DIRRE Ondřej 14.11.1610-21.11.1669: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(DIRRE_Ondřej_14.11.1610-21.11.1669)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 9: Řádek 9:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ondřej DIRRE
}}
'''DIRRE, Ondřej''', ''* 14. 11. 1610 Olomouc, † 21. 11. 1669 Olomouc, římskokatolický kněz, biskup''
 
Pocházel z měšťanské rodiny, studoval na jezuitské univerzitě
v Olomouci, na níž získal 1631 doktorát filozofie a 1639 teologie. 1634 byl vysvěcen na kněze a stal se farářem v Novém Jičíně. Během švédské okupace 1643–50 pobýval v Brně.
Doklady o jeho jmenování do úřadů a hodností se dochovaly
neúplně. Těšil se velké náklonnosti olomouckého biskupa
arcivévody Leopolda Viléma. 1650 byl doložen jako oficiál
olomouckého biskupství, kterým se zřejmě stal jen dočasně.
Téhož roku byl jmenován arcijáhnem znojemským, 1653
navíc i děkanem ve Svitavách. 1655 se uváděl jako probošt
kolegiátní kapituly v Brně, 1657 obdržel opět úřad oficiála,
1658 i generálního vikáře. Olomoucká kapitula se zdráhala
ho přijmout, i když biskup to navrhoval 1655 a znovu 1657,
stalo se tak pravděpodobně až 1658. V kapitule získal 1665
hodnost scholastika, 1668 olomouckého arcijáhna. Vrcholu
své dráhy dosáhl 1668 jako světící biskup a titulární biskup
nikopolský. Stal se jedním z mála příslušníků měšťanského
původu, který pronikl do olomoucké kapituly s naprostou
převahou šlechticů. Zanechal rozsáhlé knihovny v Olomouci
a Brně, kde byl až do smrti proboštem kapituly. V knihovnách
se kromě literatury teologické a právnické, nezbytné
výbavy pro činnost generálního vikáře a oficiála, nacházela
též bohemica, např. česká gramatika Benedikta Vavřince
z Nudožer, Veleslavínův ''Kalendář historický'', četné polemiky
Václava Šturma proti jednotě bratrské, Balbínova ''Diva''
''Turzenensis, Historiae regni Boiemiae'' zřejmě biskupa Jana
Dubravia, ''Ars bene moriendi'' olomouckého kanovníka Karla
Ludvíka Zniovského. V soupisu D. obrazů figuruje též položka
osmi obrázků vulgo Landschaften, jež naznačuje, že D. byl
i milovníkem umění.
 
'''L:''' E. Gatz, Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648 bis 1803,
Berlin 1990, s. 79 (s chybami).
 
Miloš Kouřil
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]

Verze z 7. 1. 2017, 18:41

Ondřej DIRRE
Narození 14.11.1610
Místo narození Olomouc
Úmrtí 21.11.1669
Místo úmrtí Olomouc
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136948

DIRRE, Ondřej, * 14. 11. 1610 Olomouc, † 21. 11. 1669 Olomouc, římskokatolický kněz, biskup

Pocházel z měšťanské rodiny, studoval na jezuitské univerzitě v Olomouci, na níž získal 1631 doktorát filozofie a 1639 teologie. 1634 byl vysvěcen na kněze a stal se farářem v Novém Jičíně. Během švédské okupace 1643–50 pobýval v Brně. Doklady o jeho jmenování do úřadů a hodností se dochovaly neúplně. Těšil se velké náklonnosti olomouckého biskupa arcivévody Leopolda Viléma. 1650 byl doložen jako oficiál olomouckého biskupství, kterým se zřejmě stal jen dočasně. Téhož roku byl jmenován arcijáhnem znojemským, 1653 navíc i děkanem ve Svitavách. 1655 se uváděl jako probošt kolegiátní kapituly v Brně, 1657 obdržel opět úřad oficiála, 1658 i generálního vikáře. Olomoucká kapitula se zdráhala ho přijmout, i když biskup to navrhoval 1655 a znovu 1657, stalo se tak pravděpodobně až 1658. V kapitule získal 1665 hodnost scholastika, 1668 olomouckého arcijáhna. Vrcholu své dráhy dosáhl 1668 jako světící biskup a titulární biskup nikopolský. Stal se jedním z mála příslušníků měšťanského původu, který pronikl do olomoucké kapituly s naprostou převahou šlechticů. Zanechal rozsáhlé knihovny v Olomouci a Brně, kde byl až do smrti proboštem kapituly. V knihovnách se kromě literatury teologické a právnické, nezbytné výbavy pro činnost generálního vikáře a oficiála, nacházela též bohemica, např. česká gramatika Benedikta Vavřince z Nudožer, Veleslavínův Kalendář historický, četné polemiky Václava Šturma proti jednotě bratrské, Balbínova Diva Turzenensis, Historiae regni Boiemiae zřejmě biskupa Jana Dubravia, Ars bene moriendi olomouckého kanovníka Karla Ludvíka Zniovského. V soupisu D. obrazů figuruje též položka osmi obrázků vulgo Landschaften, jež naznačuje, že D. byl i milovníkem umění.

L: E. Gatz, Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648 bis 1803, Berlin 1990, s. 79 (s chybami).

Miloš Kouřil