FUCHS Walter Maximilian 8.6.1891-30.8.1957: Porovnání verzí
m (Martínek přesunul stránku FUCHS Walter na FUCHS Walter 8.6.1891-30.8.1957 bez založení přesměrování) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 8. 6. 1891 | | datum narození = 8. 6. 1891 | ||
| místo narození = | | místo narození = Vídeň (Rakousko | ||
| datum úmrtí = 30. 8. 1957 | | datum úmrtí = 30. 8. 1957 | ||
| místo úmrtí = Cáchy (Německo) | | místo úmrtí = Cáchy (Německo) | ||
| Řádek 36: | Řádek 36: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
}} | }} | ||
'''FUCHS, Walter Maximilian,''' ''* 8. 6. 1891 Vídeň (Rakousko), † 30. 8. 1957 Cáchy (Německo), chemik technolog'' | |||
Pocházel z brněnské rodiny železničního stavitele Adolfa F. | |||
a Anny, roz. Fischerové. Absolvoval gymnázium, 1909–14 | |||
studoval na univerzitě ve Vídni chemii, fyziku a matematiku. | |||
Promoval po obhajobě práce ''Über Bromierung aromatischer Amine''. Narukoval během první světové války, dosáhl hodnosti | |||
poručíka. Po návratu se 1919 habilitoval na německé technice | |||
v Brně. Zabýval se ligninovou a fenolovou chemií. 1927 odešel | |||
do Německa, byl jmenován vedoucím oddělení v Institutu pro | |||
výzkum uhlí v Mülheimu v Porúří, 1932 řádným profesorem | |||
chemické technologie na technice v Cáchách. Začal se zabývat | |||
chemií uhlí. Po nástupu nacistů 1933 kvůli židovskému původu | |||
emigroval, krátce žil v Moravské Ostravě a v Londýně. | |||
1934 odešel do USA, kam byl povolán na Rutgers University | |||
v New Brunswicku (New Jersey), 1935–42 přednášel technologii | |||
paliv na Pennsylvania State College ve Philadelphii. | |||
V USA vyvinul metodu rychlého zplyňování uhlí a syntézu nitrilu. 1942 si v New Yorku otevřel konzultační kancelář. | |||
Po druhé světové válce se 1949 vrátil na techniku v Cáchách | |||
jako vedoucí Institutu chemické technologie. 1951 vyslovil | |||
termodynamickou hypotézu vzniku uhlí, podle které při vzniku | |||
černého uhlí v nakupeném rostlinném materiálu převažovaly | |||
redukční rozkladné pochody, při vzniku hnědého uhlí oxidační | |||
pochody. V posledním období se zabýval změkčováním | |||
kotelní vody a korozí. | |||
'''D:''' výběr: Die Chemie des Lignins, Berlin 1926; Die Chemie der Kohle, | |||
tamtéž 1931; When the oil wells run dry, Dover (New Hampshire) 1946; | |||
Fortschritte in der Kenntnis der Kohle, in: Brennstoff Chemie 32, 1951, | |||
s. 12–19. | |||
'''L:''' NDB 5, s. 683n.; V. Havlena, Geologie uhelných ložisek 1, 1963, s. 69; | |||
https://de.wikipedia.org/ (stav k 1. 9. 2015). | |||
Pavel Vlašímský | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | [[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | ||
Verze z 26. 2. 2018, 18:20
| Walter FUCHS | |
 | |
| Narození | 8. 6. 1891 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko |
| Úmrtí | 30. 8. 1957 |
| Místo úmrtí | Cáchy (Německo) |
| Alma mater | Universität Wien |
| Povolání | 3 - chemik nebo alchymista |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137455 |
FUCHS, Walter Maximilian, * 8. 6. 1891 Vídeň (Rakousko), † 30. 8. 1957 Cáchy (Německo), chemik technolog
Pocházel z brněnské rodiny železničního stavitele Adolfa F. a Anny, roz. Fischerové. Absolvoval gymnázium, 1909–14 studoval na univerzitě ve Vídni chemii, fyziku a matematiku. Promoval po obhajobě práce Über Bromierung aromatischer Amine. Narukoval během první světové války, dosáhl hodnosti poručíka. Po návratu se 1919 habilitoval na německé technice v Brně. Zabýval se ligninovou a fenolovou chemií. 1927 odešel do Německa, byl jmenován vedoucím oddělení v Institutu pro výzkum uhlí v Mülheimu v Porúří, 1932 řádným profesorem chemické technologie na technice v Cáchách. Začal se zabývat chemií uhlí. Po nástupu nacistů 1933 kvůli židovskému původu emigroval, krátce žil v Moravské Ostravě a v Londýně. 1934 odešel do USA, kam byl povolán na Rutgers University v New Brunswicku (New Jersey), 1935–42 přednášel technologii paliv na Pennsylvania State College ve Philadelphii. V USA vyvinul metodu rychlého zplyňování uhlí a syntézu nitrilu. 1942 si v New Yorku otevřel konzultační kancelář. Po druhé světové válce se 1949 vrátil na techniku v Cáchách jako vedoucí Institutu chemické technologie. 1951 vyslovil termodynamickou hypotézu vzniku uhlí, podle které při vzniku černého uhlí v nakupeném rostlinném materiálu převažovaly redukční rozkladné pochody, při vzniku hnědého uhlí oxidační pochody. V posledním období se zabýval změkčováním kotelní vody a korozí.
D: výběr: Die Chemie des Lignins, Berlin 1926; Die Chemie der Kohle, tamtéž 1931; When the oil wells run dry, Dover (New Hampshire) 1946; Fortschritte in der Kenntnis der Kohle, in: Brennstoff Chemie 32, 1951, s. 12–19.
L: NDB 5, s. 683n.; V. Havlena, Geologie uhelných ložisek 1, 1963, s. 69; https://de.wikipedia.org/ (stav k 1. 9. 2015).
Pavel Vlašímský