FAST Karel 12.11.1896-12.7.1980: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FAST_Karel_12.11.1896-12.7.1980)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 9: Řádek 9:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel FAST
}}


== Literatura ==
'''FAST, Karel,''' ''* 12. 11. 1896 Plzeň, † 12. 7. 1980 Plzeň, technik, slévárenský odborník''
 
Narodil se v rodině dílovedoucího. Absolvoval plzeňskou
reálku, 1914 začal studovat strojírenství na ČVUT. Po roce
narukoval na vojnu, studium dokončil po první světové válce
(1922). Nastoupil jako asistent do oddělení mechanické
technologie k prof. F. Hasovi a podílel se na zpracování jeho
učebnice ''Mechanická technologie'' (část slévárenská). 1923 odešel
do Škodových závodů v Plzni, kde pracoval v konstrukci
lokomotivky, poté v konstrukci formovací techniky v hutních
odděleních. 1925 krátkodobě učil na vyšší průmyslové škole.
Byl vyslán na praxi do Fordových závodů v Detroitu, své
zkušenosti popsal ve stati ''Dělnictvo Fordových závodů'' v knize
S. Špačka ''Život a práce u Forda'' (1927). Navštívil také slévárny
v USA a účastnil se Mezinárodního slévárenského sjezdu
v Detroitu.
 
Od 1927 působil opět ve Škodových závodech v hutních
odděleních jako vedoucí formovací techniky, provozní asistent
sléváren šedé litiny i lehkých kovů a poté zaměstnanec
organizačního oddělení. Podílel se na modernizaci zavážení
elektrických obloukových pecí, zavádění formování na syrovo
do bentonitové směsi i odstředivého lití ložiskových pouzder.
Od 1941 řídil projekci a výstavbu nové slévárny lehkých
kovů v pobočném závodě v Plotišti nad Labem (Hradec Králové)
a 1944 se stal technickým zástupcem ředitele podniku.
1945 byl povolán zpět do Plzně a jmenován ředitelem hutních
oddělení, pozdějšího závodu hutě. 1955 byl zatčen a obviněn
z nedodržení technologie výroby hliníkových odlitků
pro letecké motory. Ve zpolitizovaném procesu byl odsouzen
k jedenácti letům vězení. 1963 po podmínečném propuštění
požádal o obnovu řízení, 1965 byl zproštěn obžaloby v plném
rozsahu. 1966–70 pracoval jako konstruktér v podniku
Plzeňské dílo. Již v meziválečné době byl aktivním členem
plzeňské odbočky Československého odborného spolku slévárenského.
 
'''D:''' Druhý mezinárodní sjezd slévárenský a výstava v Detroitu, in: Strojnický
obzor 6, 1926, s. 432–436.
 
'''L:''' J. Hučka, K. F. se narodil před 110 lety, in: Slévárenství 54, 2006, s. 497.
 
Jan Hučka
   
   
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]]
[[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]]
[[Kategorie:1896]]
[[Kategorie:1896]]
[[Kategorie:Plzeň]]
[[Kategorie:Plzeň]]
[[Kategorie:1980]]
[[Kategorie:1980]]
[[Kategorie:Plzeň]]
[[Kategorie:Plzeň]]

Verze z 7. 11. 2017, 18:42

Karel FAST
Narození 12.11.1896
Místo narození Plzeň
Úmrtí 12.7.1980
Místo úmrtí Plzeň
Povolání 27- Hutník nebo metalurg
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137039

FAST, Karel, * 12. 11. 1896 Plzeň, † 12. 7. 1980 Plzeň, technik, slévárenský odborník

Narodil se v rodině dílovedoucího. Absolvoval plzeňskou reálku, 1914 začal studovat strojírenství na ČVUT. Po roce narukoval na vojnu, studium dokončil po první světové válce (1922). Nastoupil jako asistent do oddělení mechanické technologie k prof. F. Hasovi a podílel se na zpracování jeho učebnice Mechanická technologie (část slévárenská). 1923 odešel do Škodových závodů v Plzni, kde pracoval v konstrukci lokomotivky, poté v konstrukci formovací techniky v hutních odděleních. 1925 krátkodobě učil na vyšší průmyslové škole. Byl vyslán na praxi do Fordových závodů v Detroitu, své zkušenosti popsal ve stati Dělnictvo Fordových závodů v knize S. Špačka Život a práce u Forda (1927). Navštívil také slévárny v USA a účastnil se Mezinárodního slévárenského sjezdu v Detroitu.

Od 1927 působil opět ve Škodových závodech v hutních odděleních jako vedoucí formovací techniky, provozní asistent sléváren šedé litiny i lehkých kovů a poté zaměstnanec organizačního oddělení. Podílel se na modernizaci zavážení elektrických obloukových pecí, zavádění formování na syrovo do bentonitové směsi i odstředivého lití ložiskových pouzder. Od 1941 řídil projekci a výstavbu nové slévárny lehkých kovů v pobočném závodě v Plotišti nad Labem (Hradec Králové) a 1944 se stal technickým zástupcem ředitele podniku. 1945 byl povolán zpět do Plzně a jmenován ředitelem hutních oddělení, pozdějšího závodu hutě. 1955 byl zatčen a obviněn z nedodržení technologie výroby hliníkových odlitků pro letecké motory. Ve zpolitizovaném procesu byl odsouzen k jedenácti letům vězení. 1963 po podmínečném propuštění požádal o obnovu řízení, 1965 byl zproštěn obžaloby v plném rozsahu. 1966–70 pracoval jako konstruktér v podniku Plzeňské dílo. Již v meziválečné době byl aktivním členem plzeňské odbočky Československého odborného spolku slévárenského.

D: Druhý mezinárodní sjezd slévárenský a výstava v Detroitu, in: Strojnický obzor 6, 1926, s. 432–436.

L: J. Hučka, K. F. se narodil před 110 lety, in: Slévárenství 54, 2006, s. 497.

Jan Hučka