FLORYK Hynek 22.2.1834-27.7.1921: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
VizuálníWikitext
(FLORYK_Hynek_29.2.1834-27.7.1921)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Hynek FLORYK
| jméno = Hynek FLORYK
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 29.2.1834
| datum narození = 22.2.1834
| místo narození = Tršice, o. Olomouc
| místo narození = Tršice (u Olomouce)
| datum úmrtí = 27.7.1921
| datum úmrtí = 27.7.1921
| místo úmrtí = Tršice, o. Olomouc
| místo úmrtí = Tršice (u Olomouce)
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby
22- Odborník živočišné výroby
22- Odborník živočišné výroby


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Hynek FLORYK
}}


== Literatura ==
'''FLORYK, Hynek''' ''(též FLORIK, FLORÝK, Ignatz), * 22. 2. 1834 Tršice (u Olomouce), † 27. 7. 1921 Tršice (u Olomouce), rolník, zakladatel pěstování chmele na Moravě''
 
Byl synem sedláka. Navštěvoval hlavní školu ve Staré Vodě, aby
se naučil německy, čtvrtou třídu normální školy vychodil v Olomouci.
Jako čtrnáctiletý se vrátil na otcovský statek a další znalosti
získal samostatnou četbou odborných časopisů. Zajímal se
o pěstování rostlin pro průmyslové zpracování a v rodišti založil
pokusnou štěpnici. Dopisoval do ''Hospodářských novin'', které redigoval
F. S. Kodym, navázal kontakty s K. M. Lamblem, autorem
jedné z prvních českých knih o pěstování chmele, který mu
1861 zaslal první sazenice. F. je pěstoval na svém pozemku, zahájil
další výsadbu chmele na Moravě a byl přesvědčen, že přírodní
prostředí Tršicka je vhodné pro jeho pěstování, že bude
kraji přínosný a prospěšný. Zasloužil se rovněž o zřízení Chmelařského
spolku pro Tršice a okolí (1863), který byl 1884 přeměněn
na Zemský chmelařský spolek pro Markrabství moravské
v Tršicích. F. šířil mezi rolníky osvětu, vedl je k četbě odborných
časopisů, pořádal exkurze, návštěvy výstav, inicioval pořádání
chmelařských trhů, postavení chmelařské tržnice, zřízení odborné
chmelařské školy, pokusné chmelnice či veřejné známkovny
chmele (1909). Pěstování chmele a pokusům s ním obětoval
celé své jmění.
 
Byl váženým občanem, od 1861 zasedal jako člen obecního výboru,
1864–68 pracoval jako starosta Tršic. 1871 byl zvolen
předsedou silničního výboru tehdejšího okresu Lipník nad Bečvou
a současně v rodišti předsedal komisi pro zušlechťování chovu
hovězího dobytka, založil a předsedal Občanské záložně a stal
se i místopředsedou Rolnického akciového cukrovaru v Malých
Prosenicích. 1888–1895 působil jako poslanec moravského
zemského sněmu v Brně.
 
F. byl ženatý a měl jednoho syna. 1889 byl jmenován čestným
občanem Tršic a 1922 mu na rodném domě byla odhalena pamětní
deska. F. život a dílo připomíná jeden oddíl tršického muzea.
 
'''D:''' O úrodě židovských bandor, in: Hospodářské noviny 11, 1860, č. 1,
s. 6–7; Kterak sem se náhodou dobrých stromků dochoval, in: tamtéž, č. 17,
s. 1–3; Poučení chmelařům začátečníkům, in: Hospodář moravský 5, 1884,
č. 13, s. 100.
 
