FOLPRECHT Josef 6.4.1879-28.5.1950: Porovnání verzí
(FOLPRECHT_Josef_6.4.1879-22.5.1950) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.4.1879 | | datum narození = 6.4.1879 | ||
| místo narození = | | místo narození = Lanžhot | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 28.5.1950 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
65- Literární historik, kritik nebo teoretik | 65- Literární historik, kritik nebo teoretik | ||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FOLPRECHT, Josef''', ''* 6. 4. 1879 Lanžhot, † 28. 5. 1950 Praha, literární historik, filolog, překladatel'' | |||
Pocházel z rodiny učitele Eduarda F. a Barbory, roz. Činovské. | |||
Po maturitě na gymnáziu v Uherském Hradišti 1898 studoval | |||
moderní filologii na filozofické fakultě české univerzity v Praze, | |||
vzdělání si doplnil na univerzitách v Paříži a v Berlíně. 1905 | |||
obhájil disertaci ''Příspěvky k mluvě lidu slováckého na Podluží'' | |||
(PhDr.). Poté učil na reálkách v Plzni, Mladé Boleslavi a Vršovicích | |||
(Praha), po 1918 pracoval jako úředník ministerstva | |||
školství a národní osvěty. 1920–23 organizoval školství na Slovensku, | |||
1923 byl jmenován ústředním inspektorem československého | |||
zahraničního školství. | |||
Věnoval se literární historii a české literatuře, zvláště dílu B. Němcové, | |||
J. Vrchlického, E. Krásnohorské, F. X. Šaldy, R. Svobodové, | |||
S. K. Neumanna. Zabýval se také slovenskou literaturou, | |||
především Ľ. Štúrem, J. M. Hurbanem, P. O. Hviezdoslavem, | |||
I. Kraskem, a ruskou literaturou. Publikoval v periodikách Besedy | |||
''Času'', ''Čas'', ''Česká osvěta'', ''Česká revue'', ''Literární rozhledy'', | |||
''Lumír'', ''Obzor literární a umělecký'', ''Pražská lidová revue'', ''Zlatá'' | |||
''Praha'', ''Zvon'', ''Ženský svět'' aj. Na literárněhistorické příspěvky | |||
z ruské literatury navázal překlady ruských autorů. Blízký | |||
vztah k rodnému kraji a k celé Moravě vyjádřil filologickými | |||
a národopisnými pracemi o moravsko-slovenských dialektech | |||
a o vzniku moravských lidových písní, např. studiemi ''Příspěvky'' | |||
''k mluvě lidu slováckého na moravském Podluží'', které publikoval | |||
1906–07 ve výročních zprávách plzeňské reálky. Inspiroval několik | |||
krátkých filmů a rozhlasových pásem o slováckých písních | |||
a zvyklostech. Věnoval pozornost životu krajanů v zahraničí, | |||
publikoval studie ''Čechoslováci v Rakousku'' (1932), ''Čechoslováci'' | |||
''polští'' (1933), ''Čechoslováci v Jugoslávii'' (1936) a články v časopise | |||
''Krajan'' (1934–37). V době svého působení na Slovensku uveřejnil | |||
stati s pedagogickou tematikou v denících a periodikách | |||
''Slovenská politika'', ''Slovenská škola'', ''Slovenský denník'', ''Slovenský'' | |||
''učiteľ''. 1923 se stal redaktorem periodika ''Národná škola slovenská'' | |||
a školské a kulturní rubriky literárního časopisu ''Prúdy''. | |||
Angažoval se v Moravsko-slezské besedě. | |||
'''D:''' výběr: Lermontov, 1910; Literární činnost V. M. Garšina, 1912; Slovníček bulharsko-ruský, 1917; Památník Moravsko-slezské besedy 1869 (1873) až | |||
1918, 1919; Nynější stav otázky československé, 1926; Výbor ze spisů F. M. | |||
Dostojevského, 1935; Československé školské obce v evropském zahraničí, | |||
1937; Naši krajani v cizině, 1940; Studie o povaze zahraničních krajanů, | |||
1947; Volyňští krajané, 1947. Překlady: I. S. Turgeněv, Lovcovy zápisky, | |||
1912; S. Juškevič, Ulice, 1917; F. M. Dostojevskij, Zápisky z mrtvého domu, | |||
b. d. | |||
'''L:''' OSND 2/1, s. 607; MSN 2, s. 792; ČsB 1, nestr.; Kulturní adresář ČSR | |||
1, A. Dolenský (ed.), 1934, s. 98; LČL 1, s. 725–726; BLS 2, s. 605–606; | |||
