BOHÁČ Jan Křtitel 14.6.1724-16.10.1768: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jan Křtitel | | jméno = Jan Křtitel BOHÁČ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 14.6.1724 | | datum narození = 14.6.1724 | ||
| místo narození = | | místo narození = Žinkovy u Nepomuku | ||
| datum úmrtí = 16.10.1768 | | datum úmrtí = 16.10.1768 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
7- Zoolog | 7- Zoolog | ||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
}} | }} | ||
Jan Křtitel BOHADSCH | '''BOHÁČ, Jan Křtitel''' '''(též BOHACZ, BOHADSCH, BOHATSCH, Johann Baptist, Antonín), * 14. 6. 1724 Žinkovy u Nepomuku, † 16. 10. 1768 Praha, lékař, přírodovědec, pedagog''' | ||
Narodil se v rodině správce žinkovského panství Bartoloměje | |||
Antonína B. Po absolvování jezuitské střední školy (dosud | |||
nezjištěno, zda v Klatovech či Praze) a filozofických studií na | |||
pražské univerzitě studoval 1743–47 na její lékařské fakultě. | |||
Pak se vzdělával na zahraničních univerzitách, především | |||
v Itálii. Nejdéle pobýval v Padově u slavného anatoma a patologa | |||
J. B. Morgagniho, kde pracoval do 1748 jako asistent. | |||
Tam také poprvé začal sledovat působení elektřiny na živé | |||
organismy. Během pobytu v Neapoli se věnoval především | |||
přírodovědě. V dalších letech navštívil univerzity ve Francii | |||
(Montpellier, Paříž), Holandsku a Anglii (v Londýně pobýval | |||
okolo 1750). Po návratu do Čech získal na pražské univerzitě | |||
v červenci 1751 titul doktora filozofie a medicíny. O jeho | |||
disertaci o elektřině a léčení nemocí referovaly obšírně ''Zprávy'' | |||
''Královské'' ''společnosti'' ''v Londýně''. V listopadu 1752 se stal | |||
mimořádným profesorem přírodovědy na pražské lékařské | |||
fakultě a 1756/57, 1758/59, 1760/61 tam zastával funkci | |||
děkana. 1762 byl jmenován, vedle přírodovědy, i profesorem | |||
botaniky. Vynikal také pedagogickým nadáním, u posluchačů | |||
kladl důraz na vlastní empirické poznávání. Za sedmileté | |||
války, 1757, kdy byla výuka na pražské univerzitě přerušena, | |||
pobýval několik měsíců v Itálii, zejména v Neapoli, a zaměřil | |||
se na zoologické výzkumy. V létě 1763 byl na popud Františka | |||
Lotrinského pověřen botanickým a mineralogickým | |||
průzkumem rakouské Solné komory. Výsledky shrnul do | |||
objemné zprávy s uvedením a popisem všech zkoumaných | |||
lokalit a 260 druhů rostlin, které při svých exkursích zjistil | |||
a nasbíral. Rukopis byl uložen ve dvorní vídeňské knihovně | |||
a vyšel posmrtně až 1782. Pro vlastní výzkumnou práci si | |||
zřídil v Bubenči (Praha) soukromou botanickou zahradu na | |||
najatém pozemku, nečekaná smrt však přerušila jeho úsilí vybudovat novou pražskou botanickou zahradu. Jako lékař | |||
byl pokládán za jednoho z průkopníků elektrofyziologie | |||
a elektroterapie, dodnes je hodnocena jeho výborná experimentální | |||
metoda. Hlavní a vědecky nejcennější zoologické | |||
dílo ''O některých'' ''mořských'' ''živočiších'' ''a jejich'' ''vlastnostech,'' | |||
''vzdělancům'' ''dosud'' ''neznámých'' ''nebo'' ''málo'' ''známých'', k němuž | |||
připojil 12 tabulí vlastnoručně kreslených obrázků zjištěných | |||
živočichů, vyšlo 1761 v Drážďanech. Mezi zoology | |||
je znám i objevem zvláštní žlázy v plášťové dutině zadožábrých | |||
plžů. V první polovině šedesátých let 18. století se B. | |||
vedle pedagogických povinností začal intenzivně věnovat | |||
přírodovědeckému prozkoumání Čech. Botanické exkurse | |||
podnikal se svým žákem a studentským průvodcem Janem | |||
