EICHMANNOVÁ Veronika 3.4.1909-1997: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku EICHMANNOVÁ Veronika 3.4.1909-0.0.1997 na EICHMANNOVÁ Veronika 3.4.1909-1997 bez založení přesměrování) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
Měla dva bratry. 1935 se provdala za Adolfa Eichmanna | Měla dva bratry. 1935 se provdala za Adolfa Eichmanna | ||
(1906–1962), tvůrce nacistického systému konečného řešení | (1906–1962), tvůrce nacistického systému konečného řešení | ||
židovské otázky. Nejprve žili v Německu, od 1939 v Praze | židovské otázky. Nejprve žili v Německu, od 1939 v Praze-Střešovicích v ulici U Laboratoře, a to až do konce druhé světové | ||
-Střešovicích v ulici U Laboratoře, a to až do konce druhé světové | |||
války (Eichmann byl v Praze naposledy 29. 4. 1945), | války (Eichmann byl v Praze naposledy 29. 4. 1945), | ||
i když Eichmann často služebně pobýval v jiných částech Třetí | i když Eichmann často služebně pobýval v jiných částech Třetí |
Verze z 8. 10. 2017, 17:56
Veronika EICHMANNOVÁ | |
Narození | 3.4.1909 |
---|---|
Místo narození | Mladé u Českých Budějovic |
Úmrtí | 1997 |
Místo úmrtí | Německo |
Povolání | 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137007 |
EICHMANNOVÁ, Veronika (roz. Lieblová, též Vera), * 3. 4. 1909 Mladé u Českých Budějovic, † 1997 Německo?, manželka Adolfa Eichmanna
Narodila se v rolnické rodině Matthiase a Marie Lieblových. Měla dva bratry. 1935 se provdala za Adolfa Eichmanna (1906–1962), tvůrce nacistického systému konečného řešení židovské otázky. Nejprve žili v Německu, od 1939 v Praze-Střešovicích v ulici U Laboratoře, a to až do konce druhé světové války (Eichmann byl v Praze naposledy 29. 4. 1945), i když Eichmann často služebně pobýval v jiných částech Třetí říše i v zahraničí (Vídeň, Berlín, Maďarsko aj.). Měli tři syny: Klause (* 1936 Berlín), Horsta Adolfa (* 1940 Vídeň) a Dietera (* 1942 Praha). Oba bratři E. nastoupili ke gestapu, starší z nich Franz Liebl působil jako vedoucí jeho služebny v Hradci Králové a přímo se podílel na vyhlazení Ležáků (po válce popraven).
V květnu 1945 E. odešla s dětmi do Rakouska, kde ji našli spojenečtí vojáci, na stopu manžela je ale nepřivedla. Tvrdila, že jsou s manželem rozvedeni, podle svědectví českého důstojníka K. Lukáše, jejího vzdáleného příbuzného, byl Eichmann zabit na konci války v Praze a 1947 v Bad Ischlu prohlášen za mrtvého. 1951 E. odcestovala do Argentiny, kde se „seznámila“ s Ricardo Klementem (krycí jméno uprchlého manžela, který se do Jižní Ameriky dostal 1950 na pas vydaný Červeným křížem). Jeho identitu neznaly ani děti, které mu říkaly strýček Ricardo. Žili v Tucumánu a v Buenos Aires, kde se jim narodilo ještě čtvrté dítě, Ricardo (* 1955, archeolog). 1958 objevila Eichmannovu stopu izraelská tajná služba Mossad, nepochybně ale Klementa s Eichmannem ztotožnila až poté, co si její pracovníci všimli jeho gratulace manželce ke stříbrné svatbě. V květnu 1960 byl izraelskými agenty unesen a přepraven do Izraele, postaven před soud, odsouzen k trestu smrti a popraven. E. s dětmi se poté vrátila do Německa.
L: H. Arendtová, Eichmann v Jeruzalémě, 1995, passim; I. Harrel, Dům v Garibaldiho ulici, 2003, passim; S. Motl, Oběti a jejich vrazi, 2008, s. 100, 102, 104, 107.
Jiří Martínek