'''L:''' OSN 15, s. 583 (u hesla Lambl); J. Donát (Pelhřimovský), O chmelařství.
Se zvláštním zřetelem k pěstování na Moravě, 1888, passim; týž, Ve službách
národa, in: Moravan (Brno) 1889, s. 43–45; F. Obrtel, Moravští sedláci v letech
1848–1904. Příspěvek k politickým dějinám moravského venkova,
1914, s. 225–234; P. Štěpánek, Zpráva o činnosti Zemského chmelařského
spolku pro Moravu a Zemské odborné hospodářské školy v Tršicích za léta
1922–1928, 1928, passim; J. Donát, U hrobu dobrého člověka, in: Hlasy republiky
13. 8. 1929, s. 2; M. Klapal, H. F., zakladatel moravského chmelařství,
in: Záhorská kronika 19, 1938, č. 1, s. 24–26; J. Donát, Moravské
chmelařství. Přehled historického vývoje do roku 1945, 1981–1982, passim;
V. Pumprla, Bibliografie okresu Přerov, 1993, s. 445 (rejstřík); M. Písková,
H. F. – zakladatel moravského chmelařství, in: Minulost Přerovska 9, 1993,
č. 2, s. 57–58; H. Bartková, Zakladatel moravského chmelařství. Ke 160. výročí
narození H. F., in: Hanácké noviny 5, 1994, č. 48 (dne 26. 2., příloha
Na neděli), s. 10; E. Dohnalová a kol., Bibliografie okresu Olomouc 2.
Ostatní města a obce olomouckého okresu, 1996, s. 399 (rejstřík); S. Kovářová,
Historické toulky. Počátky Moravského Žatecka, in: Právo (verze deníku
Střední a východní Morava) 24. 4. 2003, s. 13; L. Soukupová – F. Frantík,
Pivo – slad – chmel od A do Z. České, moravské a slovenské osobnosti, 2004,
s. 44; F. rozjel chmelařství na Moravě, in: Olomoucký deník 7. 12. 2009,
s. 2; J. Novotný, Chmelu se na Hané daří už sto padesát let, in: Hanácký rok
3, 2012 (2011), s. 30–32; J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského
zemského sněmu v letech 1861–1918, 2012, s. 186–187.
 
'''P:''' ZA, Opava, pracoviště Olomouc, matrika nar. řkt. f. ú. Tršice, sg.
VB-XIII-6, fol. 36; fond OŽK, sg. III Tršice; Zemský chmelařský spolek
(1910–1922); Rolnický cukrovar Prosenice (1898–1941), sg. 43; SOkA,
Olomouc, fond Archivy obcí okresu Olomouc, Obec Tršice; SOkA, Přerov,
Kulturní místopis; tamtéž, fond Silniční výbor okresu lipnického.
 
Milada Písková
    
    
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]

Verze z 5. 2. 2018, 19:37

Hynek FLORYK
Narození 22.2.1834
Místo narození Tršice (u Olomouce)
Úmrtí 27.7.1921
Místo úmrtí Tršice (u Olomouce)
Povolání

21- Odborník rostlinné výroby

22- Odborník živočišné výroby
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=134571

FLORYK, Hynek (též FLORIK, FLORÝK, Ignatz), * 22. 2. 1834 Tršice (u Olomouce), † 27. 7. 1921 Tršice (u Olomouce), rolník, zakladatel pěstování chmele na Moravě

Byl synem sedláka. Navštěvoval hlavní školu ve Staré Vodě, aby se naučil německy, čtvrtou třídu normální školy vychodil v Olomouci. Jako čtrnáctiletý se vrátil na otcovský statek a další znalosti získal samostatnou četbou odborných časopisů. Zajímal se o pěstování rostlin pro průmyslové zpracování a v rodišti založil pokusnou štěpnici. Dopisoval do Hospodářských novin, které redigoval F. S. Kodym, navázal kontakty s K. M. Lamblem, autorem jedné z prvních českých knih o pěstování chmele, který mu 1861 zaslal první sazenice. F. je pěstoval na svém pozemku, zahájil další výsadbu chmele na Moravě a byl přesvědčen, že přírodní prostředí Tršicka je vhodné pro jeho pěstování, že bude kraji přínosný a prospěšný. Zasloužil se rovněž o zřízení Chmelařského spolku pro Tršice a okolí (1863), který byl 1884 přeměněn na Zemský chmelařský spolek pro Markrabství moravské v Tršicích. F. šířil mezi rolníky osvětu, vedl je k četbě odborných časopisů, pořádal exkurze, návštěvy výstav, inicioval pořádání chmelařských trhů, postavení chmelařské tržnice, zřízení odborné chmelařské školy, pokusné chmelnice či veřejné známkovny chmele (1909). Pěstování chmele a pokusům s ním obětoval celé své jmění.

