BARTOŇ z Dobenína Josef Bohumil 8.6.1862-22.4.1951: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku BARTOŇ-Dobenín Josef 1862-22.4.1951 na BARTOŇ z Dobenína Josef Bohumil 8.6.1862-22.4.1951 bez založení přesměrování) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Josef Bohumil BARTOŇ z Dobenína | | jméno = Josef Bohumil BARTOŇ z Dobenína | ||
| obrázek = | | obrázek = Barton Josef Bohumil portret.jpg | ||
| datum narození = 8.6.1862 | | datum narození = 8.6.1862 | ||
| místo narození = Vysoká Srbská u Náchoda | | místo narození = Vysoká Srbská u Náchoda |
Verze z 26. 9. 2017, 17:09
Josef Bohumil BARTOŇ z Dobenína | |
Narození | 8.6.1862 |
---|---|
Místo narození | Vysoká Srbská u Náchoda |
Úmrtí | 22.4.1951 |
Místo úmrtí | Nové Město nad Metují |
Povolání | 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40250 |
BARTOŇ z Dobenína, Josef Bohumil, * 8. 6. 1862 Vysoká Srbská u Náchoda, † 22. 4. 1951 Nové Město nad Metují, průmyslový podnikatel v textilnictví, velkostatkář, veřejný činitel
Syn Josefa B. z D. (1838–1920). Bratr Ladislava (1858 až 1939), Cyrila Adolfa (1863–1953) a Arnošta (1869–1906). Vyučil se barvířem u otce a 1879–80 praktikoval v barevnách mj. ve Frýdku, Místku a Chvalči u Trutnova. 1881 absolvoval v Náchodě tkalcovskou školu. Pak pracoval v otcově barevně a od 1885 ve vedení nově zřízené mechanické tkalcovny, barevny a tiskárny na okraji Náchoda. 1890 se stal s třetinovým podílem společníkem v otcově firmě Staroměstská mechanická tkalcovna, barevna a tiskárna Josef Bartoň a syn (od 1894, kdy se stal společníkem i mladší bratr Cyril Adolf, „a synové“). 1902 převzali oba třetinový podíl svého otce a stali se výlučnými vlastníky. 1905–06 postavili ve Starém Městě nad Metují novou moderní přádelnu bavlny. 1897–1905 byl B. také společníkem bratra Ladislava ve firmě Bratři Bartoňové, tkalcovna, parní barevna, úpravna a tiskárna v České Skalici. 1908 koupil s bratrem Cyrilem Adolfem velkostatek Nové Město nad Metují a tamní zámek, zrenovovaný architektem Dušanem Jurkovičem, si ponechal jako rodinné sídlo, kde i zemřel. Bratři koupili 1910 také velkostatek Zbraslav (dnes Praha), který se později stal výhradním majetkem Cyrila Adolfa. 1937 své podnikatelské aktivity ukončil. Zastával řadu vysokých veřejných funkcí: byl prezidentem Spolku československých průmyslníků textilních (od 1902), viceprezidentem Svazu československých průmyslníků, předsedou akciových společností Josef Hernych a syn v Ústí nad Orlicí a Košťálovské textilní závody v Košťálově, 1906 byl zvolen členem správní rady Živnostenské banky, působil jako místopředseda Obchodní komory v Hradci Králové. Jako jeden z prvních řádných členů Národohospodářského ústavu při ČAVU (od 1906) byl vyznamenán 1939 cenou Dr. Hanuše Karlíka.
L: ČsB 1, 1936; OSND 1/1, s. 462; MSN 1, s. 401; ISN 2, s. 184; Köpfe, s. 23; ČBS, s. 27; Kolář, s. 9; Tomeš 1, s. 49; Myška, s. 33 (kde další literatura); J. Geršlová – M. Sekanina, Lexikon našich hospodářských dějin, 2003, s. 39.
P: SOA Zámrsk, rodinný archiv.
Karel Černý, Jana Brabencová