři pro klínopisné bádání a dějiny starého Orientu
FF UK v Praze u B. Hrozného jazyky starověkého Předního
východu, zejména chetitštinu, a 1933–35 tam působil jako
knihovník. Od 1935 byl správcem knihovny a sbírek Orientálního
ústavu v Praze a tajemníkem redakce časopisu ''Archiv''
''orientální''. 1949 získal titul doktora filozofie (PhDr.) na Masarykově
univerzitě v Brně. 1951 se stal vědeckým pracovníkem
Orientálního ústavu pro obor maloasijské filologie
(chetitologie). V padesátých a šedesátých letech přednášel
na FF UK v Praze chetitskou jazykovědu. 1964 získal titul
kandidáta filologických věd (CSc.). V Orientálním ústavu
ČSAV byl zaměstnán do prosince 1969.
 
Publikoval řadu příležitostných článků v zahraničním i českém
denním tisku, přispíval do ''Masarykova naučného slovníku'',
''Ottova slovníku naučného nové doby'', časopisu ''Slovanský přehled''
v oboru slovanské, baltské, staroindické filologie, srovnávací
jazykovědy a orientalistiky. Úzce spolupracoval s B. Hrozným
a podílel se na vydání řady jeho pozdních i posmrtných děl.
Těžiště Č. vědecké práce tkvělo v oblasti výzkumu maloasijských
jazyků, zvláště pak skladby chetitského jazyka.
 
'''D:''' knihy: Syntaktická bádání v oblasti jazyka chetitského. Primitivní větné
útvary a věty nominální v jazyce chetitském, 1963; články a studie: Bibliographie
des travaux scientifiques de M. Bedřich Hrozný, in: Archiv orientální
11, 1939, s. 140–154; Nejstarší jazyky a národy Předního Orientu ve světle
nejnovějšího bádání, in: Nový Orient 3, 1948, s. 83–86; Bibliographie des
travaux de Bedřich Hrozný, in: Archiv orientální 17, 1949, s. 1–20; Stará
Kréta ve výzkumech profesora Hrozného, in: Nový orient 4, 1949, s. 46;
V. Č. – J. Klíma – L. Matouš (ed.), Symbolae ad studia Orientis pertinentes
Frederico Hrozný dedicatae I–V, in: Archiv orientální, 17–18, 1949–1950;
Zu den neuen Forschungsresultaten auf dem Gebiete der vorgriechischen
Sprachschichten im östlichen Mittelmeer, in: tamtéž 20, 1952, s. 584–597;
Bedřich Hrozný und die Hethitologie, in: tamtéž 21, 1953, s. 167–174;
O knihovnách, archivech a písařských školách starověkého Orientu, in: Nový
Orient 8, 1953, s. 79–81; Zaříkadla a kletby starých Chetitů, in: tamtéž,
s. 133–134; Die charakteristischen Züge des mediterranen Substrats, in: Archiv
orientální 22, 1954, s. 406–433; Chetitské umění, in: Nový Orient 9,
1954, s. 42–43; Syntaktische Forschungen auf dem Gebiete der hethitischen
Sprache 1, in: Archiv orientální 23, 1955, s. 331–363; About the Libraries,
Archives and Writing Schools of the Ancient Orient, in: New Orient Bimonthly
1, 1962, 3/4, s. 113–116; Etruskové a Malá Asie, in: Nový Orient 22,
1967, s. 312–314.
 
'''L:''' H. (Jaromír Hruška), K osmdesátinám, in: Katolické noviny 32, 1980,
č. 39; týž, Kytice vzpomínek, in: tamtéž 33, 1981, č. 45; R. Bertulis, Čehu valodnieks
Vaclavs Čiharžs un baltistika, in: Valodas aktualitates – 1984, Riga 1985,
s. 24–28; Kdo byl kdo. Čeští a slovenští orientalisté..., 1999, s. 99–100.
 
