FAST Karel 12.11.1896-12.7.1980: Porovnání verzí
(FAST_Karel_12.11.1896-12.7.1980) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FAST, Karel,''' ''* 12. 11. 1896 Plzeň, † 12. 7. 1980 Plzeň, technik, slévárenský odborník'' | |||
Narodil se v rodině dílovedoucího. Absolvoval plzeňskou | |||
reálku, 1914 začal studovat strojírenství na ČVUT. Po roce | |||
narukoval na vojnu, studium dokončil po první světové válce | |||
(1922). Nastoupil jako asistent do oddělení mechanické | |||
technologie k prof. F. Hasovi a podílel se na zpracování jeho | |||
učebnice ''Mechanická technologie'' (část slévárenská). 1923 odešel | |||
do Škodových závodů v Plzni, kde pracoval v konstrukci | |||
lokomotivky, poté v konstrukci formovací techniky v hutních | |||
odděleních. 1925 krátkodobě učil na vyšší průmyslové škole. | |||
Byl vyslán na praxi do Fordových závodů v Detroitu, své | |||
zkušenosti popsal ve stati ''Dělnictvo Fordových závodů'' v knize | |||
S. Špačka ''Život a práce u Forda'' (1927). Navštívil také slévárny | |||
v USA a účastnil se Mezinárodního slévárenského sjezdu | |||
v Detroitu. | |||
Od 1927 působil opět ve Škodových závodech v hutních | |||
odděleních jako vedoucí formovací techniky, provozní asistent | |||
sléváren šedé litiny i lehkých kovů a poté zaměstnanec | |||
organizačního oddělení. Podílel se na modernizaci zavážení | |||
elektrických obloukových pecí, zavádění formování na syrovo | |||
do bentonitové směsi i odstředivého lití ložiskových pouzder. | |||
Od 1941 řídil projekci a výstavbu nové slévárny lehkých | |||
kovů v pobočném závodě v Plotišti nad Labem (Hradec Králové) | |||
a 1944 se stal technickým zástupcem ředitele podniku. | |||
1945 byl povolán zpět do Plzně a jmenován ředitelem hutních | |||
oddělení, pozdějšího závodu hutě. 1955 byl zatčen a obviněn | |||
z nedodržení technologie výroby hliníkových odlitků | |||
pro letecké motory. Ve zpolitizovaném procesu byl odsouzen | |||
k jedenácti letům vězení. 1963 po podmínečném propuštění | |||
požádal o obnovu řízení, 1965 byl zproštěn obžaloby v plném | |||
rozsahu. 1966–70 pracoval jako konstruktér v podniku | |||
Plzeňské dílo. Již v meziválečné době byl aktivním členem | |||
plzeňské odbočky Československého odborného spolku slévárenského. | |||
'''D:''' Druhý mezinárodní sjezd slévárenský a výstava v Detroitu, in: Strojnický | |||
obzor 6, 1926, s. 432–436. | |||
'''L:''' J. Hučka, K. F. se narodil před 110 lety, in: Slévárenství 54, 2006, s. 497. | |||
Jan Hučka | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]] | [[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]] | ||
[[Kategorie:1896]] | [[Kategorie:1896]] | ||
[[Kategorie:Plzeň]] | [[Kategorie:Plzeň]] | ||
[[Kategorie:1980]] | [[Kategorie:1980]] | ||
[[Kategorie:Plzeň]] | [[Kategorie:Plzeň]] |
Verze z 7. 11. 2017, 18:42
Karel FAST | |
![]() | |
Narození | 12.11.1896 |
---|---|
Místo narození | Plzeň |
Úmrtí | 12.7.1980 |
Místo úmrtí | Plzeň |
Povolání | 27- Hutník nebo metalurg |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137039 |
FAST, Karel, * 12. 11. 1896 Plzeň, † 12. 7. 1980 Plzeň, technik, slévárenský odborník
Narodil se v rodině dílovedoucího. Absolvoval plzeňskou reálku, 1914 začal studovat strojírenství na ČVUT. Po roce narukoval na vojnu, studium dokončil po první světové válce (1922). Nastoupil jako asistent do oddělení mechanické technologie k prof. F. Hasovi a podílel se na zpracování jeho učebnice Mechanická technologie (část slévárenská). 1923 odešel do Škodových závodů v Plzni, kde pracoval v konstrukci lokomotivky, poté v konstrukci formovací techniky v hutních odděleních. 1925 krátkodobě učil na vyšší průmyslové škole. Byl vyslán na praxi do Fordových závodů v Detroitu, své zkušenosti popsal ve stati Dělnictvo Fordových závodů v knize S. Špačka Život a práce u Forda (1927). Navštívil také slévárny v USA a účastnil se Mezinárodního slévárenského sjezdu v Detroitu.
Od 1927 působil opět ve Škodových závodech v hutních odděleních jako vedoucí formovací techniky, provozní asistent sléváren šedé litiny i lehkých kovů a poté zaměstnanec organizačního oddělení. Podílel se na modernizaci zavážení elektrických obloukových pecí, zavádění formování na syrovo do bentonitové směsi i odstředivého lití ložiskových pouzder. Od 1941 řídil projekci a výstavbu nové slévárny lehkých kovů v pobočném závodě v Plotišti nad Labem (Hradec Králové) a 1944 se stal technickým zástupcem ředitele podniku. 1945 byl povolán zpět do Plzně a jmenován ředitelem hutních oddělení, pozdějšího závodu hutě. 1955 byl zatčen a obviněn z nedodržení technologie výroby hliníkových odlitků pro letecké motory. Ve zpolitizovaném procesu byl odsouzen k jedenácti letům vězení. 1963 po podmínečném propuštění požádal o obnovu řízení, 1965 byl zproštěn obžaloby v plném rozsahu. 1966–70 pracoval jako konstruktér v podniku Plzeňské dílo. Již v meziválečné době byl aktivním členem plzeňské odbočky Československého odborného spolku slévárenského.
D: Druhý mezinárodní sjezd slévárenský a výstava v Detroitu, in: Strojnický obzor 6, 1926, s. 432–436.
L: J. Hučka, K. F. se narodil před 110 lety, in: Slévárenství 54, 2006, s. 497.
Jan Hučka