Kudělka–Šimeček, s. 120; nekrology, in: Listy filologické 74, 1950, s. 309; | |||
Naše věda, 27, 1950, s. 240. | |||
Alena Táborecká | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
| Řádek 22: | Řádek 76: | ||
[[Kategorie:1879]] | [[Kategorie:1879]] | ||
[[Kategorie:Lanžhot]] | |||
[[Kategorie:1950]] | [[Kategorie:1950]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 11. 11. 2017, 15:44
| Josef FOLPRECHT | |
 | |
| Narození | 6.4.1879 |
|---|---|
| Místo narození | Lanžhot |
| Úmrtí | 28.5.1950 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
63- Spisovatel 65- Literární historik, kritik nebo teoretik 64- Překladatel 54- Etnograf 55- Jazykovědec |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55466 |
FOLPRECHT, Josef, * 6. 4. 1879 Lanžhot, † 28. 5. 1950 Praha, literární historik, filolog, překladatel
Pocházel z rodiny učitele Eduarda F. a Barbory, roz. Činovské. Po maturitě na gymnáziu v Uherském Hradišti 1898 studoval moderní filologii na filozofické fakultě české univerzity v Praze, vzdělání si doplnil na univerzitách v Paříži a v Berlíně. 1905 obhájil disertaci Příspěvky k mluvě lidu slováckého na Podluží (PhDr.). Poté učil na reálkách v Plzni, Mladé Boleslavi a Vršovicích (Praha), po 1918 pracoval jako úředník ministerstva školství a národní osvěty. 1920–23 organizoval školství na Slovensku, 1923 byl jmenován ústředním inspektorem československého zahraničního školství.
Věnoval se literární historii a české literatuře, zvláště dílu B. Němcové, J. Vrchlického, E. Krásnohorské, F. X. Šaldy, R. Svobodové, S. K. Neumanna. Zabýval se také slovenskou literaturou, především Ľ. Štúrem, J. M. Hurbanem, P. O. Hviezdoslavem, I. Kraskem, a ruskou literaturou. Publikoval v periodikách Besedy Času, Čas, Česká osvěta, Česká revue, Literární rozhledy, Lumír, Obzor literární a umělecký, Pražská lidová revue, Zlatá Praha, Zvon, Ženský svět aj. Na literárněhistorické příspěvky z ruské literatury navázal překlady ruských autorů. Blízký vztah k rodnému kraji a k celé Moravě vyjádřil filologickými a národopisnými pracemi o moravsko-slovenských dialektech a o vzniku moravských lidových písní, např. studiemi Příspěvky k mluvě lidu slováckého na moravském Podluží, které publikoval 1906–07 ve výročních zprávách plzeňské reálky. Inspiroval několik krátkých filmů a rozhlasových pásem o slováckých písních a zvyklostech. Věnoval pozornost životu krajanů v zahraničí, publikoval studie Čechoslováci v Rakousku (1932), Čechoslováci polští (1933), Čechoslováci v Jugoslávii (1936) a články v časopise Krajan (1934–37). V době svého působení na Slovensku uveřejnil stati s pedagogickou tematikou v denících a periodikách Slovenská politika, Slovenská škola, Slovenský denník, Slovenský učiteľ. 1923 se stal redaktorem periodika Národná škola slovenská a školské a kulturní rubriky literárního časopisu Prúdy. Angažoval se v Moravsko-slezské besedě.
D: výběr: Lermontov, 1910; Literární činnost V. M. Garšina, 1912; Slovníček bulharsko-ruský, 1917; Památník Moravsko-slezské besedy 1869 (1873) až 1918, 1919; Nynější stav otázky československé, 1926; Výbor ze spisů F. M. Dostojevského, 1935; Československé školské obce v evropském zahraničí, 1937; Naši krajani v cizině, 1940; Studie o povaze zahraničních krajanů, 1947; Volyňští krajané, 1947. Překlady: I. S. Turgeněv, Lovcovy zápisky, 1912; S. Juškevič, Ulice, 1917; F. M. Dostojevskij, Zápisky z mrtvého domu, b. d.
L: OSND 2/1, s. 607; MSN 2, s. 792; ČsB 1, nestr.; Kulturní adresář ČSR 1, A. Dolenský (ed.), 1934, s. 98; LČL 1, s. 725–726; BLS 2, s. 605–606; Kudělka–Šimeček, s. 120; nekrology, in: Listy filologické 74, 1950, s. 309; Naše věda, 27, 1950, s. 240.
Alena Táborecká