Josefem Zauschnerem do četných lokalit českých krajů. Své | |||
botanické poznatky publikoval německy v drobných pracích, | |||
zaměřených na využití některých druhů rostlin v domácnosti, | |||
v barvířství i jako pícnin (''Popis'' ''některých'' ''pro hospodářství'' | |||
''a barvířství'' ''užitečných'' ''rostlin'', 1755; ''Pokorný'' ''a užitečný'' ''vlastenecký'' | |||
''návrh,'' ''jak'' ''každoročně'' ''dosáhnout'' ''pro České'' ''království'' | |||
''neobyčejných'' ''výhod'' ''značného'' ''rozsahu'', 1758; ''Pojednání'' ''o užití'' | |||
''pastvin'' ''v zemědělství'', 1763). | |||
Za hlavní badatelský cíl B. pokládal komplexní zpracování | |||
přírodních poměrů Čech z hlediska floristického, faunistického | |||
i mineralogického. Výzkum prováděl 18 let a výsledky | |||
se pokusil systematicky zpracovat do spisu ''Květena,'' ''zvířena'' | |||
''a přírodopis'' ''nerostné'' ''říše'' ''Čech'', který se však ztratil a o jeho | |||
osudu není nic známo. B. byl ceněn i v zahraničí, 1762 ho | |||
zvolila Bavorská akademie věd v Mnichově a Královská společnost | |||
v Londýně svým členem. Zemřel na následky silného | |||
nachlazení při sběru přírodnin v okolí Sušice. | |||
'''D:''' De utilitate electrisationis in arte medica seu in curandis morbis, 1751; | |||
Přírodovědecké spisy: Dissertatio de veris sepiarum ovis, figuris aeri incisis | |||
illustrata, 1752; Beschreibung einiger in der Haushaltung und Färbekunst | |||
nutzbaren Kräutern, die er in seinen durch drey Jahre unternommenen | |||
Reisen im Königreich Böheim endecket hat, 1755; Dienst und Nutzbarer | |||
Patriotischer Vorschlag, wienach dem Königreich Böheim ein ungemeiner | |||
Vortheil von sonderbarer Betrachtlichkeit jährlich zuwachsen könnte, 1758; | |||
Abhandlung vom Gebrauch des Waidtes in der Haushaltung, 1763; De | |||
quibusdam animalibus marinis, eorumque proprietatibus, orbi litterario vel | |||
nondum vel minus notis, liber, Dresdae 1761 (něm. 1776); Bericht über | |||
seine auf allerhöchsten Befehl in Jahr 1763 unternommene Reise nach dem | |||
Oberösterreich Salzkammerbezirk. Abhandlungen einer Privatgesellschaft in | |||
Böhmen, 5 Bd., 1782, s. 91n. | |||
'''L:''' F. M. Pelcl, J. B. B., ein Arzt und Naturforscher, in: Abbildungen böhmischer | |||
und mährischer Gelehrten und Künstler 3, 1777, s. 163n.; J. K. B., | |||
in: Lotos 67–68, 1919–20, s. 121; V. Maiwald, Geschichte der Botanik in | |||
Böhmen 1904, s. 58n.; Wurzbach 2, s. 26; OSN 4, s. 247n.; BL 1, s. 120n.; | |||
Z. Frankenberger, J. K. B. Život a dílo, in: Věstník KČSN, 1951, 12, s. 1n.; | |||
I. Klášterský a kol., Botanikové na českém a moravskoslezském území, in: | |||
Zprávy Československé společnosti pro dějiny věd a techniky, 14–15, 1970, | |||
s. 61; B. Slavík, J. K. B., in: Preslia 50, 1978, č. 4, s. 374; RSN 1, s. 769; | |||
AČL, s. 21n.; BSPLF 1, s. 63; Z. Frankenberger – E. Rozsívalová, Neznámá | |||
disertace J. B., in: ČLČ 97, 1958, s. 914n.; Koleška, 1, s. 14; L. Skala, Naši | |||
předchůdci 1, 1993, s. 36; K. Pošmourný – H. Lobitzer, J. B. Bohadsch, ein | |||
früher naturwissenschaftlicher Erforscher des Salzkammerguts, in: Berichte | |||
der Geologischen Bundesanstalt, B 56, Wien – Hallstatt 2001, s. 85n. | |||
'''P:''' B. sbírku dokladů k české fauně koupil od dědiců hrabě F. Th un a připojil | |||
ji ke svým sbírkám v děčínském zámku. Herbář zdědil J. J. Zauschner a daroval | |||
jej Strahovskému klášteru v Praze. | |||
Ludmila Hlaváčková, Zdeněk Koleška | |||
[[Kategorie:A]] | [[Kategorie:A]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:7- Zoolog]] | [[Kategorie:7- Zoolog]] | ||
