EISOVÁ-STEFFANOVÁ Ruth Beate 19.6.1909-4.10.1979: Porovnání verzí
(EISOVÁ_Ruth_Beate_19.6.1909-4.10.1979) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.6.1909 | | datum narození = 19.6.1909 | ||
| místo narození = | | místo narození = Jaffa (Izrael) | ||
| datum úmrtí = 4.10.1979 | | datum úmrtí = 4.10.1979 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Heidelberg (Německo) | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''EISOVÁ-STEFFANOVÁ, Ruth Beate,''' ''* 19. 6. 1909 Jaffa (Izrael), † 4. 10. 1979 Heidelberg (Německo), spisovatelka'' | |||
Jejím prastrýcem byl protestantský teolog Ch. Hoffmann, příbuzným | |||
německý fyzik M. Hahn. Otec Vilém Karel Steffan | |||
(1875–1944), pracovně vyslaný do Palestiny, se oženil s Viktorií, | |||
roz. Hardeggovou (* 1881). Jako rakouský státní příslušník | |||
byl mobilizován do první světové války na ruskou frontu. | |||
Před anglo-indickými vojsky musela rodina Palestinu 1915 | |||
opustit, odešla do Janova, v Itálii však upadla do internace. | |||
Díky zdařilému útěku přes Švýcarsko se dostala do otcova rodiště | |||
Derflíku (dnes Víska) u Jevíčka. Po návratu z války otec | |||
pracoval jako vrchní poštovní tajemník v Brně. | |||
Reálné gymnázium absolvovala E. v Moravské Třebové, maturovala | |||
1927 v Brně. Odešla do Prahy na Německou univerzitu | |||
(obor germanistika a romanistika). 1933 promovala na | |||
germanistice (PhDr.) a téhož roku se provdala za germanistu | |||
a filologa Gerharda Eise (1908–1982), s nímž se seznámila na | |||
fakultě a s nímž odešla do Plzně. Od šestnácti let se uplatňovala | |||
především básnickými příspěvky do německého tisku | |||
v Čechách, na Moravě i jinde (''Deutsche Heimat'' vycházející | |||
v Plané, ''Der Ackermann aus Böhmen'' vydávaný v Karlových | |||
Varech, ''Sudetendeutsche Monatshefte'' v Teplicích, ''Frauenkultur'' | |||
v Berlíně a Lipsku, ''Der Getreue Eckart'' ve Vídni), 1930 se podílela | |||
na básnické antologii P. Hußareka ''Sudetendeutsche Anthologie:'' | |||
''Lyrik'', 1934 na antologii H. Cysarze ''Wir tragen ein'' | |||
''Licht'' a přispívala do sudetoněmeckých periodik (''Heimatkaländer'' | |||
''für den Aussig-Karbitzer Bezirk'' aj.). 1934 vydala soubor | |||
básní ''Kameraden der Zeit'', 1935 sbírku ''Tu mir nun auf'', za niž | |||
1936 získala prestižní literární cenu Země Moravy. Překládala | |||
z angličtiny, psala dramata a tragédie, 1936 uveřejnila s manželem | |||
antologii ''Sudetendeutsche Rufe aus einem Jahrhundert''. | |||
1937 se s ním přestěhovala do Liberce. 1939 sestavila sbírku | |||
sudetoněmeckých písní ''Sudetendeutsches Liederbuch'' a svazek | |||
''Treue um Deutschland''. 1945 s rodinou uprchla před odsunem | |||
do Německa. Při útěku přišla o rukopisy, mj. o hry ''Balders'' | |||
''Tod a Nordland''. Žila ve Freisingu, 1949 vydala hru ''Alexius''. | |||
''Ein Spiel von der gottsuchenden und der liebenden Seele''. 1955 | |||
následovala manžela i do Heidelbergu, kde se před 1958 s ním | |||
rozvedla. Podílela se na sbornících věnovaných sudetoněmeckému | |||