Jiří Prosecký
   
   
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
Řádek 19: Řádek 77:


[[Kategorie:1900]]
[[Kategorie:1900]]
[[Kategorie:Jablonec_nad_Nisou]]
[[Kategorie:Jablonec nad Nisou]]
[[Kategorie:1981]]
[[Kategorie:1981]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 7. 12. 2016, 15:38

Václav ČIHAŘ
Narození 24.9.1900
Místo narození Jablonec nad Nisou
Úmrtí 4.10.1981
Místo úmrtí Praha
Povolání

55- Jazykovědec

53- Historik
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=85649

ČIHAŘ, Václav, * 24. 9. 1900 Jablonec nad Nisou, † 4. 10. 1981 Praha, orientalista, chetitolog

Po maturitě na pražském malostranském gymnáziu studoval 1919–24 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze slovanskou, baltskou a staroindickou filologii a indoevropskou srovnávací jazykovědu. Byl žákem prof. J. Zubatého. 1924–27 pokračoval baltskou filologií na univerzitě v Rize (Lotyšsko), kde zároveň působil jako lektor češtiny a slovenštiny. 1929–40 byl činný jako spolupracovník a spoluredaktor Ottova slovníku naučného nové doby. Ve třicátých letech studoval v semináři pro klínopisné bádání a dějiny starého Orientu FF UK v Praze u B. Hrozného jazyky starověkého Předního východu, zejména chetitštinu, a 1933–35 tam působil jako knihovník. Od 1935 byl správcem knihovny a sbírek Orientálního ústavu v Praze a tajemníkem redakce časopisu Archiv orientální. 1949 získal titul doktora filozofie (PhDr.) na Masarykově univerzitě v Brně. 1951 se stal vědeckým pracovníkem Orientálního ústavu pro obor maloasijské filologie (chetitologie). V padesátých a šedesátých letech přednášel na FF UK v Praze chetitskou jazykovědu. 1964 získal titul kandidáta filologických věd (CSc.). V Orientálním ústavu ČSAV byl zaměstnán do prosince 1969.

Publikoval řadu příležitostných článků v zahraničním i českém denním tisku, přispíval do Masarykova naučného slovníku, Ottova slovníku naučného nové doby, časopisu Slovanský přehled v oboru slovanské, baltské, staroindické filologie, srovnávací jazykovědy a orientalistiky. Úzce spolupracoval s B. Hrozným a podílel se na vydání řady jeho pozdních i posmrtných děl. Těžiště Č. vědecké práce tkvělo v oblasti výzkumu maloasijských jazyků, zvláště pak skladby chetitského jazyka.

D: knihy: Syntaktická bádání v oblasti jazyka chetitského. Primitivní větné útvary a věty nominální v jazyce chetitském, 1963; články a studie: Bibliographie des travaux scientifiques de M. Bedřich Hrozný, in: Archiv orientální 11, 1939, s. 140–154; Nejstarší jazyky a národy Předního Orientu ve světle nejnovějšího bádání, in: Nový Orient 3, 1948, s. 83–86; Bibliographie des travaux de Bedřich Hrozný, in: Archiv orientální 17, 1949, s. 1–20; Stará Kréta ve výzkumech profesora Hrozného, in: Nový orient 4, 1949, s. 46; V. Č. – J. Klíma – L. Matouš (ed.), Symbolae ad studia Orientis pertinentes Frederico Hrozný dedicatae I–V, in: Archiv orientální, 17–18, 1949–1950; Zu den neuen Forschungsresultaten auf dem Gebiete der vorgriechischen Sprachschichten im östlichen Mittelmeer, in: tamtéž 20, 1952, s. 584–597; Bedřich Hrozný und die Hethitologie, in: tamtéž 21, 1953, s. 167–174; O knihovnách, archivech a písařských školách starověkého Orientu, in: Nový Orient 8, 1953, s. 79–81; Zaříkadla a kletby starých Chetitů, in: tamtéž, s. 133–134; Die charakteristischen Züge des mediterranen Substrats, in: Archiv orientální 22, 1954, s. 406–433; Chetitské umění, in: Nový Orient 9, 1954, s. 42–43; Syntaktische Forschungen auf dem Gebiete der hethitischen Sprache 1, in: Archiv orientální 23, 1955, s. 331–363; About the Libraries, Archives and Writing Schools of the Ancient Orient, in: New Orient Bimonthly 1, 1962, 3/4, s. 113–116; Etruskové a Malá Asie, in: Nový Orient 22, 1967, s. 312–314.

L: H. (Jaromír Hruška), K osmdesátinám, in: Katolické noviny 32, 1980, č. 39; týž, Kytice vzpomínek, in: tamtéž 33, 1981, č. 45; R. Bertulis, Čehu valodnieks Vaclavs Čiharžs un baltistika, in: Valodas aktualitates – 1984, Riga 1985, s. 24–28; Kdo byl kdo. Čeští a slovenští orientalisté..., 1999, s. 99–100.

Jiří Prosecký