[[Kategorie:1724]] | [[Kategorie:1724]] | ||
[[Kategorie:Žnkovy]] | |||
[[Kategorie:1768]] | [[Kategorie:1768]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 15. 9. 2016, 14:58
Jan Křtitel BOHÁČ | |
Narození | 14.6.1724 |
---|---|
Místo narození | Žinkovy u Nepomuku |
Úmrtí | 16.10.1768 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
15- Lékaři 7- Zoolog |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42382 |
BOHÁČ, Jan Křtitel (též BOHACZ, BOHADSCH, BOHATSCH, Johann Baptist, Antonín), * 14. 6. 1724 Žinkovy u Nepomuku, † 16. 10. 1768 Praha, lékař, přírodovědec, pedagog
Narodil se v rodině správce žinkovského panství Bartoloměje Antonína B. Po absolvování jezuitské střední školy (dosud nezjištěno, zda v Klatovech či Praze) a filozofických studií na pražské univerzitě studoval 1743–47 na její lékařské fakultě. Pak se vzdělával na zahraničních univerzitách, především v Itálii. Nejdéle pobýval v Padově u slavného anatoma a patologa J. B. Morgagniho, kde pracoval do 1748 jako asistent. Tam také poprvé začal sledovat působení elektřiny na živé organismy. Během pobytu v Neapoli se věnoval především přírodovědě. V dalších letech navštívil univerzity ve Francii (Montpellier, Paříž), Holandsku a Anglii (v Londýně pobýval okolo 1750). Po návratu do Čech získal na pražské univerzitě v červenci 1751 titul doktora filozofie a medicíny. O jeho disertaci o elektřině a léčení nemocí referovaly obšírně Zprávy Královské společnosti v Londýně. V listopadu 1752 se stal mimořádným profesorem přírodovědy na pražské lékařské fakultě a 1756/57, 1758/59, 1760/61 tam zastával funkci děkana. 1762 byl jmenován, vedle přírodovědy, i profesorem botaniky. Vynikal také pedagogickým nadáním, u posluchačů kladl důraz na vlastní empirické poznávání. Za sedmileté války, 1757, kdy byla výuka na pražské univerzitě přerušena, pobýval několik měsíců v Itálii, zejména v Neapoli, a zaměřil se na zoologické výzkumy. V létě 1763 byl na popud Františka Lotrinského pověřen botanickým a mineralogickým průzkumem rakouské Solné komory. Výsledky shrnul do objemné zprávy s uvedením a popisem všech zkoumaných lokalit a 260 druhů rostlin, které při svých exkursích zjistil a nasbíral. Rukopis byl uložen ve dvorní vídeňské knihovně a vyšel posmrtně až 1782. Pro vlastní výzkumnou práci si zřídil v Bubenči (Praha) soukromou botanickou zahradu na najatém pozemku, nečekaná smrt však přerušila jeho úsilí vybudovat novou pražskou botanickou zahradu. Jako lékař byl pokládán za jednoho z průkopníků elektrofyziologie a elektroterapie, dodnes je hodnocena jeho výborná experimentální metoda. Hlavní a vědecky nejcennější zoologické dílo O některých mořských živočiších a jejich vlastnostech, vzdělancům dosud neznámých nebo málo známých, k němuž připojil 12 tabulí vlastnoručně kreslených obrázků zjištěných živočichů, vyšlo 1761 v Drážďanech. Mezi zoology je znám i objevem zvláštní žlázy v plášťové dutině zadožábrých plžů. V první polovině šedesátých let 18. století se B. vedle pedagogických povinností začal intenzivně věnovat přírodovědeckému prozkoumání Čech. Botanické exkurse podnikal se svým žákem a studentským průvodcem Janem Josefem Zauschnerem do četných lokalit českých krajů. Své botanické poznatky publikoval německy v drobných pracích, zaměřených na využití některých druhů rostlin v domácnosti, v barvířství i jako pícnin (Popis některých pro hospodářství a barvířství užitečných rostlin, 1755; Pokorný a užitečný vlastenecký návrh, jak každoročně dosáhnout pro České království neobyčejných výhod značného rozsahu, 1758; Pojednání o užití pastvin v zemědělství, 1763).