písemnictví, 1968 na ''Deutsche Gedichte aus Böhmen,'' | |||
''Mähren und Sudeten-Schlesien'', 1975 na antologiích ''Auf meiner'' | |||
''Strasse. Anthologie ostdeutscher Autorinnen a na Alle Mütter dieser'' | |||
''Welt'', kde uveřejnila prózu o útěku ze Sudet formou poselství | |||
pro svého syna ''Mein lieber Sohn!'', 1978 na ''Anthologie ostdeutscher'' | |||
''Autorinnen der Gegenwart''. Vydala sbírku balad ''Weg'' | |||
''zum Hohen Stein. Balladen'' (1970) a sebrané básně ''Von der'' | |||
''Welt das Geblühe, vom Menschen das Herz'' (1971). Roku 1974 | |||
získala ocenění za zásluhy o německou lyriku a prózu. V literárních | |||
pracích užívala jména Ruth Eis-Steffan. Vedle Pauly | |||
Ludwigové a Erny Blaasové patřila k nemnoha sudetoněmeckým | |||
básnířkám. Syn Helko E. (* 1936) promoval 1965 na | |||
právech v Heidelbergu a stal se právním historikem a šachovým | |||
mistrem. | |||
'''L:''' Kulturní adresář ČSR 2, 1936, A. Dolenský (ed.), s. 97; K. Sturm, Zwei | |||
Brünner Dichterinnen, in: Leistungen und Fortschritte. Mitteilungen der | |||
Deutschen Gesellschaft für Wissenschaft und Kunst in Brünn, 1939, č. 5; Handlexikon Deutsche Literatur in Böhmen – Mähren – Schlesien, E. J. | |||
Knobloch (ed.), München 1968, s. 18; R. Zimprich, Die Dichterin R. E.- | |||
S., in: R. E.-S., Von der Welt das Geblühe, vom Menschen das Herz, Steinheim/ | |||
Mainz 1971 (doslov); Stimmen der Zeit, Katholische Monatschrift | |||
für das Geistesleben der Gegewart 189, 1972, s. 73; J. Vopravil, Slovník | |||
pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 524; MSA 31, 1974, | |||
s. 28; 55, 1979, s. 25; J. Mühlberger, Geschichte der deutschen Literatur | |||
in Böhmen: 1900–1939, Wien 1981, s. 355; Kürschners deutscher Litera - | |||
tur-Kalender, Berlin – New York 1984, s. 263; D. Drüll, Heidelberger | |||
Gelehrtenlexikon 1933–1986, Heidelberg 2009, s. 97; BL 4, s. 242–243. | |||
Marcella Husová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1909]] | [[Kategorie:1909]] | ||
[[Kategorie:Jaffa]] | |||
[[Kategorie:1979]] | [[Kategorie:1979]] | ||
[[Kategorie:Heidelberg]] |
Verze z 4. 6. 2017, 12:08
Ruth Beate EISOVÁ | |
Narození | 19.6.1909 |
---|---|
Místo narození | Jaffa (Izrael) |
Úmrtí | 4.10.1979 |
Místo úmrtí | Heidelberg (Německo) |
Povolání | 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137010 |
EISOVÁ-STEFFANOVÁ, Ruth Beate, * 19. 6. 1909 Jaffa (Izrael), † 4. 10. 1979 Heidelberg (Německo), spisovatelka
Jejím prastrýcem byl protestantský teolog Ch. Hoffmann, příbuzným německý fyzik M. Hahn. Otec Vilém Karel Steffan (1875–1944), pracovně vyslaný do Palestiny, se oženil s Viktorií, roz. Hardeggovou (* 1881). Jako rakouský státní příslušník byl mobilizován do první světové války na ruskou frontu. Před anglo-indickými vojsky musela rodina Palestinu 1915 opustit, odešla do Janova, v Itálii však upadla do internace. Díky zdařilému útěku přes Švýcarsko se dostala do otcova rodiště Derflíku (dnes Víska) u Jevíčka. Po návratu z války otec pracoval jako vrchní poštovní tajemník v Brně.