Byl váženým občanem, od 1861 zasedal jako člen obecního výboru, 1864–68 pracoval jako starosta Tršic. 1871 byl zvolen předsedou silničního výboru tehdejšího okresu Lipník nad Bečvou a současně v rodišti předsedal komisi pro zušlechťování chovu hovězího dobytka, založil a předsedal Občanské záložně a stal se i místopředsedou Rolnického akciového cukrovaru v Malých Prosenicích. 1888–1895 působil jako poslanec moravského zemského sněmu v Brně.

F. byl ženatý a měl jednoho syna. 1889 byl jmenován čestným občanem Tršic a 1922 mu na rodném domě byla odhalena pamětní deska. F. život a dílo připomíná jeden oddíl tršického muzea.

D: O úrodě židovských bandor, in: Hospodářské noviny 11, 1860, č. 1, s. 6–7; Kterak sem se náhodou dobrých stromků dochoval, in: tamtéž, č. 17, s. 1–3; Poučení chmelařům začátečníkům, in: Hospodář moravský 5, 1884, č. 13, s. 100.

L: OSN 15, s. 583 (u hesla Lambl); J. Donát (Pelhřimovský), O chmelařství. Se zvláštním zřetelem k pěstování na Moravě, 1888, passim; týž, Ve službách národa, in: Moravan (Brno) 1889, s. 43–45; F. Obrtel, Moravští sedláci v letech 1848–1904. Příspěvek k politickým dějinám moravského venkova, 1914, s. 225–234; P. Štěpánek, Zpráva o činnosti Zemského chmelařského spolku pro Moravu a Zemské odborné hospodářské školy v Tršicích za léta 1922–1928, 1928, passim; J. Donát, U hrobu dobrého člověka, in: Hlasy republiky 13. 8. 1929, s. 2; M. Klapal, H. F., zakladatel moravského chmelařství, in: Záhorská kronika 19, 1938, č. 1, s. 24–26; J. Donát, Moravské chmelařství. Přehled historického vývoje do roku 1945, 1981–1982, passim; V. Pumprla, Bibliografie okresu Přerov, 1993, s. 445 (rejstřík); M. Písková, H. F. – zakladatel moravského chmelařství, in: Minulost Přerovska 9, 1993, č. 2, s. 57–58; H. Bartková, Zakladatel moravského chmelařství. Ke 160. výročí narození H. F., in: Hanácké noviny 5, 1994, č. 48 (dne 26. 2., příloha Na neděli), s. 10; E. Dohnalová a kol., Bibliografie okresu Olomouc 2. Ostatní města a obce olomouckého okresu, 1996, s. 399 (rejstřík); S. Kovářová, Historické toulky. Počátky Moravského Žatecka, in: Právo (verze deníku Střední a východní Morava) 24. 4. 2003, s. 13; L. Soukupová – F. Frantík, Pivo – slad – chmel od A do Z. České, moravské a slovenské osobnosti, 2004, s. 44; F. rozjel chmelařství na Moravě, in: Olomoucký deník 7. 12. 2009, s. 2; J. Novotný, Chmelu se na Hané daří už sto padesát let, in: Hanácký rok 3, 2012 (2011), s. 30–32; J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, 2012, s. 186–187.

P: ZA, Opava, pracoviště Olomouc, matrika nar. řkt. f. ú. Tršice, sg. VB-XIII-6, fol. 36; fond OŽK, sg. III Tršice; Zemský chmelařský spolek (1910–1922); Rolnický cukrovar Prosenice (1898–1941), sg. 43; SOkA, Olomouc, fond Archivy obcí okresu Olomouc, Obec Tršice; SOkA, Přerov, Kulturní místopis; tamtéž, fond Silniční výbor okresu lipnického.

Milada Písková

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=FLORYK_Hynek_22.2.1834-27.7.1921&oldid=101890“