Za hlavní badatelský cíl B. pokládal komplexní zpracování přírodních poměrů Čech z hlediska floristického, faunistického i mineralogického. Výzkum prováděl 18 let a výsledky se pokusil systematicky zpracovat do spisu Květena, zvířena a přírodopis nerostné říše Čech, který se však ztratil a o jeho osudu není nic známo. B. byl ceněn i v zahraničí, 1762 ho zvolila Bavorská akademie věd v Mnichově a Královská společnost v Londýně svým členem. Zemřel na následky silného nachlazení při sběru přírodnin v okolí Sušice.
D: De utilitate electrisationis in arte medica seu in curandis morbis, 1751; Přírodovědecké spisy: Dissertatio de veris sepiarum ovis, figuris aeri incisis illustrata, 1752; Beschreibung einiger in der Haushaltung und Färbekunst nutzbaren Kräutern, die er in seinen durch drey Jahre unternommenen Reisen im Königreich Böheim endecket hat, 1755; Dienst und Nutzbarer Patriotischer Vorschlag, wienach dem Königreich Böheim ein ungemeiner Vortheil von sonderbarer Betrachtlichkeit jährlich zuwachsen könnte, 1758; Abhandlung vom Gebrauch des Waidtes in der Haushaltung, 1763; De quibusdam animalibus marinis, eorumque proprietatibus, orbi litterario vel nondum vel minus notis, liber, Dresdae 1761 (něm. 1776); Bericht über seine auf allerhöchsten Befehl in Jahr 1763 unternommene Reise nach dem Oberösterreich Salzkammerbezirk. Abhandlungen einer Privatgesellschaft in Böhmen, 5 Bd., 1782, s. 91n.
L: F. M. Pelcl, J. B. B., ein Arzt und Naturforscher, in: Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler 3, 1777, s. 163n.; J. K. B., in: Lotos 67–68, 1919–20, s. 121; V. Maiwald, Geschichte der Botanik in Böhmen 1904, s. 58n.; Wurzbach 2, s. 26; OSN 4, s. 247n.; BL 1, s. 120n.; Z. Frankenberger, J. K. B. Život a dílo, in: Věstník KČSN, 1951, 12, s. 1n.; I. Klášterský a kol., Botanikové na českém a moravskoslezském území, in: Zprávy Československé společnosti pro dějiny věd a techniky, 14–15, 1970, s. 61; B. Slavík, J. K. B., in: Preslia 50, 1978, č. 4, s. 374; RSN 1, s. 769; AČL, s. 21n.; BSPLF 1, s. 63; Z. Frankenberger – E. Rozsívalová, Neznámá disertace J. B., in: ČLČ 97, 1958, s. 914n.; Koleška, 1, s. 14; L. Skala, Naši předchůdci 1, 1993, s. 36; K. Pošmourný – H. Lobitzer, J. B. Bohadsch, ein früher naturwissenschaftlicher Erforscher des Salzkammerguts, in: Berichte der Geologischen Bundesanstalt, B 56, Wien – Hallstatt 2001, s. 85n.
P: B. sbírku dokladů k české fauně koupil od dědiců hrabě F. Th un a připojil ji ke svým sbírkám v děčínském zámku. Herbář zdědil J. J. Zauschner a daroval jej Strahovskému klášteru v Praze.
Ludmila Hlaváčková, Zdeněk Koleška