Reálné gymnázium absolvovala E. v Moravské Třebové, maturovala 1927 v Brně. Odešla do Prahy na Německou univerzitu (obor germanistika a romanistika). 1933 promovala na germanistice (PhDr.) a téhož roku se provdala za germanistu a filologa Gerharda Eise (1908–1982), s nímž se seznámila na fakultě a s nímž odešla do Plzně. Od šestnácti let se uplatňovala především básnickými příspěvky do německého tisku v Čechách, na Moravě i jinde (Deutsche Heimat vycházející v Plané, Der Ackermann aus Böhmen vydávaný v Karlových Varech, Sudetendeutsche Monatshefte v Teplicích, Frauenkultur v Berlíně a Lipsku, Der Getreue Eckart ve Vídni), 1930 se podílela na básnické antologii P. Hußareka Sudetendeutsche Anthologie: Lyrik, 1934 na antologii H. Cysarze Wir tragen ein Licht a přispívala do sudetoněmeckých periodik (Heimatkaländer für den Aussig-Karbitzer Bezirk aj.). 1934 vydala soubor básní Kameraden der Zeit, 1935 sbírku Tu mir nun auf, za niž 1936 získala prestižní literární cenu Země Moravy. Překládala z angličtiny, psala dramata a tragédie, 1936 uveřejnila s manželem antologii Sudetendeutsche Rufe aus einem Jahrhundert. 1937 se s ním přestěhovala do Liberce. 1939 sestavila sbírku sudetoněmeckých písní Sudetendeutsches Liederbuch a svazek Treue um Deutschland. 1945 s rodinou uprchla před odsunem do Německa. Při útěku přišla o rukopisy, mj. o hry Balders Tod a Nordland. Žila ve Freisingu, 1949 vydala hru Alexius. Ein Spiel von der gottsuchenden und der liebenden Seele. 1955 následovala manžela i do Heidelbergu, kde se před 1958 s ním rozvedla. Podílela se na sbornících věnovaných sudetoněmeckému písemnictví, 1968 na Deutsche Gedichte aus Böhmen, Mähren und Sudeten-Schlesien, 1975 na antologiích Auf meiner Strasse. Anthologie ostdeutscher Autorinnen a na Alle Mütter dieser Welt, kde uveřejnila prózu o útěku ze Sudet formou poselství pro svého syna Mein lieber Sohn!, 1978 na Anthologie ostdeutscher Autorinnen der Gegenwart. Vydala sbírku balad Weg zum Hohen Stein. Balladen (1970) a sebrané básně Von der Welt das Geblühe, vom Menschen das Herz (1971). Roku 1974 získala ocenění za zásluhy o německou lyriku a prózu. V literárních pracích užívala jména Ruth Eis-Steffan. Vedle Pauly Ludwigové a Erny Blaasové patřila k nemnoha sudetoněmeckým básnířkám. Syn Helko E. (* 1936) promoval 1965 na právech v Heidelbergu a stal se právním historikem a šachovým mistrem.
L: Kulturní adresář ČSR 2, 1936, A. Dolenský (ed.), s. 97; K. Sturm, Zwei Brünner Dichterinnen, in: Leistungen und Fortschritte. Mitteilungen der Deutschen Gesellschaft für Wissenschaft und Kunst in Brünn, 1939, č. 5; Handlexikon Deutsche Literatur in Böhmen – Mähren – Schlesien, E. J. Knobloch (ed.), München 1968, s. 18; R. Zimprich, Die Dichterin R. E.- S., in: R. E.-S., Von der Welt das Geblühe, vom Menschen das Herz, Steinheim/ Mainz 1971 (doslov); Stimmen der Zeit, Katholische Monatschrift für das Geistesleben der Gegewart 189, 1972, s. 73; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 524; MSA 31, 1974, s. 28; 55, 1979, s. 25; J. Mühlberger, Geschichte der deutschen Literatur in Böhmen: 1900–1939, Wien 1981, s. 355; Kürschners deutscher Litera - tur-Kalender, Berlin – New York 1984, s. 263; D. Drüll, Heidelberger Gelehrtenlexikon 1933–1986, Heidelberg 2009, s. 97; BL 4, s. 242–243.
Marcella Husová