FIŠER Bohumil 9.3.1882-18.8.1928

Bohumil FIŠER
Narození	9.3.1882
Místo narození	Mladá Boleslav
Úmrtí	18.8.1928
Místo úmrtí	Praha
Povolání	47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 48- Politický publicista 53- Historik
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137104

FIŠER, Bohumil, * 9. 3. 1882 Mladá Boleslav, † 18. 8. 1928 Praha, pedagog, historik, politik

Pocházel z chudé rodiny. Absolvoval gymnázium v rodišti, studoval rok na Báňské akademii v Příbrami a potom obory historie, filozofie a dějiny umění na UK v Praze, kde ho učili J. Goll a Č. Zíbrt. Současně se věnoval soukromému studiu operního zpěvu na pražské konzervatoři. Po promoci (1908) působil jako středoškolský učitel v Příbrami, Holešově a Valašském Meziříčí, kde se seznámil s Marií Fiedlerovou, s níž se 1912 oženil. 1911–24 učil na gymnáziu v Uherském Hradišti. Hodně cestoval, navštívil Belgii, Nizozemsko, Itálii, Německo a několikrát Rusko.

F. od mládí přitahovala politika. Ve Valašském Meziříčí vstoupil do České strany pokrokové (realistické), vedl týdeník Palacký a přispěl ke zvolení T. G. Masaryka poslancem říšské rady za skupinu valašských měst (1911). Za první světové války měl blízko k J. Herbenovi, spolupracoval s Maffií a vydal brožuru Osvobození Slovanstva, jež byla záhy konfiskována, a F. byl perzekvován. 1919–20 zasedal jako poslanec Revolučního národního shromáždění. Po zániku realistické strany vstoupil do strany národně socialistické a za ni neúspěšně kandidoval ve volbách do poslanecké sněmovny. Patřil k vedoucím stranickým činovníkům uherskohradišťské župy, 1924 se stal tajemníkem jejího senátorského klubu a byl členem výkonného výboru. Od té doby pobýval převážně v Praze.

F. zasedal v předsednictvu Unie československých družstev a v ředitelství Českomoravského úvěrního ústavu, působil v Junáku, byl rovněž konzervátorem hudebních a uměleckých památek pro Moravu. V době první světové války hodlal zpracovat dějiny Uherského Hradiště, avšak záměr zůstal torzem. 1919 byl jmenován městským archivářem a vydal několik zajímavých historických prací. Ve dvacátých letech se věnoval osvětové činnosti. Četnými články přispíval do regionálních periodik (Zájmy Slovače, Naše Slovácko a Stráž), organizoval výstavy, koncerty a přednášky o hudbě a literatuře, především v Klubu přátel umění. 1924 spolu se Z. Chalabalou založil Slováckou filharmonii a stal se jejím jednatelem. Z Prahy se na víkendy vracel do Uherského Hradiště, kde pořádal za přispění umělecky nadané manželky literární akce zvané Večery. Zabýval se též osobností F. M. Dostojevského a z ruštiny do češtiny přeložil několik prací.

D: Paměti hradišťské, 1920; Husův večer, 1920; F. M. Dostojevskij, 1921; Uherské Hradiště. I. Topografie, 1921; Jiráskův večer, 1921; Masarykův večer, 1921; Nerudův večer, 1921; Půlpánův večer, 1921; Hradišťské soudnictví, in: Zahrada Moravy. Vlastivědný sborník pro mládež župy Uherské Hradiště 1926, s. 4–7; Náboženské poměry v Uh. Hradišti. Skizza z literární pozůstalosti B. F., 1930; překlady: A. J. Verchovskij, Rusko na Golgotě (z pochodového deníku 1914–1918), 1921; J. a Z. Šamurinovi, Ruské malířství. Treťjakovská galerie, Rumjancevské museum, 1922.

L: Album representantů, s. 313, 939; Br. B. F. mrtev, in: Naše Slovácko 10, 6. 9. 1928, s. 1–6; F. Jilík, Profesor B. F. 9. 3. 1882–18. 8. 1928, in: 45. výroční zpráva státního reálného gymnasia v Uh. Hradišti za školní rok 1928–1929, 1929, s. 3–5; Uherskohradišťsko. Vlastivěda moravská, 1982, s. 763; J. Hubáček, Vzpomínka na profesora B. F., in: Naším krajem 1960, č. 2, s. 28–29; týž, Vzpomínka na profesora F., in: Zpravodaj města Uherské Hradiště 1969, č. 6, s. 15–16; J. Pávek, Vzpomínka na profesora B. F., in: tamtéž 1988, č. 8, s. 16–17; L. Pavlicová, Osobnosti, in: tamtéž 1998, č. 8, s. 13–14; B. Rašticová, K výročí úmrtí B. F., in: Slovácko 50, 2008, s. 328–329.

Zdeněk Fišer